Co by se stalo, kdyby rakety dopadly na české území: NATO by hned nereagovalo, tuzemská obrana proti útoku je navíc žalostná

Z úterního incidentu se bude dlouho vzpamatovávat nejen Polsko. Skutečnost, že raketa dopadla bez jakékoli reakce NATO na území jejího členského státu mnoho lidí šokovala. Ukazuje, že v bezpečí není nikdo. Není proto překvapivé, že se objevují také otázky, jak by podobná událost dopadla v Česku. Odpověď není nijak příznivá. Stejně jako na Polsko, i na Česko by raketa dopadla. Důvodem je například i skutečnost, že NATO není ve válce, a proto není na území jejich členských států nijak zvýšená pozornost.

V míru se útoky nenosí

„Dejme tomu, že v míru vletí do našeho vzdušného prostoru například cizí letadlo, potenciální nepřátelský vzdušný cíl. My ho hned nesestřelíme, na to jsou přísná pravidla. Vystartují k němu naše stíhačky a zjistí, co se děje. Rakety se sestřelují jinak a systémy, které jsou k tomu určené, nejsou v míru rozmístěné tam, kde by byly v době války,“ vysvětlil pro web iRozhlas plukovník generálního štábu Jaroslav Daverný, který má na starost rozvoj české pozemní protivzdušné obrany.

iZdroj fotografie: Ministerstvo obrany ČR

Přestože je tak vzdušný prostor Aliance sledován, v mírovém stavu není mnoho prostoru jak zasáhnout, protože by mohlo dojít k porušení pravidel. Zřejmé je to nejen z incidentu, ke kterému došlo tento týden v Polsku, ale také z události, ke které došlo v březnu v Chorvatsku. V hlavním městě Záhřeb nastal silný výbuch poté, co dopadl na předměstí bezpilotní letoun sovětské výroby, informoval web Novinky. I v tomto případě doletěl až z Ukrajiny. Překonal tedy vzdušný prostor nad Maďarskem i Rumunskem, přesto nikdo nezasáhl.

NATO může aktivovat články

„Je mírový stav. Systémy protivzdušné obrany, které by tam stály v případě vyšší pohotovosti nebo stavu ohrožení, tam teď nejsou, anebo jich je málo,“ vysvětlil pro sever iRozhlas Daverný. Je tak zřejmé, že pokud by dron, raketa či jiná střela mířila na Česko, dopadla by. NATO sice je schopno vše detekovat, ale neútočí. Na druhou stranu díky sytému AWACS, kterému se přezdívá „oči NATO“ je možné ihned zjistit, odkud raketa dopadla, jak informuje web Fakt. I proto zřejmě bylo hned od začátku polského případu jasné, že nešlo o ruskou střelu, ale ukrajinskou.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Navíc raketa za několik minut uletí tisíce kilometrů, a prostor pro rozhodování je omezený. NATO ale umí reagovat ihned po útoku. I proto se po polské události začalo spekulovat o aktivaci článků 4, 5 a 6. První z nich specifikuje, že smluvní státy spolu budou konzultovat situaci, pokud si kterýkoliv člen bude připadat ohrožen v oblasti územní celistvosti, politické nezávislosti nebo bezpečnosti, píše web iDnes. Článek 5 říká, že ozbrojený útok na členský stát Aliance je považován za útok proti všem. Článek 6 pak specifikuje, co se považuje za ozbrojený útok.