Rusko dalo jasně najevo, že hodlá ukončit válku. Vše ale stojí na jednom požadavku
Moskva je podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova připravena navázat na předešlá mírová jednání s Ukrajinou. Podmínky má stanovit Rusko.
Obsah článku
„Ruská federace je připravena jednat s prezidentem Ukrajiny Volodymyrem Zelenským o tom, jak budou splněny podmínky pro ukončení ‚zvláštní operace‘ a respektování nikoliv podmínek, ale zájmů Ruska,“ cituje Peskovova slova web Echo24. Rusko tak dává najevo, že chce opět zkusit řešit celý konflikt slovy. Podle Peskova jiná možnost není. „Jakákoli konfrontace končí uvolněním napětí, jakékoli krizové situace končí u jednacího stolu. Tak tomu bude i tentokrát,“ uvedl mluvčí Kremlu, kterého cituje Echo24.
Zapleten je celý svět
Takové gesto ale mělo přijít před několika měsíci, na začátku invaze, nebo ještě lépe před ní. Po více než půlročním válčení je na takový scénář zřejmě pozdě. Není tak překvapující, že reakce Ukrajiny nezní příliš nadšeně. „Ještě jednou připomenu základní axiom. Vyjednávání je možné, ale pouze za podmínek: po navrácení území a likvidaci zločineckých enkláv. Je jasné, že „ptáci z Putinova hnízda“ nejsou připraveni porozumět nové realitě,“ napsal poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak na sociální síť Twitter.
Na usednutí za jeden stůl to tak zatím nevypadá a nedá se ani předpokládat, že by k tomu za aktuálních podmínek došlo. Nejde totiž jen o Rusko a Ukrajinu. Z ruské invaze do sousední země se v podstatě stal celosvětový konflikt, protože je těžké najít zemi, která do něj nějakým způsobem nezasáhla. Třeba dodávkami zbraní, které velmi ochotně Západ Ukrajině posílá. Evropská unie a USA jednoznačně dávají od začátku konfliktu najevo, že stojí na straně Kyjeva.
Na Krym útočila Ukrajina
Západní politici poskytují zemi podporu i osobními návštěvami ukrajinského prezidenta v hlavním městě. Největším důkazem ochoty pomoci jsou pak vojenské dodávky. Západní zbraně často Ukrajincům pomáhají mít nad ruskými jednotkami převahu a umožňují učinit nepředvídatelné útoky. Jedním z nich je například ostřelování anektovaného poloostrova Krym. Minulý měsíc tam došlo k několika explozím, mimo jiné i na vojenské letecké základně Saki.
The private US company „Planet Labs“, which has more than 250 satellites at its disposal, showed its aerial photographs of the Crimean airfield „Saki“ pic.twitter.com/QHozObZw0a
— ДражаМ (@DrazaM33) August 10, 2022
Až do tohoto týdne se Ukrajina k útokům nepřihlásila a svou účast jen naznačovala. Teď došlo ke změně, jak píše web Novinky. Údery raketami a střelami na anektovaný poloostrov potvrdil vrchní velitel ukrajinské armády Valerij Zalužnyj spolu s poslancem Mychajlem Zabrodským, uvádí Novinky. Další podrobnosti zveřejněny nebyly, ale je velmi pravděpodobné, že útok byl proveden díky západní technice. I to může být důvodem, proč válka už nemůže být skončena jen jednáním Kyjeva a Moskvy. Zapleteno je do něj daleko více stran.
