Nejdříve nesnesitelná vedra, hned na to úmorné mrazy. Meteorologové varují, teploty v Evropě mohou klesnout na arktických -30 °C
Zažíváme extrémní vedra, v budoucnu pak budeme možná zažívat i nesnesitelné zimy. Podle vědců se v Evropě mohou teploty dostat až na -30 °C.
Klimatický systém, který dlouhodobě zajišťuje Evropě relativně mírné zimy, se podle nových vědeckých poznatků ocitá v kritickém stavu. Odborníci upozorňují, že Atlantická meridionální cirkulace (AMOC), včetně známého Golfského proudu, oslabuje už přes sto let a blíží se bodu, kdy by se mohla dramaticky zpomalit nebo dokonce zcela zastavit. Důsledky by byly extrémní – tuhé zimy, arktické mrazy a silné bouře. To vše i ve střední Evropě.
Meteorologové varují, zima může být nesnesitelná
Není to tak dávno, co vás redakce Událostí247 informovala o tom, že nás bude čekat opravdu horké léto. Podle prognóz meteorologů se dokonce mohou během července a srpna zvednout průměrné globální teploty až o 2 stupně. Aby toho nebylo málo, srážek bude nedostatek a čekají nás extrémní sucha, což se dost podepíše například i v zemědělství. Úroda může být prachbídná a ceny obilovin, zeleniny a ovoce se pak mohou vyšplhat do enormních výšin.
Vždyť jen za poslední rok se průměrná cena u většiny ovoce zvedla podle Českého statistického úřadu o 10 Kč za kilogram. Kdyby letošní léto skutečně vypadalo tak, jak meteorologové předpokládají podle svých prognóz, značně by to zatížilo naše peněženky.
Aby toho nebylo málo, ani se zimou to v budoucnu nevypadá moc dobře. Výzkum zveřejněný v prestižním magazínu Nature totiž přináší varování od vědců z Kalifornské univerzity. Ti zkoumali vývoj oceánského proudění a zjistili, že AMOC vykazuje jasné známky oslabení. A co to vlastně znamená? Představte si AMOC jako teplotní přepravní společnost. Funguje totiž tak, že teplou vodu z tropického Atlantiku přivádí k evropským břehům a ochlazenou vodu zase zpět na jih. Tímto mechanismem přispívá k vyrovnanému klimatu napříč Evropou.
V případě, že by došlo k narušení Atlantické meridionální cirkulace, zimy by pak byly mnohem delší, mrazivější a, co je nejhorší, nepředvídatelné. Výsledek přitom může být hrozivý, a pokud by skutečně došlo ke kolapsu oceánského proudění, na některých místech v Evropě bychom přes zimu mohli naměřit až -30 °C.
Může být ještě hůř
Výrazné ochlazení ale není to jediné, čemu bychom museli v Evropě čelit. Kromě toho by totiž docházelo k silnějším zimním bouřím, větší četnosti povodní a suchu v různých oblastech planety. V budoucnu by se tak Evropa mohla setkat s výraznou změnou klimatu a zimy u nás by připomínaly ty, které zažívají například obyvatelé Kanady. Vědci však uklidňují, že takové změny bychom zažili naštěstí až postupně, a to až za desítky let.
Za oslabování proudění může podle expertů především tání grónských ledovců. Sladká voda z tajícího ledu totiž narušuje přirozenou cirkulaci – snižuje hustotu mořské vody, která je klíčem k fungování celého systému. A proč tomu tak je? Kvůli skleníkovým plynům. Pokud nebude urychleně omezeno jejich vypouštění, hrozí, že Evropa bude v budoucnu čelit realitě připomínající novou dobu ledovou.
Státy a hlavní města, která si plete celá republika. Zjistěte, jestli patříte k těm výjimečným, co mají zeměpis skutečně v hlavě
Slovenská slova, která Čechy pravidelně nachytají. Zkuste to a uvidíte, jestli jste na tom lépe než většina
Filmové hity, které každý viděl. Atmosféru znáte nazpaměť. Ale co děj? Pár vět a okamžitě víte, jak hluboko vás vtáhly
Jedna věta a správný film musí naskočit sám. Kdo přiřadí aspoň 8 z 10 hlášek, má českou klasiku opravdu v malíčku
Orgány a jejich funkce, které by měl znát každý, kdo v těle žije. Plný počet bez zaváhání dá méně než polovina dospělých
