Svobodně se vyjádřit na sociální síti začíná být problém. Tlak na omezování svobody slova sílí. Co nás čeká dál?
Sociální sítě se staly součástí moderní společnosti, a proto sílí zásahy do toho, jaké názory tam mohou zaznít. Hranice cenzury je velmi tenká.
Sociální sítě jsou fenoménem, který zasáhl miliardy lidí po celém světě. Jak píše server Internetem bezpečně, mobilní užívání sociální sítě je dle výzkumů nejoblíbenější aktivitou při používání chytrých telefonů. Daleko méně tak lidé na svém přístroji posílají zprávy. Definovat lze sociální síť jako online službu umožňující skrz vytvořený profil komunikovat, sdílet informace, fotografie, videa a také své názory. Právě to se ale stává v posledních letech velkým problémem.
Trump jako učebnicový příklad
Společnosti, které sociální sítě vlastní, si samy rozhodují o tom, jaký životní postoj k určité otázce je přijatelný, jaký už nikoli. Na základě svých subjektivních rozhodnutí poté dochází k blokování obsahu a často i samotných uživatelů. Své o tom ví bývalý americký prezident Donald Trump. I proto během doby, kdy byl šéfem Bílého domu, byl zprovozněn webový formulář, ve kterém mohli Američané hlásit případy internetové cenzury, jak informoval web Novinky. Právě Trumpovy účty nakonec zablokovaly téměř všechny sociální sítě.
Facebook, Instagram, a nakonec i Twitter. Posledně jmenovaná síť svůj krok zdůvodnila „nebezpečím dalšího podněcování k násilnostem“, uvedl web iRozhlas. Prezident měl přitom na Twitteru více než 88 milionů sledujících. Už v té době se proto začalo veřejně více mluvit o tom, jak moc mají být sociální sítě regulovány. Každý má právo vyjádřit svobodně svůj názor. Samozřejmě by takové sdělení nemělo vyzývat k násilí a nikoho dalšího poškozovat, ale zároveň by neměl být blokován obsah, který vyjadřuje jiný než většinový postoj.
Arabský svět čeká taky omezení
A právě to se v poslední době děje. Typickým příkladem je válka na Ukrajině, u které se netoleruje sdílet informace, které by vyjadřovaly rozdílné názory. Tím se trochu vytrácí smysl sociálních sítí. Ty mají být především o komunikaci lidí. Stejně jako při setkání v hospodě není nikomu bráno právo vyjádřit svůj názor, nemělo by být toto právo upíráno ani na internetu.
Státy a vlastníci sociálních sítí ale mají očividně jiný záměr, než nechat společnosti svobodu slova. Jak píše server iRozhlas, analytici si všimli, že na sociálních sítích v arabštině neplatí tak přísná pravidla jako v Evropské unii či USA. Proto chtějí zakročit. Firma Meta, která vlastní Facebook a Instagram, například postupně zvyšuje počet regionálních expertů, aby zabraňovala šíření extrémních názorů na sociálních sítích v arabštině. Nadále tak bují extremismus i cenzura.
