Slováci jsou z rozdělení Československa radostnější než Češi

Třicetileté výročí rozpadu Československa a vzniku dvou nových států vede k otázce, jestli to bylo správné. Pro Slováky ano, Češi si jistí tolik nejsou.

Zdroj fotografie: Globetrotter19 / Creative Commons / CC BY

Na Nový rok, 1. ledna 1993, vznikla samostatná Česká a Slovenská republika. Obě země se rozhodly po letech společného státu jít každá svou vlastní cestou. Průzkum České televize ukázal, že pozitivně tento krok hodnotí 47 procent Čechů. Slováci jsou větší zastánci rozdělení Československa. Kladně to s odstupem 30 let hodnotí 62 procent lidí. Jde dokonce o vyšší číslo než v průzkumu před pěti lety, připomíná web ČT24. Zajímavé je zjištění, že v Česku je větší skupina těch, podle kterých vznik samostatné České republiky nebylo správné rozhodnutí.

Čechům Slováci nevadí

Vyslovilo se tak 48 procent respondentů. Na Slovensku tento názor zastává 33 procent dotazovaných. V jedné otázce se obyvatelé obou zemí shodnou. Většina dotazovaných má za to, že se o rozpadu Československa mělo rozhodovat v referendu. V Česku se tímto způsobem vyslovilo 76 procent respondentů, na Slovensku dokonce 86. Podle analytiků způsobilo vysoký podíl v sousední zemi především znechucení společnosti z aktuálního politického vývoje. V průzkumu byla položena také otázka související s odchodem Slováků za prací do Česka.

Mělo být referendum o rozdělení Československa?

Referendum by společný stát obou národů zajistilo, věří bývalý premiér Vladimír Špidla. Tehdejší místopředseda vlády Jan Kalvoda považuje rozpad Československa z mnoha důvodů za nevyhnutelný. #Proaproti
🔗 https://t.co/p3hfBfRjcZ

— Český rozhlas Plus (@CRoPlus) December 30, 2022

Téměř třem čtvrtinám Čechů studium a živobytí Slováků v tuzemsku nevadí. Dokonce 15 procent dotázaných označilo Slováky za nepostradatelné pro ekonomiku. Zároveň 12 procent lidí uvedlo, že Slováci „zabírají místo našim lidem“, uvádí dále server ČT24. Spokojeni s tím nejsou ani Slováci. Podle dvou třetin obyvatel sousední země je odliv krajanů problém. Blízkost obou zemí se ale projevuje napříč různými oblastmi. Výjimkou není ani hudba. Jak připomíná ČTK, Slováci nejsou v českých hudebních kruzích považováni za cizince.

V hudbě je propojení silné

I v rádiích zaměřených na domácí tvorbu zní slovenské písně. Zcela běžná je také účast slovenských umělců na českých festivalech a společně obě země také pořádají mnoho projektů. Zajímavým spojením letošního roku bylo koncertování kapely Čechomor se slovenskými Kandráčovci. Společně vystoupili na koncertech v řadě českých měst, které navštívily desítky tisíc lidí. Z vystoupení také vznikla nahrávka Čechomor + Kandráčovci = Kandráčomor. Vlídný vztah k Česku má i skupina Elán.

Zdroj fotografie: Depositphotos

„V podstatě se nic nezměnilo, zůstali jsme spolu v Evropské unii a já žádnou hranici necítím,“ uvedl pro ČTK zpěvák a klávesista skupina Vašo Patejdl. Jednání o rozdělení zemí vedl před 30 lety předseda tehdejší české vlády Václav Klaus a slovenského kabinetu Vladimír Mečiar dne 8. července 1992 v brněnské vile Tugendhat. Písemnou podobu dohody podepsali 26. srpna 1992. Československo zaniklo 31. prosince 1992. O den později vznikla samostatná Česká a Slovenská republika.