Je zablokování dezinformačních webů cenzura? Omezování spolu se začátkem ruské invaze na Ukrajinu zesílilo. Je to opravdu přínosné?
Na válku na Ukrajině zareagoval Západ omezováním všeho ruského. Nejde jen o sankce nebo ruské občany, ale také o proruské internetové weby.
Obsah článku
Tento web není dostupný. Takové oznámení čekalo 25. února návštěvníky webů Aeronet, Protiproud, Ceeskobezcenzury, Voxpopuliblog, Prvnizpravy, Czechfreepress, Exanpro a Skrytapravda. Jde o internetové stránky, které jsou označované jako dezinformační. Na doporučení vlády je od zmíněného data blokuje sdružení CZ.NIC, které je správcem české národní domény. „Smyslem zveřejnění tohoto seznamu je zvýšit transparentnost vyřazování jmen domén z DNS,“ uvedl Ondřej Filip, výkonný ředitel sdružení CZ.NIC.
Důvody neznámé
Stejné sdružení nedávno rozhodlo, že osm webů zůstane zablokováno i další měsíc, jak informuje server Echo24. Podle ředitele sdružení Ondřeje Filipa „důvody pro jejich znefunkčnění přetrvávají“. Mnoho lidí takovému rozhodnutí tleská, protože má pocit, že se tím předchází šíření ruské propagandy. Přitom je zřejmé, že každý, kdo má zájem o informace proudící přímo z Moskvy, si najde jiný způsob. V době sociálních sítí to nebude trvat ani příliš dlouho. Nabízí se tak otázka, jestli blokování údajně dezinformačních webů má nějaký smysl.
A hlavně, jestli je to přínosem i pro společnost jako takovou. Zakazování čehokoliv je vždy velmi citlivé, protože ten, kdo zakazuje vychází ze svého pohledu na věc. Obzvlášť viditelné je to právě kolem blokování internetových stránek. Weby zablokované v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu mají údajně ohrožovat národní bezpečnost ČR a šířit proruské dezinformace. Konkrétní důvody ale vláda ani CZ.NIC dosud nesdělili, jak píše server Echo24. V té souvislosti je také třeba připomenout, že sdružení CZ.NIC je pouze zájmovým sdružením právnických osob.
Jde o cenzuru?
Založili ho v roce 1998 přední poskytovatelé internetových služeb a jde tak o velmi úzký okruh lidí. Pravomoci má ale sdružení docela velké. Vláda při blokování vybraných internetových stránek v únoru hrála pouze doporučující faktor. Rozhodnutí bylo na sdružení. Stejně jako dubnové rozhodnutí o prodloužení blokování. Nesouhlas s tímto postupem neznamená schvalování jakýchkoli dezinformací, ale připomenutí práva každého internetového uživatele, aby si vybral, jaký obsah chce vyhledávat.
Tomu se říká svoboda. Jejím protipólem je cenzura. Navíc i některé právní názory upozorňují na to, že blokování webů je nepřiměřeným krokem, který nemá oporu v zákoně. Může tak nastat situace, kterou jsme zažili už v době koronavirové pandemie, kdy stát vydával rozhodnutí omezující práva občanů. Lidé je museli dodržovat, přestože několikrát byla rozhodnutím soudu později zrušena jako nezákonná. A k tomu by nemělo v právním státě docházet. Zákaz ano, ale když je k užitku. A hlavně, když je v mezích zákona.
