„Nosit respirátor v MHD je základní slušnost. Nikdy nevíte, jestli člověk proti vám nejede z chemoterapie,“ říká doktor Strojil

Jeden člověk bez roušky může znamenat velké nebezpečí například pro člověka s potenciálně vyléčitelným nádorovým onemocněním. Odkládá se chemoterapie či operace. Nejen o elementární slušnosti jsme si povídali s doktorem Janem Strojilem, který nyní působí na oddělení urgentního příjmu FN Olomouc 

Má ještě dnes smysl testování na nemoc covid-19?

Určitě má, choroba nezmizela a jen tak nezmizí. Otázka zní, kdy a koho má smysl testovat, tady je potřeba neustále reagovat na aktuální situaci. Doba plošného testování snad již pominula a s příchodem jara věříme, že se situace dále bude zlepšovat.

Plošné testování tedy mizí úplně?

U rizikových pacientů určitě zůstane na místě i to preventivní testování bezpříznakových, které vyvolává takové emoce. Řekněte sami – kdyby šla vaše maminka na operaci srdce, asi byste chtěli vědět, jestli vedle ní na pokoji neleží někdo, kdo ji může nakazit potenciálně smrtící infekcí.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Veřejnost má často pocit, že koronavirus je pryč, je to tak, nebo je to falešný pocit?

Je to dáno únavou, nikdo už to nechceme řešit, všichni bychom raději zavřeli oči a zapomněli. Když se ale podíváte na počty nakažených, poslední týdny stagnují na hodnotách, které nemají daleko k vrcholům prvních vln. A to se testuje výrazně méně. Naštěstí zatím stále platí, že současná mutace je méně nebezpečná, takže počty úmrtí jsou nižší než před rokem (také bohužel kvůli tomu, že desítky tisíc těch nejohroženějších už mezi námi nejsou).

Těžké zápaly plic už jsou tedy definitivně minulostí?

Bohužel ne, úplně zmizely. Speciálně pro onkologické pacienty, pacienty po transplantacích, či na léčbě tlumící imunitu, jde pořád o potenciálně velmi nebezpečnou infekci. Takže ano, COVID je z nejhoršího za námi, ale usnout na vavřínech ještě nemůžeme.

Stále se debatuje o tom, zda je nošení roušek a respirátorů přínosné, nebo není. Jaký je Váš názor?

Samozřejmě, že je. Je to respirační infekce, která se šíří kapénkami. Respirátory fungují, o tom není potřeba diskutovat. Otázka je, kdy a kdo by je měl nosit. Stejně jako u testování se posouváme od „všichni vždycky“ k cílenějším opatřením. Osobně považuji nošení v MHD nebo v nemocnici za elementární slušnost, dokud zůstává výskyt mezi lidmi takto vysoký. Nechápu, že to někomu přijde jako příliš obtěžující.

iZdroj fotografie: Unsplash

Proč je to tak důležité?

Nikdy nevíte, jestli člověk, který sedí proti vám v tramvaji, nejede z chemoterapie. Mrzí mne, když vidím, kolik lidí není ochotno dodržovat ani takto minimálně obtěžující opatření. Jde o obyčejnou empatii a slušnost. Je opravdu frustrující, že se musíme starat o pacienty s potenciálně vyléčitelnými nádorovými onemocněními, kteří bojují o život kvůli „blbému covidu“, nebo se jim kvůli infekci odkládá chemoterapie či operace. Jeden člověk bez roušky v autobuse může být pro někoho třítýdenní odklad operace nádoru.

Možná je to tím, že lidé mají pocit, že když se na covid neumírá, tak není problém…

To je chyba. Představte si, jaké to je ležet dva týdny v posteli se zápalem plic s tím, že mezitím vám v těle roste maligní nádor, který už měl být venku. Ta choroba tu je a má reálné negativní dopady na zdraví a životy lidí. Nemusíme jí podřizovat své životy, ale na základní ohleduplnost bychom neměli zapomínat.