Příjmy českých domácností nadále klesají. Co nejvíce podražilo a na čem se dá ušetřit?

Přestože byly celkové příjmy domácností v prvním čtvrtletí letošního roku oproti loňsku vyšší o téměř 77 miliard korun, reálně došlo k jejich poklesu.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Jak vyplývá ze zprávy Českého statistického úřadu (ČSÚ), českou ekonomiku v letošním roce výrazně ovlivňuje prudký růst cen i projevy narušení globálních dodavatelských řetězců. Tyto skutečnosti se promítly také do chování domácností, které utlumily svou spotřebu. Celkové příjmy sice byly meziročně v prvním čtvrtletí letošního roku vyšší o 76,9 miliardy korun, ale reálně klesly oproti roku 2021 o 2,3 procenta. Poklesla také spotřeba, meziročně o 1,2 procenta, píše ČSÚ.

Češi a úspory

Ze zprávy ČSÚ také vyplývá, že domácnosti byly aktivnější v investicích. Míra investic se zvýšila na 10 procent, což je nejvíce za více než 10 let. Je tak zřejmé, že se domácnosti snaží ochránit své úspory, aby nedošlo k jejich poklesu. Podobný trend byl pozorovatelný už koncem loňského roku. Potvrzují to také data banky Creditas, ze kterých vyplývá, že objem peněz ukládaných jako úspory se loni zvýšil o 37,2 procenta.

Zdroj fotografie: Depositphotos

„Už v roce 2020 si dávali lidé stranou na horší časy poměrně značné objemy peněz, ale nárůst o 37,2 % je opravdu hodně výrazný. Peníze směřují jak do spořicích, tak do investičních nástrojů, jejichž role stále roste,“ vysvětlil ředitel digitálního bankovnictví Creditas Zdeněk Grossmann. Z jeho slov vyplývá, že snaha domácností více spořit začala už v roce 2020. Tedy v době koronavirové pandemie. Právě během toho přitom zároveň docházelo k růstu výdajů domácností především na potraviny, jak vyplývá z tabulky ČSÚ.

Praha vede

V roce 2020 se zvýšily výdaje na jídlo na osobu za rok oproti předpandemickému roku 2018 v průměru o více než 2 tisíce ročně. K největšímu nárůstu v oblasti výdajů v roce 2020 ale došlo v sekci nájemné, které se oproti roku 2018 na osobu za rok zvýšily téměř dvojnásobně. Náklady na bydlení mají nejvyšší obyvatelé Prahy. Jak píše server Kurzy, z celkových příjmů jim ukrajují 17 procent, zatímco například ve Středočeském, Jihočeském či Pardubickém kraji je to shodně 13 procent.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Nutné je také v této souvislosti uvést, že v české metropoli žije nejvyšší procento osob, které má příjmy nad 50 tisíc korun. V Praze tvoří 6,6 procenta. Velmi početná je v hlavním městě také skupina těch, kteří mají příjmy mezi 30 a 50 tisíci korunami. Tvoří 16,7 procenta, zatímco celorepublikově mají příjmy v této výši na osobu jen 7,4 procenta Čechů. Stále tak platí, že v Praze je velmi vysoká životní úroveň.