Pandemie covidu v Česku způsobila nárůst lidí, kteří se potýkají se závislostmi. Výrazně se zvýšil počet lidí rizikově užívajících alkohol, vysvětlil primář Kliniky VFN Petr Popov.
Za uplynulý rok a půl pandemie změnila většinu věcí ve společnosti. Jak covid ovlivnil Váš obor?
Covid náš obor ovlivnil velmi negativně. Došlo k výraznému snížení dostupnosti léčby, hlavně kvůli omezení činnosti na pracovištích z pandemických důvodů. Zdravotníci totiž často pomáhali na covidových odděleních nebo nemohli pracovat kvůli karanténním opatřením, což pro nás bylo velmi složité. Naštěstí celkem dobře fungovala online komunikace s pacienty a osvědčily se i elektronické recepty, ačkoliv některé recepty jsme stále museli vydávat klasicky papírově.
Ovlivnila nějak pandemie trend závislostí v Česku?
U lidí, kteří se závislostí problém nemají, došlo často spíše ke snížení konzumace alkoholu. U rizikových skupin se naopak počet lidí, kteří mají problém především s pitím alkoholu, výrazně zvýšil. Odpadla totiž velmi důležitá role okolí, lidé byli často sami doma na home office a měli tak více možností, kdy alkohol bez vnější kontroly konzumovat.
Co ještě se za poslední rok a půl změnilo?
Lidé také více trpěli smutkem, úzkostmi či depresemi, což opět zvýšilo jejich konzumaci alkoholu a jiných návykových látek. Výrazně se během pandemie zvedla také závislost na online prostředí, například na sociálních sítích, a to mimo jiné proto, že lidé museli omezit fyzické kontakty. To všechno vedlo k tomu, že se zvýšil zájem o ambulantní adiktologické služby na naší klinice, a to zhruba na dvojnásobek.
Nyní se blíží období Vánoc. Jsou Vánoce z hlediska závislostí něčím výjimečné?
O Vánocích a kolem Silvestra roste jednorázového relapsu (dočasný návrat k chování, kterému se chcete při léčbě závislosti vyhnout – pozn. redakce) i rozsáhlé recidivy. Tohle období je totiž emocionálně velmi vypjaté, lidé jsou kvůli náročnému období často ve stresu, mnozí se navíc cítí osaměle a chybí jim komunikace s jejich blízkými. Je to také období, kdy se lidé setkávají a často u toho pijí alkohol, čemuž někteří lidé bojující se závislostmi nedokážou odolat. To všechno přispívá k tomu, že se lidé uchylují k návykovým látkám častěji než jindy.
Jak jsou na tom Češi se závislostmi v porovnáním s jinými evropskými státy?
Češi jsou jedni z největších konzumentů alkoholu v Evropě. Máme také stále hodně kuřáků a většina z nich je na nikotinu závislá. Podobná je naše pozice i v užívání drog. Je zde relativně velké množství uživatelů marihuany nebo naší typické drogy – pervitinu.
Jaké kroky by stát měl udělat, aby se snížilo množství závislých lidí?
Stát by měl zásadně zlepšit dostupnost léčby na všech úrovních, a také její financování. Důležitá je úprava hrazení farmakologické léčby závislých, což je problém hlavně u drogově závislých. Těm zdravotní pojišťovny léky mnohdy neproplácí, nebo jen komplikovaně hradí takzvané substituční léky, které závislý člověk užívá místo drog. Bohužel ale mnoho lidí nemá peníze, aby za ně zaplatili. Zásadním problémem je nízká kapacita adiktologických pracovišť a podobných zařízení. Na jejich fungování je vyčleněno opravdu velmi málo peněz z toho, co stát dává na boj se závislostmi.
Jaká skupina lidí se na Vaší klinice potýká se závislostmi nejčastěji?
U nás na klinice nejvíce řešíme závislost na alkoholu. Ta ale bývá často kombinovaná s jinými závislostmi, například na cigaretách či jiných tabákových výrobcích, a na jiných drogách.
Co mají dělat příbuzní, kteří zjistí, že jejich blízcí mají se závislostmi problémy?
Měli by si najít nejbližší odborné pracoviště, kontaktovat ho a popsat jim situaci. Odborníci už jim pak poradí nejlepší řešení pro daného člověka i pro ně. Potřebné informace by lidé měli najít i na internetových stránkách naší kliniky nebo na webu drogy-info.cz
Spotřebitel
|
PŘEČTENÍ: 6172
Spotřebitel
|
PŘEČTENÍ: 10519
Spotřebitel
|
PŘEČTENÍ: 7040
