,,Němci dělají kroky k levné energii. My nejsme schopni ani vypsat tendr na dostavbu Temelína,“ říká ekonom Pilíšek
Evropa se zřejmě pustí cestou budování nových jaderných elektráren. Cestou jádra chtějí jít i Britové. Jak je to u nás?
Německo, Británie i Francie rychle pochopily, že je jádro možnost, jak mít levnější energii. Není to samozřejmě samospásné. Každopádně Česká republika zatím nebyla schopna vypsat ani tendr na dostavbu Temelína. Když se k tomu přidají další komplikace, jako možný nedostatek plynu, budoucnost je značně nejasná. Více s ekonomem a zakladatelem společnosti Zlaté rezervy Romanem Pilíškem.
Jak moc jsme závislí na ruském plynu?
Česká republika je závislá na ruském plynu z více než 90 procent. Zatímco například sousední Německo jen z 50 procent. Přesto u našich sousedů nejsou tak radikálních v názorech od smluv okamžitě odstoupit.
Kdo takto uvažuje?
Před embargem varuje třeba Martin Brudermüller, generální ředitel koncernu BASF, největšího světového výrobce chemikálií. Primátor Hamburku Peter Tschentscher se přidává a varuje německou vládu před nevratným poškozením ekonomiky kvůli unáhleným rozhodnutím.
To vypadá, jako by Německo stálo před Sofiinou volbou?
Přesně tak to je. Trvat na svém a poslat Německo ekonomicky zpátky do 70. let. Nebo se zříci Green Dealu, začít se starat o vlastní občany a přijmout hněv lidu za dřívější zkreslené informace. Vrátit se k jádru a začít do něj opětovně investovat, tak jako se k tomu rozhodla Francie.
Co se stalo ve Francii?
Ta oficiálně oznámila, že kromě prodloužení životnosti stávajících jaderných elektráren ze 40 na 50 let, vybuduje v nadcházejících desetiletích nejméně šest nových jaderných reaktorů. A to i přesto, že podíl jádra na výrobě elektřiny je ve Francii 75% a mají dnes nejnižší cenu elektřiny v Evropě.
Pokud mám správné informace, také Britové chtějí jít cestou jádra, je to tak?
Ano, také Britové budou stavět. V roce 2024 by měla zahájit provoz britská jaderná elektrárna Hinkley Point C, kterou pro ně staví francouzská EDF s čínským partnerem CGN Power.
Může být jádro řešením i naší „energetické drahoty“? Případně i návrat k těžbě uhlí…
Pro Německo ano, pro nás ne. Problém vysokých cen je totiž kromě nedostatku ruského plynu, ošidnost vazby na burzu v Lipsku i 20% podíl emisních povolenek na samotné ceně energie a přirážky na podporu obnovitelných zdrojů.
Kde tedy hledat řešení pro Českou republiku?
Někde uprostřed. Uhlí u nás v roce 2021 posílilo o 6,5 % téměř jako v sousedním Německu, kde stouplo o celých 8 %. Německo už tedy tyto kroky reálně dělá, a to přesto, že jim fotovoltaika dnes dělá 18% produkce, oproti našim 5 %. Oni jednají, jenom se s tím v médiích příliš nechlubí. My čekáme, až zahřmí a nejsme schopni ani vypsat tendr na dostavbu Temelína.
Někteří Češi mají nárok na obrovské sumy peněz od svého dodavatelé energií. Týká se vás to také?
Zdražování bude podle ekonoma enormní. „Kupte si mlýnek na obiloviny, pekárnu a uskladněte pohonné hmoty,“ říká Pilíšek
Kontrolovali jste si v poslední době energetický štítek? Domácnosti po celém Česku ho mají často neplatný. Riskují tak pokutu 200 000 Kč
