Nejvyspělejší ekonomiky světa přijímají další opatření k odvratu klimatické změny. Doplatí na to všichni
Skupina G7 se v minulém týdnu dohodla na dekarbonizaci energetického sektoru do roku 2035. Cesta k dosažení ale nebude vůbec snadná.
Obsah článku
Tlak na zavedení opatření, která by odvrátila katastrofální klimatické změny výrazně sílí. Viditelné je to například i u automobilů, jejichž výrobci musí prodávat elektrické vozy, přestože s tím v mnoha případech nesouzní. O elektrické vozy je stále větší zájem, píše server Ekolist. Lidé jsou motivováni k jejich nákupu, ať už prostřednictvím dotací, jak je tomu na Slovensku, nebo přes nižší náklady nejen na provoz, ale také například dálniční poplatky či parkování ve městech. Další velkou oblastí, na kterou je z hlediska životního prostředí tlačeno, je těžba uhlí.
Konec uhlí?
A právě k jejímu zastavení silně vyzývají státy G7. Jak píše server CNN, největší vyspělé světové ekonomiky se dohodly na dekarbonizaci energetického sektoru do roku 2035. Součástí plánu je tak ukončení výroby elektřiny z uhlí a také v tepelných elektrárnách. Toto rozhodnutí má urychlit přechod na čistší zdroje energie. To bude ale v současné krizi způsobené válkou na Ukrajině velmi těžké.
Ruská invaze dala cenám zdražování energií ještě větší turbulenci a lidé tak mají problém, aby vůbec měli peníze na energie, natož na ty čistší, doplňuje CNN. Přechod na alternativní způsoby samozřejmě není bez malých nákladů. Závazek skupiny G7, do které patří Spojené státy, Kanada, Francie, Německo, Itálie, Japonsko a Velká Británie, tak vypadá jako nesplnitelný. Obzvlášť, když i samotné státy G7 si uvědomují, že nebudou schopny cíl naplnit, píše CNN.
Čína nikam nespěchá
„My, jako vyspělé průmyslové země, nemůžeme očekávat, že se k našemu záměru ostatní země připojí, pokud se nezachováme stejně,“ cituje německou ministryni životního prostředí Svejnu Schulzovou server Fintag. Kromě Německa nehodlá v brzké době odstavit uhelné elektrárny ani Japonsko, jak dále píše web. A k velkým změnám se nepohrne zřejmě ani Čína, která přitom zodpovídá za více než polovinu celosvětové roční spotřeby uhlí, doplňuje server. Prezident Si Ťin-pching tvrdí, že Čína dosáhne vrcholu úrovně emisí CO2 v roce 2030.
V tomto případě se tak dá odhadovat, že bude platit přísloví, že slovem nezarmoutíš. Vrásky ale cíle G7 určitě mohou přinést obyčejným lidem. Politika, kterou nejvyspělejší ekonomiky světa prosazují, bude vést k jedinému. Vyšším cenám energií a také nedostupnosti toho, co sami prosazují. Tím jsou například právě elektromobily, jejichž pořizovací cena je už teď u většiny lidí mimo možnosti i těch nejsmělejších představ.
