Rok 2023 je pro důchodce naprostý debakl: K nízkým penzím a zdražování si mohou přidat i věkovou segregaci
Starší lidé jsou znevýhodňovaní v mnoha oblastech. Když se k tomu připočte jejich nižší příjem, je očividné, že mají těžší život než mladší ročníky.
Web Seznam Zprávy upozorňuje na problémy starších lidí na pracovním trhu. V důchodu je mnohdy čeká nízká penze ale když chtějí pracovat, mají potíže zaměstnání sehnat. V lednu tvořil podíl lidí nad 50 let, kteří nemohou najít práci, podle dat ministerstva práce a sociálních věcí 36 procent. Důvodem jsou podle socioložky Lucie Vidovićové z Masarykovy univerzity často i předsudky vůči starším lidem. Podle ní je takzvaný ageismus, což je označení pro diskriminaci lidí na základě věku, v Česku čím dál větším problémem. A to nejen na pracovním trhu.
Starší lidé jsou omezeni v mnoha oblastech
Web Moje stáří píše nejen o otevřeném opovržení a averzi vůči starším lidem, ale také o diskriminačních praktikách v bydlení či zkreslených vtipech o seniorech. Příkladem takového chování je přesvědčení mnoha mladých, že starší lidé jsou senilní a měli by být v důchodu místo v pracovním procesu. Tímto způsobem k nim často přistupují i personalisté při pohovorech. Pokud jsou k nim tedy starší lidé kvůli věkové segregaci vůbec přizváni.
„Ve chvíli, kdy na inzeráty odpovídají, buď je tam požadován věk, nebo když pošlou mail i s uvedením věku, tak jim nikdo neodpoví. Někteří to mají otestované. Pošlou dva různé maily a jen v jednom z nich se přiznají k věku, jinde vynechají první vzdělání, aby to nebylo poznatelné a najednou dostanou odpověď,“ uvedla pro web Seznam Zprávy Vidovićová.
Starší lidé, kteří nejdou s dobou, jsou pak znevýhodňováni i v dalších oblastech. Například při nakupování. Web Peníze upozorňuje, že mnoho obchodních řetězců nabízí slevy už jen přes mobilní aplikace. Přitom právě senioři nemají peněz nazbyt a v době prudkého zdražování by se jim nákup zvýhodněného zboží obzvlášť hodil.
Nevyužíváš moderní technologie, nebude sleva
Podle Českého statistického úřadu využívá chytrý telefon jen zhruba polovina lidí ve věku 65 až 75 let. Aplikace si stahuje dokonce pouze pětina z nich. Mezi seniory nad 75 let pak používá chytrý telefon jen 21 procent lidí a nějakou aplikaci si stáhlo necelých 16 procent z nich, dodává web Peníze. Zdá se tak, že rok 2023, v němž už se bez moderních technologií obejde jen málokdo, je pro důchodce v tomto ohledu naprostý debakl.
Kvůli moderním technologiím naráží starší lidé také v bankách. Operace na pobočkách jako jsou třeba příkazy k úhradě zdražily, spousta seniorů však internetové bankovnictví nemá. V generaci lidí mezi 64 až 74 lety ho využívá 43 procent z nich, z osob nad 75 let se jedná jen o 15 procent, píše web Peníze. Výrazně složitější a mnohdy i dražší je bez internetu také vyřizování různých poplatků za obecní služby či třeba žádostí o státní příspěvky, dodává web Peníze.
Mnoho starších lidí se navíc není schopno nespravedlnosti adekvátně bránit. Brzdit je může i ztížená komunikace kvůli horšímu sluchu, zraku či pomalejším reakcím. A naděje na zlepšení na obzoru není. „Říká se, že rodné číslo není diagnóza. Jenže senioři velmi často mluví o tom, že jim doktor řekne, ať se podívají do občanky a nestěžují si. Ale stárnutí přece není nemoc,“ uvedla pro web iDnes socioložka Vidovićová, která je přední odbornicí na problematiku ageismu.
