Za pár měsíců začne zima a spousta lidí, kteří topí dřevem, si začala dělat zásoby. Například topení čerstvým dřevem ale výrazně zhoršuje kvalitu ovzduší.
Na Událostech247 jsme už dříve upozornili, že v září letošního roku začne platit nová regulace, která zakáže používání některých typů kotlů. Konkrétně se bude jednat o kotle I. a II. emisní třídy. Každý,kdo tento zákon nebude respektovat, by měl počítat s pokutou až 50 tisíc korun, a to dokonce opakovaně.
Topení dřevem už nebude levnou alternativou?
V České republice topí dřevem statisíce domácností. Jak psal web Český rozhlas, jejich počet se během energetické krize ještě zvýšil. Tento způsob vytápění ovšem podle některých informací není tak ekologický, jak se dříve myslelo. Čerstvě nasbírané dřevo totiž obsahuje až 60 procent vody. Dům tím pádem nevyhřeje tolik jako dřevo suché. Především při jeho spalování pak navíc vznikají i zdraví škodlivé látky.
Německé ministerstvo životního prostředí teď přišlo s tím, že topení dřevem by mohlo přejít z kategorie klimaticky neškodného zdroje do té, jež má negativní vliv na životní prostředí. To by se následně mohlo odrazit také na výrazném navýšení nákladů na vytápění dřevem. Německý deník Welt am Sonntag píše, že by mělo dojít k zavedení daně z oxidu uhličitého produkovaného spalováním dřeva. „Já dřevem topím roky a v lese ho jsou zásoby. Nechávám ho vysušit, takže já ovzduší neznečišťuji,“ řekl Událostem247 pan Jiří z Prachatic.
Jak to bude vypadat?
Podle webu německá vláda do roku 2025 připraví návrh, jak by se dalo na evropské úrovni označit dřevo jako zdroj s vlivem na klima a jak by šlo jeho využívání zdanit. Podle některých dřívějších studií jsou emise prachových částic z domácích topenišť na dřevo jedním z hlavních zdrojů znečištění ovzduší, a to především v zimních měsících. Upozornil na to Hydrometeorologický ústav. Tento druh znečištění pak může mít vliv na různá respirační onemocnění.
Například v sousedním Rakousku využívá 18 procent domácností jako primární zdroj vytápění dřevo, pelety nebo dřevní štěpku. V sedmi z devíti spolkových zemí v Rakousku je to dokonce více než 20 procent domácností. Ve většině alpských oblastí je biomasa využívána i pro centrální vytápění celých obcí. Odpad z místně zpracované dřevní hmoty se pak využije v místní kotelně, která má vyšší účinnost než samotný kotel v každé domácnosti.