Zaměstnanci si příští rok budou sami určovat, kdy budou pracovat. Jak to bude probíhat?

Již od začátku roku 2025 nastane změna. Zaměstnanci si budou moc sami plánovat směny a dokonce i jejich délku.

Zdroj fotografie: коворкинг-пространство Зона действия/ Creative Commons / CC-BY-SA

Nedávno jsme na Události247 psali o novince pro zaměstnance a není jedinou, která se chystá. Zákoník práce přichází pro rok 2025 s velmi zajímavou změnou. Již od začátku roku si budou zaměstnanci sami plánovat pracovní dny a budou si moct rozvrhnout i pracovní dobu a to včetně začátku i konce směn. Informoval o tom web E15. Samorozvržení pracovní doby bylo doposud možné pouze u lidí pracující na dálku, v roce 2025 to však bude umožněno všem zaměstnancům. Tedy za předpokladu písemné dohody. 

Samorozvržení pracovní doby 

Samotná myšlenka pochází z modelů západní Evropy, kde je flexibilní pracovní doba považována za nutnost k tomu, aby zaměstnanci udrželi dobré pracovní výkony. Například Rakousko, Německo nebo Dánsko mají tento model nastavený už dávno a funguje celkem dobře. Samorozvržení pracovní doby však nenastane automaticky a umožněno bude jen tam, kde se na něm dohodnou obě strany, tedy zaměstnanec a zaměstnavatel.

Zdroj fotografie: Cnbc / Creative Commons / CC-BY-SA

Jde o velmi důležitou změnu, která pomůže zaměstnancům podávat lepší výkony. Existují však pravidla, která zaměstnanec bude muset dodržovat. Zaměstnavatel má právo například určit období, během kterého zaměstnanec musí přesně daný počet hodin odpracovat. To, jak si hodiny následně v daném období rozvrhne však bude čistě na něm. Zaměstnanci tak budou moc pracovat kdykoliv si sami určí.

Má to své mouchy

Je však logické, že volnost pracovní doby nelze aplikovat na všechna zaměstnání. Učitelé ani doktoři si z logického hlediska nemohou usmyslet, kdy do práce přijdou a kdy ne. Podle webu SeznamZprávy se tak bude nová změna v zákoníku práce týkat pouze u těch pracovních pozic, u kterých bude její aplikace možná. Navíc, samorozvrhování pracovní doby nebude povinné a zároveň, pokud si ho zaměstnanec bude přát, jeho přání nemusí být vyslyšeno.

Zdroj fotografie: Adam Pat / Creative Commons / CC-BY-SA

Jde samozřejmě o to, aby se na něm dohodly obě strany, tedy zaměstnanec a zaměstnavatel. A právě zaměstnavatel bude určovat, komu tato privilegia přidělování pracovní doby dá. Jedno je však jisté – samorozvrhování by některým jedincům pomohlo zlepšit časovou flexibilitu a forma volnosti, kterou obdrží, by mohla výrazně zlepšit i jejich pracovní výkony.