Putin chce vypovědět smlouvu o konvenčních ozbrojených silách v Evropě

11. května 2023

Daniel Procházka

[email protected]

Podstatným článkem redakčního týmu webu Události24/7.cz je specialista na počasí a přidružené oblasti, Daniel Procházka, který se na našem široce zaměřeném webu pohybuje už pěknou řádku let. Daniel se věnuje především každodennímu spravování čtenářů o meteorologické situaci u nás i v Evropě. Vždycky ho podle jeho vlastních slov přitahoval divoký charakter přírody a její nepředvídatelnost a nespoutanost. I z toho důvodu se přes původně pouhé psaní meteorologických předpovědí dostal až k článkům o přírodních katastrofách, náhlých změnách počasí až třeba po nevídaných přírodních úkazech. Zároveň ale neskrývá ani svoji klidnější stránku, která má na Událostech na starost naopak články o bydlení a zahradě, které se řadí k jeho předním volnočasovým aktivitám.

Ruský prezident Vladimir Putin tento týden podepsal dokument, který bude mít vliv na působnost ozbrojených sil v Evropě. Budí to rozpaky.

Zřejmě nastává další fáze války. Web Čas informuje, že šéf Kremlu stvrdil ve středu svým podpisem výnos, kterým nařídil vypovědět Smlouvu o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (CFE). Ta byla podepsána 19. listopadu 1990 s platností od 9. listopadu 1992. Šlo o jednu z klíčových smluv v oblasti bezpečnosti v Evropě od konce druhé světové války. Stanovovala totiž omezení týkající se rozmístění tanků a vojsk ve státech Severoatlantické aliance a bývalé Varšavské smlouvy ve východní Evropě, píše web Čas.

Šlo i o určitou symboliku

Součástí dohody byla také opatření zaměřená na „budování důvěry, transparentnosti a spolupráce mezi členskými státy“, uvádí dále web Čas. Vypovězením ze strany Ruska je jasné, že už nemá zájem o jakoukoli dohodu v této oblasti. Tento krok se nicméně dal očekávat. A to nejen kvůli válce na Ukrajině. Rusko už v roce 2015 oznámilo, že se nebude zúčastňovat zasednutí společné komise o konvenčních ozbrojených silách v Evropě. Svou účast na smlouvě CFE pozastavila Moskva už v roce 2007, uvádí web Čas.

Putin jmenoval náměstka ruského zamini S. Rjabkova oficiálním představitelem prezidenta při projednávání vypovězení Smlouvy o konvenčních zbraních v Evropě ze strany Ruska ve Federálního shromáždění. Putin smlouvu pozastavil už v r. 2007.https://t.co/wePIOpfqpV
— Roman M🐦 (@Fbeyeee) May 10, 2023

Rusko svůj krok ospravedlňovalo tím, že smlouva stejně neplatí. Moskva se odvolává na to, že bývalé sovětské republiky, tedy Estonsko Lotyšsko a Litva, dále bývalé krajiny Varšavské smlouvy vstoupily do NATO. Tím mělo dojít k porušení cílu o vyvážení konvenčních sil na starém kontinentu. Web Čas připomíná, že smlouva CFE zahrnuje omezení v pěti kategoriích zbraní a techniky. Jde o tanky, bojová obrněná vozidla, dělostřelectví s kalibrem více jak 100 milimetrů, bojová letadla a útočné vrtulníky.

Další rozhodnutí ruského prezidenta

Putin ve středu nejen tuto smlouvu vypověděl, ale také jmenoval svého zástupce při projednávání vypovězení smlouvy o konvenčních zbraních v Evropě v ruském parlamentu. Stal se jím náměstek ministra zahraničních věcí Sergej Rjabko, píše agentura TASS. Krok ruského prezidenta nemusí být jen symbolický a může předznamenávat další fázi války. Už dlouho se spekuluje o tom, že se Rusko nezastaví jen na Ukrajině. Možné zesílení bojů naznačuje i další rozhodnutí šéfa Kremlu.

vojaci armada — Rusko mělo ve válce na Ukrajině ztratit až 200 tisíc vojáků, kteří byli zabiti či zraněni

Web Euro Zprávy píše, že ruská hlava státu podepsala ve středu také dekret, kterým povolala armádní rezervy k pravidelnému výcviku. Je tak jasné, že profesionálních vojáků má ruská armáda kvůli velkým ztrátám v bojích nedostatek. I britské tajné služby upozornily, že při úterní vojenské přehlídce se na Rudém náměstí místo profesionálů objevili hlavně příslušníci polovojenských jednotek či kadeti, dodává web Euro Zprávy.