Západ se omlouvá Kyjevu za zdržení s dodávkami zbraní
Některé západní státy se zpočátku zdráhaly posílat na Ukrajinu zbraně, a to kvůli obavám z eskalace konfliktu. Kyjev se nyní za takový postup dočkal omluvy.
Ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému se omluvil německý ministr hospodářství Robert Habeck, informuje web Onet. Při návštěvě Kyjeva německý vicekancléř přiznal, že Berlínu dlouho trvalo, než změnil svůj postoj. V té souvislosti připomněl, že Kyjev ho varoval před nebezpečím ze strany Ruska již v roce 2021. „Změnili jsme svůj postoj, ale trvalo to příliš dlouho,“ cituje Onet slova německého ministra. Sám Habeck byl na ukrajinské frontě před dvěma lety, kdy probíhaly boje na východě země.
Pomoc byla potřebná již před lety
V té době Habeck uznal, že je třeba dodat obranné zbraně, za což následně schytal v Německu kritiku. Tehdy se přitom mluvilo jen o brýlích pro noční vidění či průzkumných zařízeních, uvádí dále web Onet. Berlín ale v té době o tom nechtěl ani slyšet. Argumentem bylo riziko vzniku ruské záminky k nasazeních ruských jednotek na východní Ukrajině. S odstupem času se to může jevit jako chyba, což Habeck svou omluvou vůči Zelenskému potvrdil.
„Ne všichni němečtí politici by toto řekli, ale já se hluboce stydím, že to přišlo tak pozdě. Polovina mé práce minulý rok byla pomoc s vyzbrojením Ukrajiny,“ cituje server Echo24 německého ministra hospodářství. Berlín přitom otálel nejen v roce 2021, ale i před pár měsíci. Polsko muselo na Německo vytvořit nátlak, aby se pohnulo rozhodnutí dodat Ukrajině tanky Leopard. Varšava totiž potřebovala od Německa, jakožto od výrobce, povolení k reexportu, připomíná web Echo24.
Z Německa je nakonec velký podporovatel
Server Echo24 píše, že Berlín se aktuálně zavázal k vojenské pomoci Ukrajině v částce více než 2,3 miliardy eur, dalších 2,5 miliardy eur už bylo posláno na humanitární pomoc. Naopak skřípat má podpora Ukrajiny ze strany Spojených států, píše web Deník N. Ten vychází z článku serveru Politico, který s odkazem na zdroje z Bidenovy administrativy tvrdí, že Kyjev a Washington mají odlišné názory na některé cíle války. Jde hlavně u obranu Bachmutu a odhodlání Kyjeva znovu získat zpět anektovaný poloostrov Krym.
Chladný postoj potvrzují i čeští odborníci. „Skutečné rozdíly tu byly od začátku a v budoucnu se mohou zvětšovat. Podpora Ukrajiny v Americe se může měnit a dnes je to v USA téma,“ uvedl pro Deník N odborník z washingtonského think tanku Atlantic council Petr Tůma. Podle něj Američané nepovažují Bachmut za strategické místo. Ve městě přitom nadále pokračují nejkrvavější boje. „Nepřítel se snaží převzít plnou kontrolu nad městem Bachmut a pokračuje v útoku na něj,“ cituje ČTK ze středečního hlášení ukrajnského generálního štábu.
