Úřad práce bude měnit způsob, jakým přistupuje k uchazečům o zaměstnání. Někteří dostanou pět měsíců volna, jiní budou lítat po úřadech.
Není to tak dávno, co vás redakce Událostí247 informovala o flexibilní novele zákoníku práce. Ta s sebou přinesla mnoho změn a někteří zaměstnanci se díky ní dočkají více dnů volna. Změny však nečekají pouze na zaměstnance, ale také na nezaměstnané jedince. Ti totiž brzy budou rozděleni do jedné ze dvou skupin – do rizikové a nerizikové. Jaký je mezi nimi rozdíl a kdo určuje, do které skupiny se zařadíte?
Pracovní úřad chystá změny
Stát plánuje zavést nový systém, který bude nezaměstnané automaticky třídit do dvou odlišných skupin – do rizikové a nerizikové. K určování, do jaké skupiny se hodíte více, budou použity prediktivní modely, které dokážou odhadnout, jak velkou šanci máte na nalezení zaměstnání. Do samotného rozhodování pak vstoupí řada faktorů – od místa bydliště, dosaženého vzdělání, délky předchozí nezaměstnanosti až po pracovní zkušenosti. Na základě těchto dat vás pak systém rozřadí buď do nerizikové skupiny, která má velkou pravděpodobnost najít novou pracovní pozici, nebo naopak do té rizikové.
První zmíněná skupina si pak může užít více volna, protože systém předpokládá, že najít pro vás nějaké to zaměstnání nebude žádný problém a zvládnete to i bez využití služeb pracovního úřadu. Naopak jedincům v rizikové skupině pak bude věnována větší individuální péče, což pro ně ve výsledku bude znamenat větší „lítání“ po úřadech a více schůzek.
„Uchazeči v nerizikové skupině mají po dobu prvních pěti měsíců nezaměstnanosti více volnosti a mohou si hledat práci sami. Naopak u rizikových uchazečů je od začátku potřeba větší péče, takže se jim nabízí častější poradenství, rekvalifikace nebo vyšší počet pohovorů,“ popsala Olga Hyklová, výkonná ředitelka personální agentury Advantage Consulting. Kdo se ale do jaké skupiny zařadí?
V rizikové skupině jsou například rodiče
Co se například rizikové skupiny týká, do té budou automaticky podle algoritmů zařazováni například ti, kteří pečují o dítě mladší než 10 let nebo případně o jinou osobu, která se o sebe nedokáže sama postarat. Do této kategorie se pak řadí i osoby nad 55 let věku nebo jedinci, kteří v minulosti strávili na pracáku výrazně delší dobu než ostatní. Obecně pak individuální přístup budou potřebovat především ti, kteří mají exekuci, jsou po výkonu trestu nebo mají zdravotní postižení.
Změny v přístupu k nezaměstnanosti ale nekončí u nového algoritmu. Stát chce zpřísnit dohled nad neaktuálními nabídkami, zaměřit se na kvalitu údajů a zvýšit tlak na pravidelnou aktualizaci pracovních pozic. Nový model by měl začít fungovat v druhé polovině roku. Jak výrazně ovlivní situaci na pracovním trhu, ukážou až nadcházející měsíce. V ideálním případě pomůže lépe cílit pomoc a urychlit návrat do pracovního života. V horším případě přibude další vrstva administrativy, která problémy spíš prohloubí.


