Rusko vnímá záměr Finska vstoupit do NATO jako hrozbu. Následovat mají odvetné kroky
Finsko je odhodláno vstoupit do Severoatlantické aliance. Záměr podporuje tamní prezident i premiérka a také západní představitelé. Naopak Rusko začíná hrozit.
Obsah článku
Jak informuje server The Washington Post, příčinou finské odhodlanosti být součástí NATO je válka na Ukrajině. Ze stejného důvodu o podání přihlášky do Severoatlantické aliance uvažuje také Švédsko. Moskva tak sama způsobila, že dojde k posunu evropského bezpečnostní uspořádání. Vstup dvou severoevropských zemí do NATO označil mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov za hrozbu, jak píše ČTK. Kreml proto hodlá učinit ve věci odvetné kroky. Záviset mají na tom, jak moc se vojenská infrastruktura aliance posune k ruským hranicím.
Finští občané souhlasí
Finsko má s Ruskem hranici dlouhou 1300 kilometrů. Finský prezident Sauli Niinistö po čtvrtečním jednání s britským premiérem Borisem Johnsonem ale odmítl, že záměr jeho země vstoupit do NATO má za cíl ohrozit jiný stát, píše ČTK. Kromě finské hlavy státy rozhodnutí ucházet se o členství v Alianci podpořila také finská premiérka Sanna Marinová a nakloněni jsou NATO také občané. Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění televize Yle podporuje vstup do Aliance 76 procent Finů, jak informuje ČTK.
Sympatie finskému odhodlání připojit se k NATO vyjádřili také nejvyšší představitelé Francie, Německa, Dánska nebo Česka. Finsko dosud patřilo k neutrálním zemím, které se vojensky neangažovaly. Je ale pochopitelné, že obavy země po ruské invazi na Ukrajinu zesílily. Obzvlášť v kontextu s historickou zkušeností. V roce 1939 invazi čelilo i samo Finsko ze strany Sovětského svazu.
Ukrajina do NATO nemíří
Jak připomíná The Washington Post, NATO hraje klíčovou roli při podpoře Ukrajiny v boji proti Rusku. Aliance dodává Kyjevu zbraně, munici i další vojenskou pomoc. Navíc několik týdnů před konfliktem na Ukrajině vyslala Severoatlantická aliance na východ Evropy tisíce dalších vojáků k posílení obrany. I sama Ukrajina by se ráda stala členem NATO. Země to dala výrazně najevo i změnou své ústavy, kde závazek zakotvila. Něco takového ale považuje Moskva za existenční hrozbu a naopak požaduje, aby se Ukrajina nikdy nemohla stát členem Aliance.
Případný vstup Ukrajiny do NATO by aktuálně znamenal přímý střet Aliance s Ruskem, o který nemá ani jedna ze stran zájem. Proto výrazný posun v této věci není očekáván, a i sama Ukrajina nedávno dala najevo, že teď nebude o vstup usilovat. Naopak Finsko i Švédsko mohou po podání přihlášky očekávat rychlé přijetí. Jak zmínil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, přijímací proces bude v případě skandinávských zemí hladký a svižný, uvádí ČTK.
