Vypnutí Facebooku a Instagramu: Zuckerbergovi výhrůžky na EU nezapůsobily. Politici se shodují, že se bez sociálních sítí obejdou

První evropští politici už reagovali na výhružky digitálního gigantu Meta, který založil a vede Mark Zuckerberg. Německý ministr hospodářství a vicekancléř Robert Habeck se životu bez Facebooku neobává. „Hackeři mě připravili na čtyři roky o mé účty na Facebooku i Twitteru. Přiznám se, že můj život bez sociálních sítí byl jednoduše fantastický,“ citují německého politika Novinky. Podobný názor s Habeckem sdílí také francouzský ministr financí Bruno Le Maire.

Problémem je GDPR

„S Facebookem se nám žije velmi dobře, ale bez něj by se nám žilo také velmi dobře,“ prohlásil v reakci na možné odpojení Facebooku a Instagramu v Evropě. Francouzský politik zároveň upozornil, že i velké technologické firmy musí respektovat suverenitu Evropy. „Evropská unie má tak velký vnitřní trh a takovou ekonomickou sílu, že pokud budeme postupovat jednotně, nenecháme se něčím takovým zastrašit,“ dodal Le Maire.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Důvodem vyhrůžek od Mety jsou uživatelská data, která jsou pro ni hlavním zdrojem příjmů. Díky nim dokáže skrz své sociální sítě sledovat chování lidí a následně zacílit reklamu. Proto chce mít Zuckerbergova společnost uživatelská data pod kontrolou, což může být na území jiného státu velkým problémem. Obzvlášť v Evropě. Evropská unie klade důraz na transparentnost pravidel pro ochranu osobních údajů.

Dojde k dohodě jako v Austrálii?

Dokladem toho je přijetí Obecného nařízení o ochraně osobních údajů známého pod zkratkou GDPR. A právě s ním je v rozporu odesílání dat evropských uživatelů do USA. V té souvislosti Soudní dvůr EU v červenci 2020 označil dohodu EU a USA, která předávání osobních dat dovolovala, za neplatnou. A to je důvodem výhružek společnosti Meta. Jak upozorňuje server TN, firma nedávno uvedla, že pokud Soudní dvůr své rozhodnutí nezmění, odpojí v rámci Evropské unie své sociální sítě Facebook a Instagram.

iZdroj fotografie: Pixabay

Nejde ale o první případ, kdy Zuckerbergova společnost protestuje proti nějakému nařízení. Před rokem zablokovala Meta v Austrálii na Facebooku sdílení a prohlížení zpravodajského obsahu. Společnost tím reagovala na připravovaný zákon, který měl digitální platformy, přinutit platit mediálním domům, za využívání jejich zpravodajského obsahu. Po pár dnech ale Facebook na základě dohody s vládou vrátil vše do původního stavu. I přestože byl zákon o platbách médiím nakonec schválen.