Fiala: Důchodová reforma je naše velká výzva. Schillerová naopak pochybuje

15. ledna 2022

Daniel Procházka

[email protected]

Podstatným článkem redakčního týmu webu Události24/7.cz je specialista na počasí a přidružené oblasti, Daniel Procházka, který se na našem široce zaměřeném webu pohybuje už pěknou řádku let. Daniel se věnuje především každodennímu spravování čtenářů o meteorologické situaci u nás i v Evropě. Vždycky ho podle jeho vlastních slov přitahoval divoký charakter přírody a její nepředvídatelnost a nespoutanost. I z toho důvodu se přes původně pouhé psaní meteorologických předpovědí dostal až k článkům o přírodních katastrofách, náhlých změnách počasí až třeba po nevídaných přírodních úkazech. Zároveň ale neskrývá ani svoji klidnější stránku, která má na Událostech na starost naopak články o bydlení a zahradě, které se řadí k jeho předním volnočasovým aktivitám.

Kabinet, který získal důvěru sněmovny, má jako jednu z priorit důchodovou reformu. Chce ji přijmout a podporu bude hledat i u opozičních stran. Ty jsou připravené jednat.

Důchodová reforma je jednou z priorit vlády Petra Fialy (ODS), která po historicky nejdelším téměř 23hodinovém jednání získala důvěru. První etapa by měla být přijata do konce roku 2023. Vláda chce schválit i minimální výši důchodů, pod níž penze nesmí klesnout. Podle premiéra lidé, jimž je méně než čtyřicet let, musí mít jistotu, že až zestárnou budou mít důstojnou penzi. Je proto potřeba se na důchodové reformě domluvit i s parlamentní opozicí, řekl premiér iDnesu.

Hledání kompromisu s opozicí

„Nejdůležitější oblastí je důchodová reforma. Musíme vytvořit stabilní model a jsme připraveni hledat funkční kompromis,“ cituje ministra financí Zbyňka Stanjuru iRozhlas. Jenže dotáhnout reformu penzí se nepodařilo žádné z bývalých vlád. Opoziční hnutí ANO je, podle bývalé šéfky státní kasy, Aleny Schillerové připravené podpořit všechny smysluplné návrhy nového kabinetu.

„Důchodovou reformu se třicet let nepodařilo uskutečnit žádné vládě – ani té naší,“ řekla Schillerová. Podle ní to ale neznamená, že by v tom bývalá vláda nic nepodnikla. „Za velký vklad považuji, že se mi podařilo na vládě prosadit, abychom se obrátili na nezávislou komisi OECD. Ta pracovala přes rok a vytvořila studii s celou řadou doporučení, která stojí za přečtení,“ dodala.

Zadlužené Česko

Nad návrhy nové vlády, s nimiž opozice nebude souhlasit, ale chce podle Schillerové, vést konstruktivní debatu. Bývalá ministryně financí se neshodne se současným šéfem resortu třeba na tempu konsolidace veřejných financí. Hospodaření státu loni skončilo podle ministerstva financí s rekordním schodkem 419,7 miliardy korun. V roce 2020 vykázal státní rozpočet deficit 367,4 miliardy korun. Státní dluh loni stoupl na rekordních zhruba 2,466 bilionu korun. Na konci roku 2020 byl státní dluh 2,05 bilionu korun.

Podílela se na tom i pandemie koronaviru. Podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jakuba Seidlera byla pandemická situace bezprecedentní a růst zadlužení byl obdobný jako v jiných vyspělých zemích. „Část problémů veřejných financí je dána i tím, že si Česká republika významně snížila daňové příjmy schválením daňového balíčku v závěru roku 2020. Není samozřejmě nic špatného na tom mít nižší daně, ale stát musí být schopen pokrýt své hospodaření,“ řekl v ČT.