Polsko a Bulharsko neplánují Rusku ustoupit. Země mají připraveny záložní varianty za dodávky plynu

Polsko a Bulharsko se hodlají po zastavení dodávek plynu z Ruska právně bránit kvůli porušení smlouvy ze strany Gazpromu. Za plyn mají alternativy.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Polská i bulharská vláda tvrdí, že země nebudou výrazně ovlivněny přerušením dodávek plynu z Ruska, píše server El País. Plyn přestal proudit z Ruska ve středu v reakci na neakceptování podmínky Moskvy o placení v rublech. I přes tento rázný ruský krok, ale nehodlají země ustoupit a podvolit se vydírání. Naopak podle El País plánují právní opatření. Za porušení smlouvy budou popotahovat ruský státní podnik Gazprom. Spotřebitelé obou zemí nemají být přerušením dodávek plynu z Ruska ovlivněni.

Polsko má alternativy

Bulharsko uvedlo, že má zásoby ještě na měsíc a navíc pracuje na alternativách za ruský plyn. Polsko usiluje o náhradu usiluje už několik let. Aktuálně má země od Rusů odebírat 10,2 miliard kubických metrů. To, jak informuje server iDnes, pokrývá padesát procent polské spotřeby. Země ale může využít jiné plynovody než z Ruska. Podle agentury Reuters je Polsko plynovodem propojené s Německem, Litvou i Českem. Do šesti měsíců má navíc vzniknout další spojení i se Slovenskem.

Zdroj fotografie: Depositphotos

K dispozici má Polsko také terminály na zkapalněný plyn LNG v baltském přístavu Swinoujscie. Mluví se také o urychleném otevření plynovodu z Norska, jehož původní termín zprovoznění měl být až 1. října. To potvrzuje i prohlášení polského premiéra Mateusze Morawieckiho, který pro Gazeta Wyborcza uvedl, že „od podzimu nebude Polsko ruský plyn vůbec potřebovat“. S přerušením dodávek plynu počítalo také Bulharsko, které má také připraveno záložní zdroje. Země je přitom na dovozu ruského plynu závislé z 90procent.

Česko se připraví na zimu

Ročně Bulharsko ale spotřebuje jen kolem tří miliard metrů krychlových plynu, a tak spotřebitele nemá stávající ruské opatření postihnout. „Chci bulharské občany ujistit, že v žádném případě nedojde ke snížení dodávek plynu spotřebitelů,“ cituje slova bulharského premiéra Kirila Petkova server El País. Ruské vydírání tak v tomto případě příliš nezabralo. Je ale třeba také uvést, že Polsku i Bulharsku měly smlouvy o dodávkách ruského plynu vypršet na konci roku, a tak se na situaci mohly připravit.

Zdroj fotografie: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Některé evropské státy ale avizují, že nejsou schopny svou závislost na ruském plynu ukončit. Příkladem je hlavně Německo a Rakousko. Problémům se snaží předcházet i Česko. Jak informuje ČTK, ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) rozhodl o naplnění zásobníků plynu před topnou sezonou na nejméně 80 procent. Dosud se přitom zásoby před zimou plnily na 30 procent. Cílem má být zabezpečení dostatečného množství plynu pro případ zastavení toku z Ruska.