Přísně známkující školy snižují u dětí studijní ambice, ukazuje český výzkum

Podle nové studie jsou v Česku velké rozdíly ve známkování. Hodnocení stejných výsledků se může v různých školách lišit až o jeden klasifikační stupeň.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Jak informuje web ČT24, z výzkumu think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR vyplývá, že přísné školní známkování zmenšuje ambice dětí ve vzdělávání i pracovní kariéře. „Při stejných dovednostech mají žáci z přísně známkujících škol nižší studijní ambice oproti žákům z mírně známkujících škol,“ cituje server ČT24 jednoho z autorů studie Tomáše Protivínského. Podle něj tento fakt významně ovlivňuje budoucí vzdělávání dětí, což může vést ke špatným rozhodnutím žáků i rodičů.

Neblahý vliv

Jak dále web ČT24 píše, podle výzkumu má zájem studovat vysokou školu až 87 procent žáků devátých tříd, kteří mají z matematiky jedničku. U žáků s trojkou je to ale jen 39 procent. Známka může ovlivnit nejen studijní dráhu, ale také to, jakou práci budou chtít děti dělat, zjistili autoři studie. Navíc nejde jen o to, jak přísně přistupuje ke známkování škola, ale také jde o jednotlivé učitele. Jak dále uvádí web ČT24, kantoři mají rozdíl přístupu k dětem podle pohlaví a socioekonomickém postavení jejich rodin.

Zdroj fotografie: Depositphotos

ČT24 informuje, že například dívky za stejný matematický výsledek dostávají v průměru o třetinu lepší známku než chlapci. Děti z bohatých rodin pak mají zhruba o čtvrtinu lepší známku než ostatní. Výzkumníci proto upozorňují, že rozdíly v hodnocení narušují proces vzdělávání, který by přitom mělo hodnocení podporovat. „Známky by proto měly více vycházet z objektivnějších kritérií a je velmi vhodné je doplňovat detailnějším písemným hodnocením,“ cituje vědce Daniela Münicha server ČT24.

Nejsou připraveni učitelé, ani rodiče

Jak dále web ČT24 připomíná, ke slovnímu hodnocení byly školy vyzývány především v době koronavirové pandemie, kdy byly děti velkou část školního roku odkázány na výuku na dálku. Podle inspekce doporučení využila zhruba čtvrtina škol. Důvod je jasný. Slovní hodnocení má i řadu odpůrců. Ukázalo se to například při nedávném připomínkování změn vzdělávacího programu základních škol, které má začít platit za dva roky. V té souvislosti se tak opět dostalo na téma zrušení tradičního známkování, které se nahradí slovním hodnocením, doplňuje ČT24.

Známky, nebo slovní hodnocení? Známky mají podstatný handicap: nezachycují, jak se dotyčné dítě zlepšilo. To je přitom hlavně pro méně zdatné nebo z rodiny méně motivované děti zásadní údaj.

— Marek Svehla (@mareksvehla) June 30, 2022

Jak píše server Aktuálně, proti jsou nejen někteří učitelé, ale také rodiče. Známky jim dávají rychlejší a jednodušší informace. „Když dítě dostane jedničku, dvojku, nebo i trojku, tak je to okamžitá informace a rodič se už nepídí, co za tím je,“ vysvětlil pro Aktuálně Jan Korda, který je ředitelem Smysluplné školy v pražském Karlíně. Nepřipravenost rodičů, ale i kantorů na slovní hodnocení přiznává i ministerstvo školství. Resort chce proto nejdříve vytvořit podpůrné materiály, které by školám se zavedením pomohly.