Žena žijící v Praze se ocitla na ruském seznamu nejhledanějších osob. Hrozí jí až 15 let vězení

Moskva zařadila na svůj seznam nejhledanějších lidí zakladatelku nadace Svobodné Burjatsko, která vystupuje proti válce.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Aktivistce žijící v Praze Alexandře Garmažapovové při návratu do Ruska hrozí zatčení, informuje web Plus Jeden Deň. Přestože ruské ministerstvo vnitra ve svém oznámení neuvedlo žádný konkrétní důvod obvinění, sama žena ho tuší. Podle Garmažapovové byla na seznam nejhledanějších osob zařazena zřejmě kvůli platnému ruskému zákonu, který zakazuje šíření nepravdivých informací o ruské armádě, uvádí dále Plus Jeden Deň. Za tento trestný čin hrozí v Rusku vězení až na 15 let, připomíná ČTK.

Rusko stíhá své nepřátele

Stíhán může být v podstatě kdokoli, kdo vystupuje proti válce. I proto se zřejmě Moskva zaměřila na zakladatelku nadace Svobodné Burjatsko. Organizace pomáhá brancům z regionu na východě Sibiře ukončit vojenské kontrakty a vrátit se z bojů na Ukrajině zpět domů. I kvůli tomu Rusko webové stránky nadace v létě loňského roku zablokovalo. Stalo se tak krátce po zveřejnění informace, že nadaci se podařilo pomoci 150 burjatským vojákům vrátit se z Ukrajiny poté, co odmítli bojovat a zrušili kontrakty s ruským ministerstvem obrany.

Ruské úřady zařadily na seznam nejvíce hledaných osob ruskou novinářku a protiválečnou aktivistku Alexandru Garmažapovovou, informovala ruská média s odvoláním na ministerstvo vnitra. Garmažapovová nyní žije v Praze. Kdyby se vrátila do vlasti, hrozilo by jí okamžité uvěznění.

— Fíla Srp 🇨🇿🧡🇺🇦🇵🇱 (@FildaSrp) February 10, 2023

Web Plus Jeden Deň připomíná, že Garmažapovová byla loni na podzim přidána nejprve na seznam zahraničních agentů, nyní figuruje, pravděpodobně za pomoc burjatským vojákům, na seznamu nejhledanějších osob. Burjati, kterým aktivistka pomáhá, od začátku válku na Ukrajině nepodporují. Etničntí Mongolové žijící v asijské části Ruské federace se s invazí neumí ztotožnit i proto, že nejsou Rusové a v Rusku naopak čelí xenofobii a rasismu, píše server iDnes.

Burjati bojovat nechtějí

Několik údajů přitom ukazuje, že obyvatelé Burjatska tvoří velkou část těch, co na Ukrajině padli. Právě z kraje mezi Bajkalem a Mongolskem totiž pochází neproporčně mnoho vojáků zařazených do ruských invazních sil na Ukrajině, upozorňuje ČTK. Republika Burjatsko na Sibiři má necelý milion obyvatel. „Postihlo to už celé Burjatsko. Všichni si uvědomují rozměr ztrát a mnozí nechápou, proč tam bojují. Vždyť s Ukrajinou ani nemáme společné hranice, říkají lidé. Nálada rozhodně není pro válku,“ cituje iDnes vyjádření Garmažapovové z července 2022.

Novinářka pocházející z Burjatska se napřed přestěhovala do Petrohradu, kde pracovala pro web Fontanka a psala také do opozičního listu Novaja Gazeta. Nyní podle informací na jejích sociálních sítích žije v Praze, uvádí ČTK. Ve svém facebookovém statusu uvedla, že si je vědoma, že po ní Moskva pátrá a není nutné ji o tom informovat. O celé záležitosti si myslí, že někomu šlápla na bolavé místo, dodává ČTK.