Co přinesou příští volby: Ve hře bude kupodivu stále Fiala i Babiš. Nové tváře potenciálních premiérů se ale pomalu rýsují
Čas vládnutí se kabinetu Petra Fialy pomalu krátí. Volby do Sněmovny se uskuteční za 2 roky a už nyní je možné odhadovat největší adepty na premiéra.
Volby do Poslanecké sněmovny se konají každé 4 roky, pokud nenastane nějaká mimořádná situace, připomíná web E15. Naposled si občané vybrali 200 nových poslanců v říjnu 2021 a další termín tak bude na podzim 2025. Z posledních voleb vzešla jako vítěz koalice SPOLU tvořená stranami ODS, TOP 09 a KDU-ČSL. Premiérem se tak stal předseda občanských demokratů Petr Fiala, který vládu sestavil společně s koalicí Pirátů a Starostů sestávající z Pirátské strany a hnutí STAN.
Dosavadní vládnutí je zatím bez větších otřesů
Přesto není vůbec jisté, jestli se subjekty do zmíněných koalic spojí i pro další volby. Stávající vláda je podle názorů občanů, jež reflektuje průzkum CVVM, nejhorším kabinetem od Nečasovy éry, připomíná web Deník. Personální složení vlády vadí 71 procentům dotázaným. Nakonec tak může být pro Fialu před příštími volbami výhodnější hodit všechna negativa a neúspěchy na koaliční partnery a snažit se znovu získat premiérské křeslo díky jiným spojencům. Nejen Fiala však bude znovu za 2 roky adeptem na předsedu vlády.
Chopit se vedení státu bude opět chtít předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Porážku v posledních volbách do Sněmovny nesl hořce a chuť si nespravil ani v prezidentských volbách v lednu. Dá se proto očekávat, že se bude snažit vytěžit z toho, že koalice SPOLU je kvůli nepopulárním krokům neoblíbená. Projevuje se to i v předvolebních průzkumech, kde v posledních měsících hnutí ANO dominuje. V dubnovém modelu agentury Kantar Babišovo hnutí získalo 30,5 procenta, informuje web ČT24.
Naopak druhá ODS slábne, aktuálně by získala jen 17 procent. Tohoto trendu bude chtít Babiš využít a utužit ho do voleb, aby se znovu ucházel o funkci premiéra. Jak ostatně ve svém komentáři na webu Forum24 píše Jiří Sezemský, Babiš si „uvědomuje, že nemůže z politiky vycouvat, už jen z toho důvodu, že jsou ohroženy jeho ekonomické zájmy“. Je tedy téměř jisté, že je jeden z nejpravděpodobnějších adeptů na příštího předsedu vlády. Problém nicméně může Babiš mít při hledání koaličních partnerů.
Přijít mohou i nové tváře
Dubnový průzkum Kantaru ukázal, že opět začíná posilovat ČSSD, která se při posledních volbách do Sněmovny nedostala. Nyní by získala 5,5 procent, čímž by předstihla například i lidovce, píše web ČT24. Otázkou však je, kdo sociální demokraty do příštích sněmovních voleb povede. Web Seznam Zprávy píše, že se mluví hned o několika jménech. V červnu se uskuteční sjezd ČSSD a není jisté, jestli se o post předsedy bude znovu ucházet Michal Šmarda. Naopak zájem má starosta Brna-Líšně Břetislav Štefan.
Nominace získala i bývalá ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, která však zatím zájem o tento post odmítá, píše web Seznam Zprávy. V poslední době se začíná na veřejnosti znovu čím dál více ukazovat také bývalý šéf ČSSD a expremiér Jiří Paroubek. V únoru oznámil, že se vrací do politiky a svým spolkem Nespokojení chce sjednotit levici, informuje web iDnes. Zúčastnit se hodlá také voleb do Evropského parlamentu a zřejmě i krajských voleb. Pokud by v nich zaznamenal úspěch, může toho chtít využít rovněž ve volbách Sněmovních.
V úvahu na post příštího premiéra pak připadají i další jména. Díky svému postavení může do roku 2025 posílit šéfka Sněmovny Markéta Pekarová Adamová, ministr vnitra Vít Rakušan či ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš. Mnoho mediální pozornosti má v poslední době také moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák, který si plusové body u mnohých získal díky svému odchodu z hnutí ANO. Na druhou stranu jsou to všechno zatím jen domněnky a teprve čas ukáže, kdo má největší šanci za 2 roky do premiérského křesla usednout.
Ani polovina slibovaných kilometrů dálnic. Jak si vedla Babišova vláda se svými předvolebními sliby?
Za nízkou proočkovaností je podle politiků ztráta důvěry ve vládu. Pravděpodobně bude ještě hůř, říkají politici
