Uprchlíci se po válce zpátky na Ukrajinu jen tak nevrátí. „Musíme na to být připraveni,“ řekla vlivná politička EU
Aktuální uprchlická krize způsobená válkou na Ukrajině je jedna z největších v historii. Mnoho lidí na útěku se navíc do vlasti jen tak nevrátí.
Obsah článku
Jen týden po zahájení ruské invaze odjelo z Ukrajiny milion lidí. Přestože trend dalších dnů nebyl tak masivní, celkem přešlo ukrajinské hranice směrem do Evropské unie 15 milionů lidí. Mnoho z uprchlíků se následně vrátilo zpět do své vlasti, jakmile blízko jejich domovů přestalo hrozit nebezpečí. Takových případů Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky registruje zhruba 7,3 milionu, píše web Člověk v tísni. Naopak 7,8 milionu Ukrajinců i po devíti měsících války na evropském území zůstává.
Mnoho Ukrajinců zůstane
Nejvíce jich je v Polsku, které udělilo speciální vízum téměř 1,5 milionu uprchlíků. Více než milion je jich také v Německu. Na třetím místě se 460 tisíc případy přiznané dočasné ochrany je Česko, uvádí dále server Člověk v tísni. V přepočtu na obyvatele je tuzemsko zároveň zemí, kde je běženců nejvíce, a to 43 na 1 tisíc obyvatel. Válka nekončí, a tak v budoucnu může dojít ještě k rozrůstání této komunity. Politici přiznávají, že počítají s tím, že řada uprchlíků v Evropě zůstane a na Ukrajinu se nevrátí.
Evropané by se proto na to měli připravit. Podle místopředsedkyně Evropské komise Dubravky Suica si totiž některé hostitelské rodiny myslí, že jejich pomoc skončí ihned po ukončení bojů. „Ale ještě nepůjdou domů,“ cituje její slova web Krone. Upozorňuje na to, že k tomu může dojít až s odstupem několika let po ukončení války. Ukrajina se bude muset nejprve ze všeho vzpamatovat. Suica v té souvislosti připomněla zničené školy, domovy a také ztrátu zaměstnání. I proto půjde o pomalý proces.
EU pomůže s obnovou
Místopředkyně uvedla, že mluví ze své zkušenosti, protože sama zažila válku v bývalé Jugoslávii. „Musíme na to být připraveni,“ cituje její slova web Krone. Aby se proces obnovy po válce zrychlil, plánuje pomoct Evropská unie. „Musíme začít stavět zničené obytné budovy, školy, silnice, mosty, a tedy kompletní infrastrukturu, aby se Ukrajině mohla zase rychle postavit na nohy,“ cituje vyjádření německého kancléře Olafe Schloze a předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové web iDnes.
Škody na Ukrajině už jsou nyní velmi vysoké. Podle ukrajinského premiéra Denise Schmyhala přesáhly 750 miliard dolarů (18 bilionů korun), píše web iDnes. Evropské státy rozhodně budou pokračovat v podpoře. Zároveň si ale uvědomují, že je nutné vymyslet takový způsob, který bude využit správným způsobem. Jak připomíná server iDnes, Ukrajina je podle Transparency International jednou nejzkorumpovanějších zemí Evropy a v minulost bylo zjištěno, že tamní oligarchová vysávali zahraniční pomoc pro vlastní účely.
Tajná služba odkryla plány Putinova Ruska: Chystá se vytvořit až dvoumilionovou armádu
Rusko se bojí jaderných zbraní na Ukrajině. Podle ruského ministra zahraničí Lavrova by vypuknutí třetí světové války bylo nukleární a ničivé
Fiala promluvil k národu. V projevu však připomínal spíš prodejce elektřiny
