Životy lidí jsou v ohrožení: Ve městech se začínají vyskytovat velmi nebezpečná zvířata, nikdo za ně neručí
Spolu s chladnými zimními dny se začíná do obydlených oblastí z lesů stahovat zvěř. Pro lidi to však může znamenat ohrožení.
Na pohyb divočáků upozornil facebookový profil Praha zdarma s tím, že v okolí Julisky se pohybovalo několik velkých prasat. Přemnožení divočáci se stejně jako loni touto dobou stahují také do Hluboček na Olomoucku. Láká je hlavně ovoce, které nechávají pěstitelé ležet pod stromy, nebo plody pohozené za plotem. Psal o tom web iDnes. Tento jev se však objevuje také na jaře, kdy mají divočáci mláďata.
Divoká prasata jsou přemnožená
Agresivní divočák například v únoru překvapil obyvatele Prahy 7. Přivolaní strážníci pak museli své auto použít jako štít, protože na ně divoké prase začalo útočit. Psal o tom web iDnes. Situaci nakonec musel vyřešit až myslivec. Ukázalo se, že agresivní zvíře mělo viditelně zraněnou spodní čelist. Myslivec ho proto musel nakonec utratit, psal dále iDnes. Při tomto incidentu se naštěstí nikomu nic nestalo.
Kvůli odlovu přemnožených divokých prasat jsou po celou zimu uzavřeny lesy v okolí Jablonce nad Nisou. Myslivci potřebují uzavřenou honitbu, aby mohli bezpečně stavy černé zvěře zredukovat. Informuje o tom web Zemědělec. Lesy město neuzavírá poprvé. Podobně byl vstup do oblasti Srnčího dolu v noci zakázán také loni od srpna do konce října, informuje Zemědělec. Za tři měsíce tam tehdy myslivci ulovili 42 divočáků. Tolik jich běžně uloví za celý rok, dodává web.
Hlavně nepanikařit a nedívat se do očí
„Divoká prasata většinou nemají o kontakt s člověkem zájem,“ řekl Událostem247 myslivec Jiří Jonáš. „Jsou totiž poměrně plachá, zvlášť před člověkem. Do jisté míry jim člověk dokonce silně páchne. Dříve se například na ochranu polí, třeba s bramborami, používaly lidské vlasy. Teď už si na lidský pach divoká prasata prostě zvykla a přizpůsobila se. Proto jim nedělá problém hledat jídlo u lidských obydlí,“ dodal Jonáš.
Pokud se lidé s divokým prasetem potkají, nemají panikařit. „Není dobré dělat prudké pohyby. Pokud možno, vyhněte se i přímému očnímu kontaktu, který je v přírodě brán jako výzva. Snažte se tiše a pokud možno v poklidu vzdálit. Tento jednoduchý postup většinou postačí. Pokud by skutečně došlo k útoku, je lepší, pokud vezmete nohy na ramena nebo v krajní nouzi vylézt na strom či na jiné vyvýšené místo,“ radí myslivec pro Události247.
