V Rusku roste nespokojenost. Důvodem je zájem skandinávských zemí o vstup do NATO i neúspěch na bojišti

Podle ruského prezidenta může rozmístění vojenské infrastruktury ve Finsku a Švédsku vyvolat reakci Moskvy. Samotný vstup zemí do NATO za hrozbu nepovažuje.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Jak informuje server Al Jazeera, šéf Kremlu Vladimir Putin se k záměru Finska a Švédska stát se členy Severoatlantické aliance vyjádřil během summitu lídrů zemí sdružených v Organizaci Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB). Samotné členství skandinávských zemí v NATO Putin za přímou hrozbu nepovažuje, „ale rozšíření vojenské infrastruktury na tato území určitě vyvolá naši reakci“, cituje slova ruského prezidenta Al Jazeera.

Turecko protestuje

Mnohem tvrdší rétoriku vůči rozšiřování NATO směrem k ruským hranicím zvolil náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Jak píše Al Jazeera, ten označil rozhodnutí Helsinek a Stockholmu připojit se k Alianci za chybu. Jaké konkrétní odvetné kroky ale Moskva připravuje zatím nikdo z ruských představitelů neuvedl. Mluví se jen o reakci bez bližšího určení. Moskva může vytáhnout ale ten největší kalibr, kterým je hrozba jadernými zbraněmi.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Jak uvádí server Al Jazeera, jeden z Putinových spojenců minulý měsíc uvedl, že Rusko může rozmístit jaderné zbraně a hypersonické střely v Kaliningradu, pokud Finsko a Švédsko do NATO vstoupí. Přijetí skandinávských zemí do Aliance ale nemusí být tak jednoduché, jak se zpočátku mohlo zdát. Výtky má vůči tomuto záměru Turecko. Důvodem je podpora Helsinek a Stockholmu Straně kurdských pracujících (PKK), kterou Ankara považuje za teroristickou organizaci.

Ukrajina na cestě k vítězství?

Turecký prezident Recep Tyyip Erdogan proto v pondělí uvedl, že jeho země neschválí rozšíření Aliance o skandinávské země. Podle něj ani diplomaté obou států nemají do Turecka jezdit vyjednávat o záměrech svých vlád, jak informuje ČTK. V neděli přitom šéf NATO Jens Stoltenberg uvedl, že Ankara rozšíření nezablokuje. Přijetí nových členů do NATO totiž musí schválit všechny stávající země Aliance. Nejde o jediné sebevědomé prohlášení generálního tajemníka NATO.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Jak informuje server CBS News, při setkání diplomatů Aliance v Berlíně Stoltenberg uvedl, že „Ukrajina může válku vyhrát“. NATO v tom bude Kyjev vydatně vojensky podporovat. To může ještě více rozbouřit emoce v Moskvě, protože Rusku se ve válce nedaří, na čemž se také představitelé NATO v Berlíně shodli. A potvrzují to i nejnovější zprávy z bojiště. Rusové byli vytlačeni podle CBS News z Charkova a ruské jednotky byly zablokovány také u města Izjum.