Covid v těhotenství může mít neblahý vliv na dítě. Studie naznačuje neurologické problémy
O dopadech koronavirového onemocnění se mluví dlouhodobě. Vědci nyní zjistili, že s problémy se mohou potýkat i děti v případě nákazy matky v těhotenství.
Obsah článku
Jak připomíná server ČT24, nejohroženější skupinou v případě onemocnění covidem-19 byli senioři. Nový výzkum ale odhalil, že i na další osoby může mít koronavirus výrazný dopad. Jde o nenarozené děti v tělech infikovaných matek, jak informuje web ČT24. Vědecká práce, která vyšla v červnu v odborném žurnálu JAMA, analyzovala skupinu 222 dětí, které se narodily matkám nakaženým covidem-19. V rámci studie byla tato skupina porovnána s dětmi 7550 matek, které během těhotenství neprodělaly koronavirové onemocnění.
K panice není důvod
Všechny děti měly v době výzkumu maximálně deset měsíců. Závěr práce potěšující nebyl. Podle odborníků děti infikovaných matek častěji trpěly neurologickými vývojovými problémy, píše dále ČT24. Většinou se jednalo o vývojové poruchy motorických funkcí a problémy s rozvojem řeči. Vědci zjistili i v kterém stádiu těhotenství potíže hrozily nejčastěji. Šlo o třetí trimestr.
Přesto by matky, které prodělaly covid-19 během těhotenství neměly propadat panice. Sami autoři studie přiznávají její slabiny a nutnost zjištěné náznaky prověřit ve větším výzkumu, píše ČT24. Definitivní příčinná souvislost mezi nákazou koronavirovým onemocněním v těhotenství a nepříznivým neurologickým vývojem u dětí nebyla jednoznačně prokázána. Nejistota pramení především z toho, že děti narozené v době pandemie mají maximálně dva roky, informuje ČT24.
Ohrožení mozku
Ve hře navíc mohou být jiné důvody, které s pomalejším rozvojem dětí souvisí. Jít může o menší kontakt mezi matkami a jejich potomky v porodnicích v době pandemie. Vývoj u dětí může být navíc postupně dohnán a nemusí tak jít o trvalé následky. Mnohem znepokojivější je naopak britská studie, která ukázala, že nákaza covidem-19 může nastartovat změny v mozku. Jak píše server CNN Prima News, vědci prokázali, že i při slabé infekci se celková velikost mozku mírně zmenšila.
Změny sledovali odborníci pomocí magnetické rezonance před nákazou a po nákaze. Ani v tomto případě ale není naštěstí jisté, že je změna trvalá. Jak píše web CNN Prima News, odborníci upozorňují na to, že mozek se dokáže „léčit“. Navíc zmenšení mozku v rámci studie nebylo nijak výrazné. Celková velikost se u nakažených účastníků výzkumu zmenšila o 0,2 až 2 procenta. Šlo hlavně o oblasti související s čichem a pamětí, uvádí CNN Prima News.
Očkovaní se proti covidu chrání více než lidé, kteří vakcínu odmítají, říká nový průzkum. Neočkovaní lidé mají často problém s respirátory
Ukrajina si bere stále pozornost médií. Svět ale trápí i jiné problémy, o kterých se informuje daleko méně
Nakažlivější varianta koronaviru AY 4.2 dorazila do Česka. V čem se liší od svých předchůdců?
