Putinovi dochází zásoby dronů. Nahradit je chce čínskými napodobeninami
Moskva má kvůli sankcím velmi omezené možnosti nákupu zbraní v zahraničí. Dosud čerpala drony hlavně z Íránu, nyní ale spolupráce vázne.
Podle britského ministerstva obrany vše nasvědčuje tomu, že ruští vojáci už vyčerpali své zásoby íránských dronů, informuje web Plus Jeden Deň. Svou dedukci Londýn podporuje informací, že zhruba od 15. února se neobjevily zprávy o použití jednorázových dronů při útocích na Ukrajině. Jen od konce ledna do začátku února přitom ukrajinská armáda sestřelila minimálně 24 dronů Šáhid íránské výroby. „Rusko se pravděpodobně snaží doplnit zásoby,“ cituje Plus Jeden Deň z vyjádření britského ministerstva zveřejněného na sociální síti Twitter.
Spolupráce s Íránem vázne
Britové zároveň připomněli, že drony nemají v ničení cílů valné výsledky. Moskva se podle všeho bezpilotní letouny snaží využívat hlavně jako návnadu, aby odvrátila „pozornost ukrajinských sil protivzdušné obrany od účinnějších ruských raketových útoků“. Teď však zřejmě Rusové nemají už žádné drony, kterými by ukrajinskou pozornost odváděli. Loni v listopadu se přitom objevily informace, že Rusko se s Íránem dohodlo na výrobě útočných dronů přímo na svém území, jak psal server Novinky.
Rusko-íránská spolupráce se měla rozběhnout během několika měsíců. Rusko by si díky tomu zajistilo velký počet relativně levných a účinných dronů, jež dokáží letět několik set kilometrů, po určitou dobu kroužit nad cílovou oblastí a pak se na cíl vrhnout s výbušninou, popisují Novinky. Výroba se však evidentně zatím výrazně neposunula a Putin tak musí hledat nové možnosti. Jak informuje web Express, šéf Kremlu se proto obrátil na Čínu. Moskva má s Pekingem jednat o nákupu 100 dronů ZT-180, které by do Ruska měly dorazit v dubnu.
Čína má dodat nejen drony
Na frontě se toho však nejspíš příliš mnoho nezmění. Čínské drony jsou totiž považovány za napodobeniny íránských Šahed 136. Čínský výrobce Xi’an Bingo Intelligent Aviation Technology tvrdí, že jeho drony ZT-180 mohou nést hlavici o hmotnosti 35 až 50 kilogramů. Firma je navíc ochotná podělit se o své znalosti a komponenty k výrobě dronů, aby Rusko mohlo bezpilotní letouny vyrábět samo. Má jít zhruba o 100 dronů měsíčně, uvádí Express.
Na dohodu ruské armády a čínského výrobce jako první upozornil německý web Der Spiegel. Podle jeho informací existují v Číně plány na podporu Ruska už od loňského roku. Kromě dronů má jít také o dodávky náhradních dílů pro ruské stíhačky Su-27 a další typy letounů, píše web Novinky. Kvůli tomu se dokonce plánovalo vytvoření falešných přepravních dokladů, aby vše vypadlo, že jde o díly pro civilní letectví. Čínské ministerstvo zahraničí pak informace o dodávkách zbraní pro Moskvu odmítlo, dodávají Novinky.
