Mírnění ostrých výroků následovalo

Jako argument velvyslanec uvedl ohrožení Evropy ze strany Ruska. V rozhovoru také připomněl, že se Moskva snaží zmocnit cizího území. Že je dokonce schopná kvůli tomu zabíjet lidi a unášet ukrajinské děti, myslí si velvyslanec. Varšava však evidentně nepokládá vyjádření velvyslance ve Francii za nejšťastnější. Ambasáda především zdůraznila po zveřejnění rozhovoru, že Polsko se nenachází ve válce.

„Pozorné naslouchání celému rozhovoru nám umožňuje pochopit, že nedošlo k žádnému oznámení o přímém zapojení Polska do konfliktu, ale pouze k varování před následky ukrajinské porážky,“ cituje server TN z vyjádření velvyslanectví. Přestože někteří polští poslanci kvůli ostrému vyjádření dokonce volají po tom, aby byl Rościszewski z funkce velvyslance odvolán, je zřejmé, že Varšava se na válku připravuje. Události247 již v listopadu loňského roku psaly o výrazném zbrojení země.

Polsko jako lídr ve zbrojení

Polsko to potvrzuje svými kroky, kdy se rozhodlo výrazně do armády investovat. Počet vojáků se má podle polského šéfa obrany Mariusze Blaszczaka zvýšit na minimálně 300 tisíc, jak informovaly Události247 v únoru. Tím má být vytvořena jedna z nejsilnějších armád v Evropě. Aktuálně má Varšava k dispozici zhruba 164 tisíc vojáků. Polsko chce mít i velmi moderně vybavenou armádu, proto nakupuje americké tanky Abrams a jihokorejské K2.

„Bude to nejsilnější pozemní síla v Evropě. Dobře řízená a vybavená moderními zbraněmi, aktivní síla NATO, která bude spolupracovat se silnými americkými jednotkami,“ cituje polského šéfa resortu obrany web Plus Jeden Deň. Celkem chce Polsko v letošním roce zvýšit své výdaje na obranu na téměř 130 miliard zlotých (více než 650 miliard korun), což má tvořit až čtyři procenta hrubého domácího produktu, píše ČTK. Země se tím stane lídrem v NATO, protože většina jejich členů se snaží vydat na obranu dvě procenta HDP.

Článek Polsko je připraveno: Velvyslanec země tuší nový válečný konflikt se nejdříve objevil na Události247.cz.

Polské odhodlání nezná mezí

Díky tomu má být Polsko v bezpečí, píše web Wprost. Nedělní akce se ve Varšavě uskutečnila při příležitosti 24. výročí vstupu země do Severoatlantické aliance. Proběhlo speciální vojenské cvičení pro civilisty, které organizují vojáci z vojenských misí. „Během těchto vojenských misí se vojáci nejen navzájem poznávají, získávají zkušenosti, seznamují se s moderními zařízeními z jiných armád…ale vytvářejí se během nich i různé koncepty a strategie pro budoucí obranu,“ cituje Morawieckého server Čas.

Že to Polsko myslí s posílením své armády velmi vážně potvrdilo už loňské rozhodnutí prezidenta Andrzeje Dudy, který podepsal zákon o obraně vlasti, díky kterému se zvýší počet příslušníků armády na 300 tisíc lidí. Varšava kvůli tomu hodlá také obětovat mnoho finančních prostředků. V letošním roce půjdou na polskou obranu tři až čtyři procenta hrubého domácího produktu, informuje web iDnes. Jde o odvážný plán, a to i vzhledem k tomu, že ostatní spojenci z NATO se snaží dosáhnout dvouprocentní hranice HDP.

Polsko chce být první ve financování obrany

Morawiecki už v lednu vyjádřil snahu Polska dávat na obranu nejvíce ze všech členských zemí NATO, píše iDnes. Má to být podle něj důkazem, že „Polsko je v bezpečí“. Jako prioritu v oblasti obrany považuje polská vláda nejen posílení armády, ale také vojenské přítomnosti spojenců z NATO na polském území, uvádí dále web iDnes. V loňském roce dávalo na obranu z členských států Aliance nejvíce Řecko, a to 3,76 procenta HDP, připomíná web iDnes.

Pomyslné druhé místo zaujaly Spojené státy s 3,47 procenty a třetí bylo Polsko s 2,42 procenty. Varšava však evidentně hodlá být letos první. Důvodem jsou zjevně obavy z Ruska. Jak Události247 nedávno informovaly, Polsko by mohlo být další na řadě, tedy v případě vítězství Ruska na Ukrajině. Varšava je jedním z největších podporovatelů Kyjeva. Země přijala nejvíce uprchlíků a hrála významnou roli při nátlaku na Německo, aby poslalo válkou zasažené zemi tanky Leopard. Vztahy s Moskvou má Polsko napjaté i z historických důvodů.

Článek Kroky Poláků vzubuzují obavy: Sousedé se připravují na válku se nejdříve objevil na Události247.cz.

