Co se stane politikovi, který spáchá něco nezákonného: Tresty jsou ve srovnání s běžnými občany až směšně malé
Členové českého parlamentu i prezident se těší imunitě, která zabraňuje vedení trestního stíhání. Prolomena je jen výjimečně.
Občas se na veřejnosti objeví kauza, kdy je ve Sněmovně řešeno vydání některého poslance k trestnímu stíhání. Důvodem je fakt, že poslance, stejně jako senátory, chrání procesní imunita, která je zakotvena v Ústavě, informuje web Právo21. V praxi to znamená, že poslanec či senátor nebude trestně stíhán, a to po dobu výkonu funkce. U poslanců je to možné pouze v případě, že konkrétního zákonodárce vydá k trestnímu stíhání Sněmovna, a to v rámci hlasování.
Zákonodárcům se stíhání často vyhne
Web Právo21 píše, že do roku 2019 podaly orgány činné v trestním řízení 45 žádostí o vydání poslance a vyhověno bylo jen dvěma třetinám z nich. Hlavně od roku 2018 začal trend, kdy většina stíhaných poslanců zůstává nevydána. Přitom nejde o žádné banality. Web Právo21 píše, že nejčastějšími důvody pro stíhání poslanců jsou automobilové nehody, řízení v opilosti, úplatky, korupce či finanční podvody. Jedním z častých důvodů jsou také projevy poslanců. Ti si přitom někdy dovolují psát a říkat velmi kontroverzní věci.
Web Právo21 připomíná případ Zdeňka Ondráčka z KSČM, který v roce 2017 obvinil prezidentského kandidáta Michala Horáčka ze spolupráce s komunistickou Státní bezpečností, kvůli čemuž se měl dopustit trestného činu pomluvy. K vydání k trestnímu stíhání ale nedošlo. Trestní zákoník přitom stanovuje, že za pomluvu může být člověk potrestán odnětím svobody až na jeden rok. Ani v případě přestupku se nemusí zákonodárci zodpovídat tak, jako běžní občané.
Poslanec může požadovat, aby jeho provinění projednal sněmovní mandátový a imunitní výbor. Takový postup zvolil v roce 2016 například tehdejší nezařazený poslanec Milan Šarapatka, který v obci překročil rychlost o 23 kilometrů v hodině, ale při zastavení městskými strážníky se odvolal na imunitu, informuje web Novinky. V tomto případě si však zákonodárci mnohdy nepomohou.
Někdy je vyřešení na místě pro politiky lepší
Zatímco v případě přiznání přestupku by na místě zaplatili pokutu ve výši několik tisíc korun a nikdo by se o jejich provinění zřejmě nedozvěděl, při projednání na půdě Sněmovny jsou většinou propíráni. Navíc i pokuta může být daleko vyšší, a to až 15 tisíc korun, dodává web Novinky. Je to však právo poslanců i senátorů. Od roku 2002 mají na výběr, jestli jejich nezákonné konání ve formě přestupku posoudí příslušný správní orgán, či mandátový a imunitní výbor. Stejný výbor řeší i projevy poslanců ve Sněmovně.
V posledních letech byla v tomto ohledu nejvýraznější kauza v roce 2021, kdy tehdejší poslanec Lubomír Volný způsobil ve Sněmovně potyčku. Za to mu mandátový a imunitní výbor udělil nejvyšší možnou pokutu ve výši jednoho poslaneckého platu, v té době přibližně 90 800 korun, píše web Deník. Volný byl přitom kvůli fyzickému napadení předsedajícího podezírán z výtržnictví. Za prokázání tohoto trestného činu lidem hrozí trest odnětí svobody až na dva roky.
Ještě méně postižitelný, než členové parlamentu, je prezident. Toho není možné podle Ústavy po dobu výkonu funkce zadržet, trestně stíhat ani stíhat pro přestupek či jiný správní delikt. V podstatě se dá říci, že ač by provedl cokoliv, zůstane po dobu výkonu své funkce zcela bez trestu. Na hlavu státu může být v průběhu úřadu pouze podána ústavní žaloba pro velezradu a jiné porušení ústavy horní komory parlamentu. K tomu je ale třeba souhlas Senátu i Sněmovny.
Prezident omilostnil muže, protože měl být vážně nemocný. Dál přitom podniká v daňovém ráji
Podle Cyrila Svobody už Zeman nemá sílu být hlavou státu. Měl by přemýšlet o opuštění funkce, řekl
„Mediální politika Hradu není normální, v USA sledují kolonoskopii prezidenta v přímém přenosu,“ říká bývalý mluvčí Havla Špaček
