Zjistili jsme, jaký bude v roce 2026 nejvyšší důchod: Češi žasnou, o takové částce se jim jenom zdá
Věděli jste o tom, že v Česku existují důchodci, jejichž penze přesahuje hranici 200 000 Kč? Na takovou částku však v budoucnu už nejspíš nikdo nedosáhne.
Výše starobního důchodu se v roce 2026 bude opět odvíjet od dvou základních ukazatelů – výše příjmů během aktivního života a délky doby pojištění. Vyměřovací základ starobního důchodu navíc musí projít redukcí a to ve většině případů přes dvě redukční hranice. Jak se určuje výše důchodu a jak vysoký důchod mohou dostat lidé, kteří v průběhu svého pracovního života pobírali například 200 000 Kč?
Jak se vypočítává maximální důchod
Klíčovým faktorem pro stanovení částky starobního důchodu je osobní vyměřovací základ, tedy průměrná hrubá měsíční mzda dosažená v průběhu odpracovaných let, a také získaná doba pojištění. Samotná procentní výměra důchodu se počítá z redukovaného vyměřovacího základu. Obecně platí pravidlo, že do 21 546 Kč se započítává 99 % a od 21 546 Kč do 195 868 Kč se započítává 26 %. Jakákoliv částka vyšší než 195 868 Kč se pak už nezohledňuje. Jak redakce Událostí247 vypočítala, maximální starobní důchod tak může dosáhnout výše 66 654 Kč.
Dejme tomu, že paní Jana pobírala měsíčně průměrně 200 000 Kč. Nejdříve se vypočítá první redukční hranice, která činí 99 % z 21 546 Kč, tedy 21 330,54 Kč. Druhá redukční hranice počítá s maximální částkou 195 868 Kč, od které se následně odečte plná částka první redukční hranice a z celkové částky se vezme 26 %. V praxi lze tedy použít následující vzoreček – 195 868 Kč – 21 546 Kč × 0,26 = 45 323,72 Kč. K této částce se pak připočte výše zmíněná částka z první redukční hranice, tedy + 21 330,54 Kč, a výsledkem je 66 654,26 Kč. Ze zmíněného výpočtu pak vyplývá, že i lidé s velmi vysokým příjmem se při výpočtu důchodu nad tuto hranici už nedostanou.
Kolik paní Jana dostane
Vraťme se zpět k paní Janě, která pobírala průměrně 200 000 Kč měsíčně. O výši jejího důchodu pak rozhodne počet odpracovaných let a součet základní výměry s tou procentní. Základní výměra je pro rok 2026 je pro každého stejná – tedy 4 900 Kč. Ta procentní pak odpovídá 1,495 % výpočtového základu za každý rok pojištění. Paní Jana má výpočtový základ 66 654 Kč a pracovala po dobu 39 let. Její započtená doba pojištění pak představuje 58,3 % (39 × 1,495). Její starobní důchod tak bude činit 58,3 % z výpočtového základu (38 859 Kč) a následně ještě ze základní výměry, která činí 4 900 Kč. V tomto případě tak bude starobní důchod paní Jany dosahovat částky 43 795 Kč.
Jak již redakce Událostí247 zmiňovala, v Česku je momentálně nejvyšší důchod 247 952 Kč. Jak je ale možné, že někdo pobírá tak vysoký důchod, když pro rok 2026 je maximální důchod stanoven na 66 654 Kč? Je potřeba si uvědomit, že v době, kdy byl takový důchod vypočítáván, ještě neexistovaly žádné limity. Dnes jsou například odvody důchodového pojištění zastropovány na čtyřnásobek průměrné mzdy, do roku 2008 však tento limit neexistoval.
Dále je důležité si uvědomit, že tak vysoký důchod je většinou součtem více nároků – například starobního a výsluhového důchodu u vojáků či soudců. Například výsluhový příspěvek při době služby 30 a více let činí 50 % průměrného služebního příjmu za celou dobu služby. Většinou tedy takto vysokých částek dosahují pouze osoby, které působily jako soudci, diplomaté nebo ústavní činitelé, u kterých platí specifická pravidla ohledně výpočtu penzí.
