Konec proplácení nemocenské: Stát se snaží ušetřit na všem

Zadlužení státu narůstá, a proto vláda společně s odborníky hledá možnosti, jak tento trend zastavit. Dojít má i na úpravu nemocenské.

Zdroj fotografie: Daniela Beránková pro Události247

Kabinet Petra Fialy by mohl chtít snížit zadlužování zrušením proplácení náhrady výdělku v prvních dnech nemoci. Tuto variantu zmínil v diskusním pořadu na CNN Prima News premiérův poradce Štěpán Křeček, informuje web Forum24. Obnovení karenční doby se zaměstnancům nebude líbit. I proto proti takovému opatření vystoupil předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Podle něj bude docházet k přecházení nemocí, což povede ke zhoršení zdraví a vyšším nákladům na zdravotnictví, uvádí web Forum24.

Nesouhlas odborů nemusí nic změnit

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) již avizoval, že balík opatření vedoucí ke snížení rozpočtových schodků představí během dubna. „Řekl bych, že je to jedno z opatření, které se může zavést. Až se dohodne vláda, tak to definitivně představí,“ cituje web Forum24 ekonoma Křečka, který radí premiérovi Fialovi. Expert také připomněl, že nejde o žádnou novinku. I dříve zaměstnancům první tři dny nemoci nebyly propláceny. Karenční doba platila od roku 2008 do července roku 2019.

Na @CT24zive běží diskuze k tématu “karenční doba”. Po několika letech pandemie jsem doufala, že se snad stát již naučil tomu, že nemocní lidé nemají v práci co dělat. Nyní se tyto debaty, jak “trestat nemocné za to, že jsou nemocní “opět otevíraj🤦‍♀️ Tohle není místo, kde šetřit.

— Barone (@BaroneTereza) April 2, 2023

Web Forum24 připomíná, že opětovné proplácení i prvních tří dnů nemoci prosadila vláda hnutí ANO a ČSSD, jejich návrh podpořili tehdy komunisté. Zaměstnavatelé proto musí poskytovat nemocným zaměstnancům od prvního dne 60 procent základu příjmu. Kvůli tomu se jim snížila sazba odvodů z 25 na 24,8 procenta. Systém nemocenského pojištění je od té doby v deficitu, přestože byl dříve v plusu, dodává web Forum24. Křeček má za to, že karence šetří veřejné peníze a brání podvádění.

Středula oponuje, že o nemoci rozhoduje lékař

Nejsilnějším argumentem pro nezrušení karenční doby je hrozba toho, že lidé budou kvůli výpadku příjmů raději nemoc přecházet. Takové chování, kdy lidé s horečkami a kašlem běžně chodí do zaměstnání, se přitom podařil téměř vymýtit, a to hlavně v období koronavirové epidemie. Experti z Národní ekonomické rady vlády (NERV) s tím nesouhlasí. „Výpadek výdělku v délce několika dnů si většina zaměstnanců snadno vyřeší z vlastních úspor,“ cituje z doporučení NERVu pro vládu web Lidovky.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Potvrzuje to i studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA), která zkoumala vliv karenční doby na chování zaměstnanců. Po dobu deseti let, když Češi byli na nemocenské první tři dny nemoci zdarma, nedošlo k tomu, že by lidé nemoci přecházeli a choroby se více šířily. Ze studie naopak vyplývá, že lidé si neplacenou nemoc kompenzovali čerpáním jiného typu volna, píše web Seznam Zprávy. To může nahrávat názoru NERVu. Odborníci upozorňují, že někteří neschopenek zneužívají, zbytečně ji má brát až čtvrtina lidí, uvádí Lidovky.