Chystá se hrozivý útok ze strany Ruska, přípravy už probíhají. Putin se chystá na odplatu Západu

Celý svět se od začátku konfliktu na Ukrajině obává použití jaderných zbraní ze strany Ruska. Strach přitom nebude ustávat ani v budoucnu.

Zdroj fotografie: Presidential Executive Office of Russia / Creative Commons / CC BY, Depositphotos

Válka na Ukrajině výrazně proměnila vztahy Západu s Ruskem. Napětí panuje hlavně mezi Moskvou a Washingtonem. Rusku se nelíbí, že Spojené státy hojně podporují Ukrajinu ve válce svými vojenskými dodávkami za stovky miliard dolarů. Právě pomoc západních zemí je pro Kyjev v bojích zásadní a umožňuje vojensky menší zemi odolávat světové velmoci. Právě prodlužování konfliktu a nervozita Kremlu z výsledku konfliktu ale může být tím, co povede k použití té nejhorší zbraně.

Rusko odmítá spolupracovat

Rusko je s téměř 6 tisíci hlavicemi jadernou velmocí a svět se oprávněně obává, že po nich ruský prezident Vladimir Putin může sáhnout. Rusko navíc oznámilo, že hodlá zlepšit svou infrastrukturu pro jaderné síly, píše web Krone. Moskva přitom už pod svůj jaderný štít umístila anektovaný poloostrov Krym i okupovaná území na východě a jihu Ukrajiny. V příštím roce se má také zvýšit bojová schopnost ruských raketových jednotek, jak oznámil ministr obrany Sergej Šojgu, píše dále web Krone.

Zdroj fotografie: Presidential Executive Office of Russia / Creative Commons / CC BY

Rusko během války několikrát vyhrožovalo použitím jaderných zbraní a je evidentní, že se v dalších měsících v této oblasti nic nezmění. Naopak to může zesílit. USA ale důrazně varují Moskvu před důsledky takových kroků. I proto mělo dojít tento týden k jednání obou stran v Káhiře. Tématem měla být budoucnost smlouvy Nový START, která omezuje počet strategických jaderných zbraní, připomíná server Krone. Rusko ale svou účast na jednání nakonec zrušilo.

Německo si pořídí stíhačky

Podle vyjádření Moskvy by se USA snažily smlouvu zmanipulovat ve svůj prospěch. Jak dále připomíná web Krone, vzájemné kontroly světových mocností ohledně jaderné výzbroje byly přerušeny v roce 2020 kvůli pandemii koronaviru. Smlouva, omezující mezikontinentální balistické rakety, střely odpalované z ponorek a bojové letouny s jadernými zbraněmi, byla podepsána v roce 2010 a její platnost vyprší v roce 2026. Přestože riziko použití jaderných zbraní ze strany Ruska zůstává, Západ dává ve svých vyjádřeních jasně najevo, že se nebojí.

Germany and Norway want NATO to protect gas pipelines and submarine
submarine internet cables more strongly in the future. This was stated by German Chancellor Olaf Scholz (SPD) and Norway's Prime Minister
Jonas Støre at a security conference in Berlin. pic.twitter.com/bteoJOi0Mi

— Uwe Rohlfing (@rasisneu) November 30, 2022

Naposled se rázně k celé věci postavil německých kancléř Olaf Schloz, který na Berlínské bezpečnostní konferenci označil Severoatlantickou alianci za garanta bezpečnosti, píše ČTK. Německo se hodlá proto podílet na budování vojenské síly NATO. „Dokud budou státy jako Rusko mít jaderné zbraně jako součást hrozeb, musí mít samozřejmě NATO důvěryhodný potenciál odstrašení, aby nemohlo být vydíráno,“ cituje Scholzova slova ČTK. Berlín si proto hodlá pořídit 35 amerických stíhaček F-35, které jsou schopné nést jaderné bomby.