Konec světa, jak ho neznáme: Co se stane, pokud Rusko použije jaderné zbraně? Důsledky jsou pro NATO a Ukrajinu strašné
Ruský prezident Vladimir Putin ve svém oznámení o částečné mobilizaci neopomněl opět vyhrožovat Západu jadernými zbraněmi. Odborníky to děsí víc než jindy.
Obsah článku
Rusko použije zbraně hromadného ničení, pokud Západ ohrozí ruskou „územní integritu“, připomíná web Express slova šéfa Kremlu. Přestože se hrozby týkající se jaderných zbraní opakují od začátku války na Ukrajině, tentokrát jsou experti mnohem neklidnější, a proto nastínili, jak by útok mohl vypadat. Jednou z možností je podle kanadského politologa Davida Welche použití „nízkoúčinných“ hlavic, u kterých by se zřejmě musela vést debata, jestli vůbec šlo o jaderné zbraně.
Jaderná velmoc
Jak dále píše web Express, tyto hlavice umí například s vysokou spolehlivostí zničit most. Šlo by tak o velmi omezené použití jaderných zbraní. Moskva ale vlastní jeden z největších jaderných arzenálů na světě, a tak by zřejmě přistoupila k použití taktických jaderných zbraní. Celkem jich má ruský prezident Putin k dispozici odhadem 5977, uvádí web Expres. Taktické hlavice nesou v sobě tolik ničemné síly jako atomové bomby svržené v roce 1945 na Hirošimu a Nagasaki.
Přestože by použití jaderných zbraní na Ukrajině nemuselo nijak výrazně ohrozit státy NATO, bylo by to pro ně velké varování, informuje dále server Express. Putin by tím jasně dal najevo, aby do války na Ukrajině nezasahovaly a neriskovaly tím další údery. Mnohem nebezpečnější, než taktické zbraně, jsou strategické hlavice, které mají desetkrát větší dosah. Určeny jsou k útokům daleko za hranicemi země, takže by Putin jejich použitím směřoval na jiné země než je Ukrajina.
Mírné uklidnění
Článek 5 Washingtonské smlouvy říká, že „ozbrojený útok proti jednomu či více členům NATO je považován za útok proti všem“, připomíná web Express. Aliance by se tak mohla rozhodnout odpovědět Putinovi stejně, což by vyústilo ve třetí světovou válku. Zároveň ale web Express připomíná, že by záleželo na rozhodnutí lídrů NATO, protože článek 5 byl použit v historii pouze jednou, a to po útocích z 11. září 2001. Navíc je stále méně pravděpodobné, že by se Putin k tak hrůznému činu uchýlil.
Musel by počítat s tím, že přijde o své poslední spojence. Zády by se k Moskvě při použití jaderných zbraní otočila Čína i Indie, připomíná web TN. Dobrou zprávou také je, že státy NATO mají pokročilé systémy, které jsou schopny velmi rychle zlikvidovat jaderné pumy nebo střely s plochou dráhou doletu. Největší nebezpečí tak Evropě hrozí z balistických raket, píše dále web TN. Ruský prezident navíc nemůže zmáčknout pomyslné červené tlačítko sám. Jaderné kufříky mají kromě šéfa Kremlu také ministr obrany Sergej Šojgu, uvádí server TN.
