Rusové začínají mít nahnáno a bojí se protiútoku. V ohrožení má být i Putinovo sídlo

Na sociálních sítích se množí videa a fotografie, které ukazují, že na střechách ruských veřejných budov se objevily systémy protivzdušné obrany.

Zdroj fotografie: Vitaly V. Kuzmin / Creative Commons / CC BY-SA

Ze zveřejněných záběrů je patrné, že Rusko na své klíčové budovy rozmisťuje protiraketové systémy Pancir-S1. Objevily se například na střeše budovy ministerstva obrany na Frunzeho nábřeží v Moskvě, píše web ČT24. Jedno z odpalovacích zařízení má ale být také jen pár kilometrů od sídla ruského prezidenta Vladimira Putina za Moskvou. Je tak jasné, že ruské vedení země se domnívá, že v ohrožení je i sídlo šéfa Kremlu. Web The Guardian informuje, že další systém je rovněž umístěn na domě v ulici Teterinská v ruském hlavním městě, kde sídlí vzdělávací instituce.

Moskva nenechává nic náhodě

Rusko využívá nejen Pancir-S1. Na sociálních sítích se objevily informace, že v Moskvě a okolí se vyskytují systémy S-300, píše Meduza. Ruská média informovala o rozmisťování dalších systémů protivzdušné obrany S-400, které už metropoli chrání, informují Novinky. Tento typ je účinný proti balistickým raketám i letadlům, není ale schopen zasahovat proti malým cílům letícím nízko. Naopak Pancir S-1 umí ničit letadla, vrtulníky, ale i vojenské či komerční drony, píší Novinky. Vše naznačuje tomu, že Rusové začínají mít nahnáno z protiútoku západních zemí.

❗️ An anti-aircraft missile system "Pantsir-S1" was installed on the roof of an administrative building in #Moscow. pic.twitter.com/RbO3xqSwfY

— NEXTA (@nexta_tv) January 19, 2023

Zprávy o protiraketové ochraně šíří také prokremelští blogeři a západní analytici, uvádí web ČT24. Kreml však odmítl zprávy o posilování protivzdušné obrany komentovat. Mluvčí Dmitrij Peskov přesměroval podobné dotazy na ministerstvo obrany, které je podle něj zodpovědné za zajištění bezpečnosti celé země. O možném vzdušnému útoku na Moskvu přitom ruská média spekulují už od čtvrtka, připomíná ČT24.

Obavy kvůli útokům na Krym

V loňském roce došlo například k útoku na ruskou leteckou základnu u města Engels, která leží zhruba 500 kilometrů od ukrajinských hranic. Podle Moskvy se úderu dopustily ukrajinské drony. Bezpilotní letouny měly stát také za útokem na letiště u Kursku nebo anektovaný poloostrov Krym. Ten může být cílem i v následujících dnech, čemuž nasvědčují poslední zprávy.

Zdroj fotografie: Depositphotos

V pondělí měla ruská protivzdušná obrana sestřelit u Sevastopolu na Krymu deset dronů, informuje web iRozhlas. Město patřilo ještě donedávna k hlavním základnám ruské Černomořské flotily, ze kterých se odpalovaly střely s plochou dráhou letu na ukrajinská města a cíle kritické infrastruktury. Ohrožení drony ale vedlo podle médií k přemístění části lodí do jiných přístavů, uvádí iRozhlas.