Stává se z periférií měst nový trend? Zájem o venkovské nemovitosti se zvýšil až o 30 procent. I ty už ale začínají prudce zdražovat

Zdražování nemovitostí dohání mnoho mladých lidí ke stěhování na venkov. Vedle rozrůstání vesnic se tak mění i typický obyvatel české vesnice.

Zdroj fotografie: Depositphotos

„V posledních třech letech vzrostla poptávka asi o 30 procent,“ uvádí Zdeněk Pekárek, starosta středočeského Divišova.  Podobné zkušenosti pak mají i realitní makléři. Asi z 50 procent jde o lidi, kteří mají k místu nějakou vazbu, většinou rodinnou. „Typické také je, že zde měli chatu, chalupu, jezdili sem celé dětství. Teď prodají byt ve městě a postaví si tu domek,“ dodává Zdeněk Pekárek, starosta středočeského Divišova.

Zdroj fotografie: Depositphotos

„Ceny nemovitostí, hlavně ve městech, dosáhly absurdních výšin, lidi už na to nemají, proto houfně opouští města,“ tvrdí Maruška Zelenková z Era Garancia. Oslovení makléři se pak shodují, že minimálně polovina klientů se zajímá o nemovitosti na venkově, protože jim nic jiného nezbývá. I ceny bytů jsou natolik vysoké, že mnohdy vyjde levněji postavit si domek na venkově nebo si opravit starý.

Lokalitu většinou ani neznají

Polovina všech nových obyvatel venkova lokalitu, kam se přistěhovala, vůbec nezná. „K nám je přivádí hlavně blízkost dálnice. I proto tady najdete velké množství Pražáků, které láká dojezd do Prahy do půl hodiny,“ dodává Zdeněk Pekárek. To potvrzuje i Maruška Zelenková, která působí na Kolínsku: „Lidé se nechtějí odříznout od Prahy. Vedou hlavně lokality, které jsou na dráze.“ Podobné zkušenosti má i Martin Švanda z třeboňské realitky. Podle něj se zájemci o nemovitosti nyní více zajímají o blízkost vlakového spojení s většími městy.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Přibývá ale lidí, kteří opouští i okresní města. „Městyse prožívají zlaté časy,“ usmívá se Martin Švanda. Tyto obce se snaží lidi přitáhnout na nové pozemky, mohou jim nabídnout základní občanskou vybavenost, jako je škola, školka, obchod s potravinami a restaurace. Cena nemovitostí je sice hlavním hnacím motorem, ale i lepší životní prostředí může ovlivnit volbu. „Klienti přijedou na prohlídku a jsou úplně hotoví z toho, že tu mají výhled na rybník, večer vidí hvězdy,“ směje se Maruška Zelenková z Era Garancia. 

Zájem o nemovitosti na venkově stojí i za jejich zdražováním. To pak vede mnohé mladé lidi k tomu, že nedosáhnou na hypotéky vůbec. „Mladí nemají na vlastní bydlení, často proto jdou do nájmu, když chtějí zůstat ve městě,“ tvrdí Barbora Gajdošová z realitní kanceláře REMAX, která prodává nemovitosti na Kyjovsku. Jindy zůstávají mladé rodiny u rodičů, aby si našetřili.

Kapacita městysů se zmenšuje

Dalším problémem je, že ve městech, i těch menších, nejsou pozemky. Většinou zde rodinné domy staví developeři a ceny jsou závratné. „Lidé kupují na venkově i starší domy, mnohdy v ne příliš dobrém stavu, ale žádná taková nabídka se dlouho neohřeje, lidé by nám urvali ruce, “ dodává Barbora Gajdošová.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Také v jiných částech Čech je situace obdobná. Podle Martina Švandy se klientům vyplatí koupit starý dům, zbourat ho a postavit na jeho místě nový. „Měli jsme v obci takové ležáky, domy, které nešly dlouho prodat, a teď najednou i ony našly své nové obyvatele,“ říká Júlia Vozáková, starostka Hustopečí nad Bečvou. Volné pozemky už v Hustopečích nemají, mladí dokonce staví i na zahradách svých rodičů.

Obce jsou nuceny vzhledem k přílivu nových obyvatel rozšiřovat kapacity mateřských školek, škol i školních jídelen. Počítat s nimi musí i při plánování odpadového hospodářství. Problémem ale je, že nemají žádné zákonné páky, jak nové obyvatele přimět k tomu, aby se u nich přihlásili k trvalému pobytu. Přichází tak o peníze, které by mohly použít na další rozvoj. Obce se pak snaží i o navýšení kapacit hromadné dopravy či dokonce jejich integraci s okolními většími městy.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Starostové i makléři se shodnou, že tento trend se skoro výhradně týká mladých lidí. Vesnice tak prožívají omlazování. Nastávají ale pak paradoxní situace, kdy děti často jezdí z vesnic, kde bydlí, za prarodiči do města. V některých vesnicích probíhá výstavba takovým způsobem, že se vytváří de facto nové čtvrti, které pak žijí naprosto odděleně od jádra původní zástavby.