Putinovi spolupracovníci rozhodnou o tom, zda lidstvo přežije. Existují hned dva scénáře, jak to všechno skončí
Ruský prezident Vladimir Putin čelí kvůli vyhlášené částečné mobilizaci problémům. Experti upozorňují, že jeho výhrůžky se mohou obrátit proti němu.
Na vyjádření bývalého důstojníka britské armády Richarda Kempa upozorňuje web Express. „Odstrašení těch, kteří jsou odpovědni za plnění Putinových rozkazů a kteří sami chtějí přežít je nyní důležité a mohlo by doslova zachránit svět, pokud neuposlechnou rozkaz k útoku,“ uvedl plukovník sloužící v letech 1977 až 2006 na sociální síti Telegram. Právě odmítnutí rozkazů podřízených v případě jaderného útoku by mohlo znamenat Putinův konec. „Ví to a nevydá rozkaz, pokud si není jistý, že bude vykonán,“ cituje web Express Kempova slova.
Referendum a jaderné zbraně
Reagoval tak na jaderné výhrůžky ruského prezidenta, které zopakoval při svém projevu k národu v minulém týdnu. V něm nejen oznámil vyhlášení částečné mobilizace, ale poslal také varování Západu. Šéf Kremlu připomněl, že Rusko má zbraně hromadného ničení a nebojí se je použít. „Neblafuji,“ řekl Putin, podle kterého ke zbraním sáhne, pokud bude ohroženo ruské území. K tomu může dojít i trochu oklikou vzhledem k výsledkům takzvaných referend konaných na okupovaných územích Ukrajiny.
Podle Moskvy obyvatelé oblastí „drtivě“ podporují připojení k Ruské federaci, píše web TN. Kreml tak může prohlásit okupovaná území za součást Ruska, což by mohlo konflikt výrazně eskalovat. Ukrajina pokračuje v protiofenzivě, a tak by mohla Moskva konstatovat, že došlo k napadení ruského území, přestože se Kyjev snaží pouze oblast osvobodit z ruského područí, doplňuje TN. To by mohlo Putinovi otevřít cestu k použití jaderných zbraní.
Západ musí zabrat v diplomacii
Nakonec ale k takové situaci ani nemusí dojít, protože ruský prezident může být odstraněn ze své funkce ještě dříve. Podle plukovníka Kempa začínají i Putinovi nejbližší spojenci vidět, že „podporují špatného koně“, informuje dále web Express. Odvrhují se od něj nejen domácí podporovatelé, ale také zahraniční spojenci. Od kroků Moskvy se distancovala Indie i Turecko. Tamní prezident Recep Tayyip Erodgan na začátku září Putinovi vzkázal, ať veškerá okupované území, včetně Krymu, vydá zpět Ukrajině, připomíná web Express.
Obavy v souvislosti s válkou na Ukrajině vyslovil také čínský prezident Si Ťin-pching. Peking se přitom zdál být Putinovým věrným podporovatelem. Rozhodující vliv na válku tak může mít Západ a jeho komunikace směrem k ruským spojencům. Podle Kempa by je měl Washington přesvědčit, aby zpřísnili svůj vlastní postoj proti Putinově jaderné hrozbě. Zároveň ale bývalý důstojník britské armády varuje, že konec Putina nemusí znamenat konec války na Ukrajině. V Rusku podle něj je stále mnoho těch, kteří chtějí konflikt eskalovat.
