Evropská unie chce Česko sedřít z kůže. Chystá se navýšit si vlastní příjem, nejvíce na to doplatí občané
Evropská unie se chystá uvalit na Českou republiku tři nové daně, které zasáhnou téměř všechny spotřebitele. Kolik a za co budeme muset platit?
Ceny potravin, nájmů, energií a pohonných hmot se neustále zvyšují a někteří naši čtenáři nám pravidelně píší, že sotva vyjdou s výplatou. Pro mnohé jsou měsíční výdaje na žití natolik vysoké, že jakýkoli další výdaj by mohl způsobit kráter do rodinného rozpočtu. I přesto všechno se však Evropská unie chystá na Česko uvalit další daně, na které nakonec nejvíce doplatí samotní občané. Ti si v budoucnu připlatí nejen za pohonné hmoty a vytápění, ale také za tabákové výrobky.
Brusel chystá nové daně a odvody
Evropská komise nedávno předložila návrh dlouhodobého rozpočtu na období 2028 až 2034. Ten může výrazně zasáhnout rozpočty jednotlivých členských zemí i peněženky jejich obyvatel. Zatímco dosud většina daňových výnosů zůstávala v rukou jednotlivých států, nový plán předpokládá podstatné rozšíření příjmů přímo do rozpočtu EU. Komise navrhuje zavedení několika nových daní a poplatků, které by měly přinést přibližně 1,1 bilionu korun ročně.
Aby toho nebylo málo, samotný návrh přichází v době, kdy v České republice začne platit nový systém obchodování s emisními povolenkami ETS 2. Ve výsledku to znamená, že kromě pohonných hmot a vytápění si Češi pak připlatí i za tabákové výrobky. Když vezmeme v potaz nové daně i emisní povolenky, podle expertů by si mohla průměrná česká domácnost připlatit více než 80 tisíc korun ročně.
Jak redakce Událostí247 zjistila, mezi nové zdroje, které má Brusel v plánu, patří hned několik výrazných opatření, která mohou nepřímo nebo přímo vést ke zdražování zboží a služeb. Kromě emisních povolenek to budou poplatky z nerecyklovaného elektroodpadu, firemní daň a také spotřební daň z tabáku. Ta samotná by mohla zapříčinit, že se cena za jednu krabičku cigaret zvedne přibližně o 50 Kč.
Zapláčou i české firmy
Zavedení evropské firemní daně by se týkalo společností s ročním obratem přesahujícím 100 milionů eur. Daň by byla uvalena plošně na všechny takové podniky v EU a pokud ji firmy promítnou do cen, doplatí na to zákazníci. V českém kontextu by novinka mohla zasáhnout až 600 firem.
Návrh rozpočtu o objemu téměř dvou bilionů eur naráží na odpor několika členských států. Například Německo kritizuje přílišnou finanční náročnost návrhu, zatímco Maďarsko, podle slov premiéra Viktora Orbána, odmítá, aby se prostředky EU využívaly pro podporu Ukrajiny na úkor evropských zemědělců. Výhrady má i Švédsko, kterému vadí, že by se mělo o své daňové výnosy dělit s centrálními orgány EU.
