Majitelům občanských průkazů hrozí letos velký problém. Jde o nebezpečí, o kterém spousta lidí nemá ponětí

Češi se konečně dočkali zavedení digitálních dokladů. Stalo se však něco, co většinu lidí pořádně šokovalo.

Zdroj fotografie: Daniela Beránková pro Události247

O tom, že digitální a informační agentura pracuje na aplikaci, prostřednictvím které mají lidé prokazovat svou totožnost bez nutnosti předložení fyzických dokladů, jsme informovali už před několika měsíci. České technické řešení má být v budoucnu také propojené s celoevropských systémem eWallet, tedy evropská digitální peněženka.

Problémy na úřadech přetrvávají

Digitalizaci dokladů však provázejí velké problémy, se kterými zřejmě vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš ani ve snu nepočítal. Úřady v Česku totiž mají potíže s novým on-line systémem stavebních řízení. Podle nich má řadu vad a spíše jim ztěžuje práci, jak píše web České noviny.  Bartoš přiznal potíže s přechodem do nového režimu řízení a radnicím slíbil skoro měsíc po spuštění systému podrobný manuál.

Zdroj fotografie: Policie ČR

Teď už by se snad mělo blýskat na lepší časy. Ministerstvo pro místní rozvoj totiž nedávno aktualizovalo informační systém pro stavební řízení. Nově bude možné stornovat dokumenty, nebude nutné ručně doplňovat oprávněné osoby nebo se zrychlí serverové služby. Bartoš to uvedl na síti X. Další úpravy se podle něj připravují. Nový stavební zákon začal platit 1. července 2024 pro všechny typy staveb.

Naše citlivé informace putují na servery do Nizozemska

Někteří lidé však této digitalizaci a elektronickým dokladům nevěří a obávají se o své citlivé údaje. Před nedávnem se ukázalo, že oprávněně. Jak upozornil web iRozhlas, citlivá data z občanského průkazu totiž při každém prokázání se digitálním občankou míří na servery v Nizozemsku. Ty patří společnosti Microsoft a stát si je pro tyto účely pronajímá. Součástí takových hlášení jsou nejen jména uživatelů aplikace, ale také jednorázové kódy, kterými se telefony propojují.

Zdroj fotografie: Státní tiskárna cenin

Data odesílaná do zahraničí tak obsahují podrobný záznam toho, kdo se kdy snažil elektronickým občanským průkazem prokázat a také toho, kdo si jeho totožnost ověřoval. Jde tedy o informace citlivé, protože ukazují například návštěvy úřadu práce nebo policejní kontroly. Zachycené informace se uchovávají 60 dní. K zaznamenávání informací pak v různém rozsahu probíhalo od spuštění aplikace na začátku letošního roku, dodává iRozhlas. Sběr informací o historii prokazování však vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš odmítá.