Další evropská země je bez ruského plynu. Která přesně a proč se tak Kreml rozhodl?

Ruská plynárenská společnost oznámila přerušení dodávek plynu do Lotyšska kvůli porušování podmínek pro odběr suroviny.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Jak připomíná web Mirror, ruský plyn už přestal proudit do několika zemí. Jde o Polsko, Bulharsko, Finsko, Nizozemsko, Dánsko a nejnověji také Lotyšsko. Porušování podmínek pro odběr plynu posledně jmenovanou zemí Gazprom oznámil v sobotu na sociální síti Telegram. Již den předtím lotyšská plynárenská společnost Latvijas Gaze přiznala, že za plyn z Ruska platí v eurech místo rublů, jak Rusko požaduje, píše Mirror.

Lotyšsko to zvládne

Krok ruské plynárenské společnosti ale Lotyšsko výrazněji nezasáhne. Edijs Šaicáns, který v zemi řídí energetickou politiku, upozornil, že Riga se stejně už dříve rozhodla přestat odebírat ruský plyn od příštího roku. ČTK zároveň připomíná páteční prohlášení šéfa společnosti Latvijas Gaze Aigarse Kalvitise, který uvedl, že firma odebírá plyn z Ruska, ale nikoli od Gazpromu. Jméno dodavatele ale nezveřejnil.

pic.twitter.com/IjnWMTZUUq

— Gazprom (@GazpromEN) July 30, 2022

Je tak zřejmé, že boj mezi Ruskem a Západem skrz plyn graduje. Země Evropské unie se připravují na zimu bez ruského plynu, a proto dávají dohromady nouzový plán, který zajistí omezení spotřeby. Obavy zintenzivňují především omezené dodávky plynu přes Nord Stream 1. Plynovod prošel v červenci údržbou, která trvala deset dní. Během této doby především v Německu rostl strach, že Rusko dodávky plynu už neobnoví. Přestože na nejhorší scénář nedošlo, nadále kolem plynovodu panuje nejistota.

Cena nezadržitelně roste

Jak píše ČTK, podle Moskvy má Nord Stream 1 závady, které vyžadují bezodkladnou opravu. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova ale Rusko nemá možnost je odstranit. I proto je nadále na hlavní trase pro přepravu plynu z Ruska do Evropské unie snížena kapacita plynu na 20 procent. Západ ale takový krok považuje za reakci Moskvy na protiruské sankce a způsob vydírání, technickým problémům nevěří.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Jak připomíná ČTK, podmořský plynovod Nord Stream 1 je dlouhý 1222 kilometrů a vede z ruského Vyborgu do Lubminu nedaleko Greifswaldu na severu Německa. Odtud je pak plynovod navázaný do dalších zemí Evropské unie, včetně Česka. Rostoucí obavy vedou především ke zvyšování cen plynu na evropském trhu. Zatímco loni plyn ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer facility (TTF) v Nizozemsku stál zhruba 24 eur za megawatthodinu, nyní se pohybuje jeho cen kolem 200 eur za megawatthodinu.