Česko se dál připravuje na budoucnost bez ruské ropy a plynu. Změna bude velmi drahá
Čím dál více je jasné, že sankce vůči Rusku nejsou účinné, dokud je Evropa závislá na dodávkách ruského plynu i ropy. Alternativ ale není mnoho, a hlavně budou výrazně dražší.
Obsah článku
Česko je na Rusku závislé. Alespoň co se týká dovozu ropy a plynu. Data Českého statistického úřadu mluví jasně. Loni Česko dovezlo ze zahraničí celkem 6,8 milionu tun ropy, z toho 3,4 milionu tun bylo právě z Ruska. Polovina dodávek je tak ze státu, jehož dovoz ropy chce Evropská komise do konce letošního roku úplně zakázat, jak píše server iDnes. To by bylo pro Česko velmi bolestivé, a tak si vyjednalo výjimku na embargo ruské ropy až do června roku 2024.
Řešení budou drahá
Ani tak to nebude mít Česko s hledáním náhrady za ruskou ropu jednoduché. „Česko nemá přístup k moři a ani nedisponuje na svém území významnými zdroji ropy. Do ČR se 98 procent ropy importuje ropovodními systémy z různých teritorií a ČR dále z okolních evropských rafinerií dováží i pohonné látky,“ cituje vyjádření vedoucího pracovníka komise pro paliva ČAPPO Václava Loulu sever Fintag. Podle něj tak bude nutná solidarita ostatních zemí Evropské unie, aby bylo zajištěno „plynulé a stabilní zásobování domácího trhu pohonných hmot“.
Ať najde Evropská unie, potažmo Česko, jakoukoli cestu, jak se vymanit ze závislosti na ruské ropě, bude to něco stát. A dá se tak přepokládat, že se to promítne i do cen pohonných hmot, což rozhodně nepotěší koncové spotřebitele. Hlouběji do kapsy si budou muset čeští občané sáhnout zřejmě i kvůli plynu. I tato komodita je dovážena z Ruska. Česko je dokonce na ruském plynu závislé téměř ze sta procent. Zastavení dodávek plynu by tak bolelo zemi ještě více než u ropy.
Terminál na LNG v Česku?
Možností je totiž přechod na alternativní dodávky a čistou energii. Právě přechod na obnovitelné zdroje je také součástí návrhu Evropské komise, jak zbavit EU závislosti na palivech z Ruska. Jak píše server TN, součástí plánu je například do roku 2030 využívat v rámci unie 45 procent energie z obnovitelných zdrojů a snížení spotřeby napříč státy EU o 13 procent. To bude stát nemalé peníze. Podle Evropské komise více než 7 bilionů korun. Část peněz dostanou členské státy prostřednictví mimořádného fondu obnovy, další části pak mají pokrýt úvěry a dotace.
Plán počítá s tím, že část ruského plynu nahradí zkapalněný plyn ze Spojených států nebo Kataru. Běžně se zkapalněný plyn přepravuje do terminálů na mořském pobřeží, kam ho těžaři posílají plynovodem. I když Česko nemá moře, jeden terminál by přesto v zemi mohl vzniknout, jak informovala ČTK. Státní distributor Čepro je připraven ho vybudovat v Hněvicích na Litoměřicku, kam by se LNG mohl dopravovat z Pobaltí vlakem. V budoucnu také lodí, jestli se vyřeší splavnost spodního Labe, píše ČTK.
