Němečtí vojáci chtěli pomoci Ukrajině odpálením Kerčského mostu. Zatčeni byli ještě před odjezdem
Plány na zničení mostu spojujícího Rusko s poloostrovem Krym německým vojákům překazily odposlouchávané telefonáty.
Obsah článku
Jak píše server Echo24, dva němečtí vojáci chtěli takzvaný Kerčský most vyhodit do vzduchu na vlastní pěst. Jejich nápad ale skončil dříve než začal mít jasnější obrysy. „Záměr, kterým chtěli oba muži zřejmě podpořit Ukrajinu, neprošel ani fází plánování a skončil náhle zatčením obou,“ informuje německý magazín Stern. Jak dále web píše, německé úřady zbystřily v momentě, kdy došlo k několika vloupáním do vojenských kasáren. V nich si vojáci obstarávali zbraně a výbavu, uvádí Echo24.
Most jako cíl odplaty
Dva zatčení muži ale zřejmě nebyli jediní, kteří byli do celé akce zainteresovaní. Jak informuje server Echo24, podezřelých je dalších deset osob a mohlo se tak jednat o věší organizovanou činnost. Německá média navíc uvádí, že čtyři lidé zapletení do vloupání byli v aktivní službě německých ozbrojených sil. Díky odposlouchávaným telefonům se ale nepodařilo skupině svůj záměr naplnit. Přesto může být Kerčský most v budoucnu zničen.
Jak připomíná server Echo24, zničením mostu spojujícího Rusko s Krymem by dostala Moskva velkou ránu. Připouští to i někteří západní představitelé. „Kerčský most je legitimní cíl,“ řekl bývalý vysoce postavený zástupce NATO generál Philip Breedlove pro deník Times. Případný útok je podle něj opodstatněný ruskou invazí na Ukrajinu. Naopak generál Serhij Krivonos, který je bývalý ukrajinský zástupce tajemníka Rady národní bezpečnosti a obrany, by Kerčský most zničit nedoporučoval, jak píše server Fórum24.
Důležitost stavby
„Já bych například nechal skulinu pro ty krysy, které budou utíkat z Krymu, až půjdeme Krym osvobodit, aby se co nejdříve dostaly pryč z naší země,“ uvedl Krivonos v rozhovoru pro Novoje vremja. Reagoval tak na nedávnou informaci, že Ukrajinci dostali do rukou kompletní dokumentaci mostu spojujícího Krym s Ruskem. Stavba se tak může stát cílem útoku. Možné riziko si zřejmě uvědomují i sami Rusové.
Jak uvádí sever Echo24, kolem stavby bylo nedávno rozmístěno několik bárek, které mají být falešným cílem a došlo také k nácviku zahalování mostu kouřem. Stavba dlouhá 19 kilometrů je pro Rusy velmi cenná, protože denně přes most přejede až 15 tisíc automobilů. Navíc šlo o stavbu velmi nákladnou. Moskva za nejdelší most v Evropě dala v přepočtu asi 79 miliard korun, jak připomíná server Echo24.