Odstrašující svou silou

„V současné době máme v polské armádě ve zbrani 164 tisíc vojáků,“ cituje polského vicepremiéra PAP. Polská armáda má posilovat nejen personálně, ale i ve vybavení. Server Plus Jeden Deň uvádí, že v plánu je zajištění moderních bojových systémů a zbraní, a to včetně 366 amerických tanků Abrams a 1000 jihokorejských tanků K2. „Bude to nejsilnější pozemní síla v Evropě. Dobře řízená a vybavená moderními zbraněmi, aktivní síla NATO, která bude spolupracovat se silnými americkými jednotkami,“ cituje web Plus Jeden Deň Blaszczaka.

Impulsem ke zbrojení je hlavně válka na Ukrajině. Ministr upozornil v rozhovoru na skutečnost, že v případě úspěchu Ruska ve válečném tažení v sousední zemi se bude pravděpodobně snažit napadnout i další země. Proto musí být polská armáda podle vicepremiéra schopná „odstrašit každého potencionálního agresora, aby ani kousek polské země nebyl okupovaný,“ uvádí server Plus Jeden Deň. Podle šéfa polského resortu obrany musí být země schopná se bránit, protože „nikdo nepřijde ve velkém na pomoc“. Je tak jasné, že Polsko má z případné války vážné obavy.

Polsko nepoleví v podpoře Ukrajiny

Celý plán bude vyžadovat značné finanční prostředky. I proto Blaszczak přiznal, že letos Varšava vynaloží na armádu rekordní sumu peněz. Polsko hraje také zásadní roli v podpoře Ukrajiny. Tlak Varšavy byl značný například v nedávné otázce německých tanků Leopard. Zatímco Německo otálelo, jestli bojová vozidla válkou zasažené zemi poslat, Polsko se vyjádřilo velmi jednoznačně. Bylo rozhodnuto prosazovat dodávky Leopardů i přes nesouhlas Německa, uvádí web ČT24.

Nebylo to nakonec třeba, protože Německo po nátlaku dodávky leopardů Ukrajincům povolilo. Nyní se mluví ale také o dodávkách stíhaček. Polsko by mohlo Kyjevu poslat letouny F-16. Podle Blaszczaka jich ale má země příliš málo, uvádí PAP. Přesto Varšava hodlá naplno dál Ukrajinu podporovat. V rozhovoru vyjádřil ministr také radost z toho, že většina Poláků s takovým postupem souhlasí.

Článek Polsko se obává války. Buduje nejsilnější armádu v Evropě se nejdříve objevil na Události247.cz.

Další krok k ukrajinskému vítězství

V kombinaci s tím, že Ukrajina dostává od Západu v poslední době výraznou podporu v podobě systémů protivzdušné obrany to může být pro Kreml velký problém. „Navíc nehrozí, že by Ukrajincům v blízké době došla munice. Ukrajina by také měla dostat americké systémy Patriot, které jí poskytnou velmi účinnou ochranu i proti balistickým raketám. To je zřejmě jakási preventivní odpověď Západu na to, že by Rusko mělo začít dostávat íránské balistické rakety,“ uvedl dále server CNN Prima News vojenský expert.

Právě systémy Patriot z USA představují velkou pomoc. Jak Události247 informovaly zde, tento mobilní raketový systém využívá střely dlouhého doletu typu země-vzduch. Dokáže ochránit ukrajinskou infrastrukturu i civilní obyvatelstvo před ruskými drony i raketovými útoky. Jediné, s čím může být na první pohled potíž je skutečnost, že sytém potřebuje dostatek kvalifikovaného personálu pro provoz. Ani to ale zřejmě nepředstavuje problém.

USA Ukrajinci připraví na vše

USA plánují Ukrajince vycvičit na americké základně v německém Grafenwoehru. Od ledna také plánuje Washington poskytnout příslušníkům ukrajinských ozbrojených sil nejen vojenský výcvik, ale i víceúrovňový operační výcvik, informuje web Origo. Podle mluvčího Pentagonu Pat Rydera se to má týkat zhruba 500 ukrajinských vojáků. Výcvikem je v Německu provedou členové evropských a afrických velitelství amerických sil.

„První část vojenského kurzu je zaměřena na ozbrojený výcvik a poté účastníci absolvují operační výcvik. Od operací na úrovni vojenské čety po operaci na úrovni praporu,“ cituje Rydera web Origo. Vše má být zaměřeno obzvlášť na schopnosti související s nakládáním se zbraněmi poskytnutými USA. Podle Pentagonu prošlo už od dubna americkým výcvikem asi 3100 ukrajinských vojáků.

Článek Američané chtějí od Nového roku podporovat Ukrajinu ještě víc než doposud. Pro členy armády je připraven speciální výcvik se nejdříve objevil na Události247.cz.

