Ruské dezertéry čeká strašný osud. Pokud z války odejdou, je pro ně smrt slitováním
Ruská armáda využívá čečenských vojáků, aby pomohli zamezit pokusům o dezerci. Taktika likvidace vlastních bojovníků v rámci válečných operací zde má dlouhou tradici.
„Rusové přesouvají stále více čečenských jednotek do Chersonské oblasti jako policejní síly. Cílem je zastavit ruské dezerce.“ Tuto zprávu přinesly Novinky s odkazem na americkou neziskovou organizaci Institut pro studium války (ISW). Cituje se v ní informace důstojníka mykolajivské vojenské správy Dmytra Pletenčuka. Jeho tvrzení koresponduje s předchozími zprávami ukrajinské tajné služby. Podle nich Rusko rozmisťuje tyto jednotky na levý břeh Dněpru, aby zabránilo odchodu Rusů ze severu Chersonské oblasti, píší Novinky.
Ruská strategie „nas mnogo!“
„To je v RF tradici, především za druhé světové války byly používány tzv. blokovací oddíly. Kdo se pokusil ustoupit, nebo na pokyn nevyrazil do útoku, tak byl zastřelen příslušníky těchto oddílů. Zmetek Stalin na to dokonce vydal písemný rozkaz,“ napsala v diskusi k článku na Novinkách Petra Formanová. O komentář požádaly Události247 Pavla Havlíčka, který je analytikem Asociace pro mezinárodní otázky (AMO), specializovaným na Ukrajinu a Rusko.
Podle něj má neúcta k životu jednotlivce v ruském vojenství dlouhou tradici. „To bylo přece běžné nejen za 2. světové války, ale už za té první. Je to zachyceno v historických filmech: Zazněla píšťalka, vyběhlo se, kdo to otočil, měl co dělat s druhou frontou.“ Politolog pro Události247 dále připomněl, že v sovětském válečném kontextu pak bylo to, čemu říká komentář, opravdu běžnou praxí. „Byly do toho zapojeny tehdejší sovětské tajné služby SMERŽ. Měly za úkol za použití strachu docílit, aby oddíly zůstaly loajální a fungovaly podle představ velení.“
Službu v ruské armádě odmítají tisíce vojáků
Odborník na východoevropskou politiku je přesvědčen, že ani to, že jsou takto do akcí nasazováni Čečenci není nahodilé. „V ruském prostředí toto etnikum šíří kolem sebe strach. Pokud jde o Čečenskou republiku – prezident Kadyrov se dlouhodobě chová jako stát ve státě. Je nasazován, respektive jeho vojáci, cíleně na ty úseky fronty, kde jsou problémy s loajalitou vojáků. Všichni vědí a respektují, že se na ně nevztahují stejná pravidla jako na zbytek armády. Tvoří takový stát ve státě i v tomto ohledu,“ říká Havlíček pro Události247.
Havlíček připomíná i širší kontext ruského vojenství. „Vojáci, kteří padli za 2. světové války do zajetí, byli všichni automaticky považováni za špiony. Tak paranoidní byl Stalin. V případě současných dezertérů je to podobné. Mimochodem, k neuposlechnutí příkazu častěji dochází už v zázemí. Ruští vojáci – a nejde o jednotlivce, spíš o stovky nebo tisíce – odmítají být kontraktniky. Tedy vojáky, kteří po skončení základní vojenské služby podepíší smlouvu o další službě v armádě,“ uzavírá expert pro Události247.
