„Okamura stále všechny zdržuje od práce a obviňuje nás z toho, že nic neděláme,“ říká místopředsedkyně Sněmovny Kovářová
Boj s dědictvím minulé vlády není pro současnou koalici jednoduchý. Babišův kabinet nechal zemi ve špatném stavu.
Obstrukce ze strany SPD, kauzy hnutí STAN, soudem zrušené nařízení o nemožnosti kontrolovat certifikáty v restauracích, ale i budoucnost České republiky. O tom všem v rozhovoru s místopředsedkyní Sněmovny a místopředsedkyní hnutí STAN Věrou Kovářovou.
Už jste se s ostatními poslanci konečně vyspali po vyčerpávajících obstrukcích ze strany SPD?
Ale ano. V mém případě to bylo ještě komplikované tím, že jsem po těch jednáních měla covid, takže moje „rekonvalescence“ probíhala trochu déle, ale už je to za námi. SPD nicméně hlásí další obstrukce, tak jsme toto představení pana Okamury určitě neabsolvovali naposledy.
Kdyby byl pan Okamura ještě ve vedení sněmovny…
Alespoň každý viděl jeden z mnoha důvodů, proč SPD ve vedení Sněmovny není. Pokud by během obstrukcí Tomio Okamura řídil schůzi, bylo by to naprosto neřešitelné.
Není na místě změnit jednací řád Sněmovny?
O změnách jednacího řádu a určitých omezeních se hovoří dlouho a zatím vždy marně. Určitě jsem proti tomu dělat nyní narychlo nějaké změny. Už proto, že obstrukce je jedním z nástrojů opozice. Jenže její používání musí zůstat v nějakých mantinelech racionality a úcty k výsledkům voleb.
Co tedy obstrukce je, jak ji využívat?
Určitě jako politický nástroj. Ale nemůže to být nástroj přepisování vůle projevené občany v podobě výsledku hlasování. Takže změna pravidel je určitě téma, protože poslední obstrukce SPD zcela zjevně překročila popsanou hranici. Parlamentní demokracie může fungovat pouze v případě, kdy parlament pracuje a kdy není paralyzován menšinou.
Jak byste zhodnotila dosavadní působení vládní koalice?
Děláme, co lze, děláme to tak rychle, jak je to možné ve chvíli, kdy zároveň bojujeme s obstrukcemi. Připadá mi absurdní, když pan Okamura neustále opakuje, že koalice nic nedělá, zatímco veškerý svůj čas tráví tím, aby zdržoval od práce. Zároveň bojujeme s dědictvím po minulé vládě.
S čím třeba?
Například poslední rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o nemožnosti kontrolovat certifikáty v restauracích – my jsme pracovali na tom, abychom někdy v budoucnosti zákaz vstupu do restaurací pro neočkované zrušili, ale špatně napsané opatření minulé vlády to urychlilo způsobem, který se nám úplně nelíbí. Nicméně dělat třeba na dva nebo na tři týdny další opatření, které by soudu vyhovělo, nemělo v podstatě smysl.
Zejména hnutí STAN si prošlo několika nepříjemnými okamžiky, ať už to byl pan Michalik, pan Farský či finanční dary. Podotýkám, že ani v jednom případě nešlo o nic nezákonného. Přesto, z čeho to pramení, z nezkušenosti hnutí? Z pocitu, že vám se nemůže nic stát…?
To určitě ne. Především si myslím, že i když jsme u některých rozhodnutí v těchto souvislostech trochu váhali a nenašli jsme správné řešení hned, stále jsme poslouchali názory občanů a voličů a snad i celkem rychle se z nich poučili. Kdyby každá politická strana v této zemi řešila svoje problémy tak zásadově, k jakým řešením jsme dospěli my, určitě by to politické kultuře České republiky výrazně prospělo.
Asi by to ale nemělo být jen o STANu, souhlasíte? Zůstávají stále nedořešení kauzy předchozí vlády?
Ano, tak to myslím. Ale nechci se pitvat ve dvou milionech za fotografy, abych zmínila něco relativně v uvozovkách drobného, nechci se pitvat v nákupech zdravotnických potřeb v roce 2020, abych zmínila miliardy. To jsou věci, které mají řešit příslušné orgány a já věřím, že je řeší.
Koukáte spíš do budoucnosti?
Ano, úkolem politiků koalice je nacházet řešení pro budoucnost. Nalézání spravedlnosti a případného trestu je úkol pro orgány činné v trestním řízení.
Nejste přímo ve vládě, ale jste místopředsedkyní vládnoucí strany a Sněmovny a poslankyně. Takže jaké to je přebírat „žezlo“ po hnutí ANO a ČSSD s podporou KSČM?
My jsme nebyli u koncepce rozpočtu a dynamického růstu dluhu naší země, my jsme nebyli u koncipování opatření různých ministerstev, která jsou soustavně rušena pro rozpor se zákonem, nebyli jsme u tisíců dalších rozhodnutí, která jsme zdědili.
Jak se k tomu tedy stavíte?
My se s tím snažíme co nejrychleji vyrovnat, abychom mohli dělat koncepční a strategické změny. A že jich bude hodně.
Můžete zase uvést konkrétní příklad?
Jen teď v nejbližší době změna směřování veřejných financí, která začne rozpočtem na rok 2022. Změna stavebního zákona, korespondenční volba, která přinese spravedlnost a umožní vykonávat základní občanské právo pro půl milionu našich lidí v zahraničí.
Jak vnímáte „skartovací“ kauzu Hradu, kdy zmizel důležitý dokument ke kauze „Vrbětice“?
Můj pohled na tuto věc je, že jde o otázku mezi prezidentem a BIS a v této úrovni má být řešena. Tahat to do zbytku politiky znamená, dělat ještě toxičtějším prostředí.
Takže to necháváte na orgánech k tomu povolaných?
Ano. Jen ty mohou posoudit, zda bylo něco porušeno nebo nebylo. Pokud bylo, ať konají. Pokud ne, tak si asi všichni řekneme, že to byl divný příběh, že nám něco řekl, každému ale podle jeho politického přesvědčení. A tím to v takovém případě také končí. Proto žijeme v zemi, kde vládnou především zákony. Byl zákon porušen? Dobře, je třeba konat. Nebyl? Pak tu situaci každý nějak hodnotíme, ale to je všechno.
Může to být konec Vratislava Mynáře?
Osud pana Mynáře je plně v rukou a v zodpovědnosti pana prezidenta.
