Válka na Ukrajině z jiného pohledu. V konfliktu hraje roli mnoho faktorů
Historie, politika, náklady na obranu, postoj k NATO, významná naleziště. Ukrajina si je s Ruskem v některých věcech velmi blízko, v jiných jsou si ale zase příliš vzdáleni.
Obsah článku
Jak informuje server Aljazeera, ruské invazi na Ukrajinu předcházel měsíc plný napětí a intenzivních diplomatických vyjednávání. Umírněné rozhovory ale v tomto případě nepomohly. Rusko 24. února Ukrajinu napadlo. Boje jsou od té doby hlášeny z různých částí země. Oba státy přitom mnoho spojuje. Ukrajina byla do roku 1991 součástí Sovětského svazu a až vyhlášením své nezávislosti se rozhodla zbavit ruského imperiálního dědictví. V té době naopak chtěla navodit bližší vztahy se Západem a vytvořit demokratický stát.
Ukrajinu si nárokuje Putin
Cesta k tomu ale nebyla v žádném případě jednoduchá. Za posledních 30 let se na Ukrajině vystřídalo sedm prezidentů. Už v tom se značně odlišuje od Ruska, které za stejnou dobu vedli jen tři vůdci. Důvodem je hlavně fakt, že stávající ruský prezident Vladimir Putin je šéfem Kremlu už 17 let. Loni navíc podepsal zákon, který mu má umožnit zůstat u moci až do roku 2036. Když vezmeme v úvahu, že letos oslaví sedmdesát let, Putin si tak v podstatě zaručil doživotní post. A právě stávající ruský prezident si dělá na Ukrajinu nároky.
Jak uvádí server Aljazeera Putin opakovaně tvrdí, že Rusové a Ukrajinci patří k „jednomu národu“ a jsou součástí historické „ruské civilizace“. To Ukrajinci odmítají. Obzvlášť stávající vedení Ukrajiny reprezentované prezidentem Volodymyrem Zelenskym se netají svým příklonem k Západu a snahou stát se součástí Evropské unie i Severoatlantické aliance. Právě vstup Ukrajiny do NATO ale považuje Moskva za překročení červené čáry. Jedním z požadavků Kremlu na příměří je příslib, že Ukrajina do Aliance nikdy nevstoupí.
Financování armád
To není nic překvapivého. Přestože má Rusko jednu z nejmocnějších armád na světě, mít u svých hranic nejmocnější vojenskou alianci na světě, není zrovna žádoucí. Naopak je Moskvě pochopitelně milejší mít za sousedu stát, který svou armádu nemá zase v tak úžasné kondici. Rusko v roce 2020 financovalo armádu prostředky ve výši 61,7 miliardy dolarů, což bylo 11,4 procent vládních výdajů. Ukrajina na armádu vynaložila jen 8,8 procent vládních výdajů, což představovalo 5,9 miliardy dolarů, jak informuje server Aljazeera.
Přesto Ukrajina už téměř dva měsíce odolává ruské agresi. Nutno však připomenout, že je to výsledkem hlavně západní podpory. Spojenci NATO posílají Kyjevu nejen munici nebo zbraně, ale i těžkou vojenskou techniku, uvádí SeznamZprávy. A není za tím jen strach, že by Rusko mohlo ve své pozemní invazi postupovat dál do Evropy. Ukrajina je pro Západ důležitá z hlediska dodávek ruského plynu. Sama navíc disponuje značnými vlastními zásobami plynu a ropy. I když nejsou zdaleka natolik významné jako v Rusku, odkud proudí zhruba jedna třetina evropského zemního plynu.
