Rozdíly v českých regionech: Pražácí žijí dlouho a na vysoké noze, jinde už tomu tak není

Český statistický úřad zveřejnil srovnání krajů. Data potvrdila nejen regionální rozdíly, ale i rozdělení republiky.

Zdroj fotografie: Aleš Peterka pro Události247

Experti mají za to, že je země rozdělena na takzvané Česko A a Česko B, uvádí ČTK. Může za to ekonomická síla a situace v krajích. Nejlépe je na tom Praha, kde například průměrný hrubý výdělek činil v předloňském roce 46 452 korun, zatímco v Karlovarském kraji to bylo 33 180 korun, jak vyplývá z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Právě Karlovarský kraj spolu s Ústeckým patří k těm, kde je situace z pohledu výdělků, důchodů, doby dožití a dostupnosti lékařů nejslabší, píše ČTK. Z dat je jasné, že Pražáci si oproti zbytku republiky žijí na vysoké noze.

Rozdíly i v době dožití

Hrubý domácí produkt činil v roce 2021 na jednoho obyvatele v průměru přes 571 tisíc korun. V hlavním městě ale byla částka víc než 2,2 krát vyšší, jinde už je tomu ale jinak. V Karlovarském kraji byla suma na 60 procentech celostátního průměru. Není se pak čemu divit, že Karlovarský kraj zvítězil v kategorii vylidňování. Společně s Moravskoslezským krajem patří nejzápadnější část republiky k oblastem, kde ubylo během roku 2021 nejvíce lidí. Naopak v Praze a Středočeském kraji počet obyvatel narůstal, informuje ČSÚ.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Metropole vítězí také v době dožití. Muži se v Praze dožívají v průměru o víc než čtyři roky déle, a to než muži v Karlovarském, Moravskoslezském a Ústeckém kraji. O něco nižší rozdíly jsou pak u průměrné doby dožití žen. Pražanky mají naději oslavit 82 let, naopak ženy z Karlovarska a Ústecka se dožívají průměrně necelých 79 let. Přesto existují oblasti, ve kterých je na tom Praha hůře než ostatní regiony. Web TN upozorňuje, že například nezaměstnanost byla nejnižší v roce 2021 ve Zlínském a Jihočeském kraji, kde činila 1,8 procenta.

Vláda usiluje o změnu

Přesto data ve velké většině oblastí potvrdila, že rozdíly mezi kraji jsou dlouhodobým českým problémem, který se nedaří efektivně řešit. Potíže přiznává i vláda. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) se ale kabinet snaží o nápravu. Zmínil pro ČTK například milostivé léto pro dlužníky, posílení dluhového poradenství, změny ve vzdělávání či nové rekvalifikace. Do znevýhodněných regionů také plynou dotace z Evropské unie, dodává ČTK.

Ukazuje se totiž, že nejsou velké rozdíly v kvalitě a efektivitě vzdělávání jen mezi kraji, ale také uvnitř regionů v rámci jednoho kraje. To jsou důležitá zjištění pro tvorbu vzdělávací politiky státu. Více v sekundární analýze ➡️ https://t.co/HpJQH17tNB pic.twitter.com/mAOC8eqEYe

— Česká školní inspekce – Analýzy, data, publikace (@CSInspekce) January 11, 2023

Zároveň Jurečka přiznal, že řešení problému propastných rozdílů mezi jednotlivými kraji bude vyžadovat „systematickou práci minimálně po dobu jedné generace“. Nejhorší situace v Česku je hlavně v bývalých Sudetech. Někteří odborníci v roce 2021 uvedli, že je Karlovarský kraj na úrovni roku 1996, píše web Aktuálně. Ekonomické rozdíly se podle expertů místo srovnání dál prohlubují. Dokládat to má například i významný ekonomický růst, ke kterému došlo před pandemií.