Zasahovali jsme a budeme zasahovat

Podle analytiků z amerického Institutu pro studium války je však nepravděpodobné, že by stahování vojáků na východ od Dněpru byla past. Válka trvá už devět měsíců a mírová jednání jsou v nedohlednu. Oboustranná ochota jednat je na bodu mrazu. Načasování přiznání blízkého spojence ruského prezidenta Jevgenije Prigožina, že Rusko zasahovalo do amerických voleb, je v té souvislosti velmi zajímavým krokem.

RF wants to turn Kherson into a „city of death“. Ru-military mines everything they can: apartments, sewers. Artillery on the left bank plans to turn the city into ruins. This is what „Russian world“ looks like: came, robbed, celebrated, killed „witnesses“, left ruins and left.

— Михайло Подоляк (@Podolyak_M) November 10, 2022

Oligarcha a zakladatel ruské žoldnéřské organizace Wagnerovy skupiny na svém kanálu na Telegramu nekompromisně odpověděl na dotaz, zda jako šéf Agentury pro výzkum internetu skutečně zasahoval do amerických voleb. „Pánové, zasahovali jsme a budeme zasahovat. Pečlivě, precizně, s chirurgickou přesností, vlastní metodou, ve které jsme nejlepší,“ uvedl Prigožin. Přitom on sám i Kreml obvinění z vměšování do voleb v USA v minulosti odmítali.

Je hlavním kritikem ruské generality

Rušno je kolem Prigožina už od září, kdy přiznal, že právě on stojí za zrodem Wagnerovců. Soukromá armáda, kterou západní rozvědky obviňují z páchání těch nejhorších válečných zvěrstev, operuje v předních liniích ofenzívy na Ukrajině a stínově realizuje zámořské ambice Kremlu. Oligarcha, který se držel ve stínu, vstoupil viditelně na scénu. Během několika měsíců získal v Rusku nebývalou popularitu a ještě větší vliv.

Ne všichni v Kremlu jsou z Putinova šéfkuchaře, jak se Prigožinovi přezdívá, nadšení. Spolu s čečenským vůdcem Ramzanem Kadyrovem jsou hlavními a tvrdými kritiky ruské generality a jejího počínání na Ukrajině. Kritika oficiálního velení jim prochází. Jejich jednotky operují v nejtěžších bojích a jsou obávané a velmi kruté. Wagnerovci naverbovali zločince i vězně. Co bude následovat po stažení ruských vojsk u Chersonu za Dněpr je otázkou.

Existuje možnost, že chce vystřídat Putina

Další problémy oficiálního velení jsou vodou na mlýn Prigožina. Pokud by se Putin rozhodl dát důvěru svému dlouholetému spojenci, styl války na Ukrajině by se pravděpodobně změnil. Vzhledem k jeho mezinárodním aktivitám by to mohlo mít negativní dopad na celosvětové dění. Nebo může být ve hře i jiná varianta. Podle analytiků uvažuje Prigožin o vstupu do ruské politiky, píše Trend. Existuje tedy i alternativa, že jeho ambicí, pokud by se potvrdily spekulace o chatrném zdraví Putina, je prezidentský post.

Článek Mistrovský plán Rusů jde jako po másle a všichni dělají, že ho nevidí. Nový člověk ve vedení armády může pro svět znamenat pohromu se nejdříve objevil na Události247.cz.

Společné úsilí se vyplatí

Podle tamního šéfa obrany má armáda problémy nejen s jejich technickým provozem, ale také v dostupnosti pilotů. Mig-29 proto chce slovenská vláda přenechat Ukrajině na pomoc ve válce proti Rusku, jak dále píše web CNN Prima News. Dohodu, ke které došlo mezi Slovenskem, Polskem a Českem si všichni tři ministři pochvalovali. Naď Černochové před médii poděkovala za „fantastickou spolupráci“, píše web CNN Prima News. A právě Česko a Slovensko uzavřeli v Kuchyni ještě další spolupráci.

Podle české šéfky resortu obrany budou země společně usilovat o nákup obrněnců, konkrétně o švédská bojová vozidla CV90. Oběma státům by to mohlo přinést nižší cenu kupované techniky či zapojení českých a slovenských firem do oprav a do výroby náhradních dílů, píše web Seznam Zprávy. „Tohle je ten nejlepší způsob pro obě země, a to nejen z hlediska bonusu v podobě nižších cen, ale v jednom regionu bude té techniky víc. Můžeme se spojit, abychom naše firmy zapojily do opravárenství, do výroby náhradních dílů,“ uvedla Černochová pro web.

Závazky vůči NATO

Bratislava si vybrala Švédsko jako dodavatele obrněnců už v červnu. Nakoupit chce 152 strojů v hodnotě zhruba 1,69 miliardy eur (41,6 miliardy korun). Česko pak v červenci zrušilo tendr na nákup pásových bojových vozidel pěchoty za více než 50 miliard korun a rozhodlo se oslovit přímo švédského výrobce BAE Systems, připomíná server Seznam Zprávy.

„Pokud to dotáhneme do konce, vojáci budou mít stejnou techniku. Projekt směřuje k posílení obranných průmyslů, slovenského i českého. Společnou akvizicí dokážeme snížit celkovou cenu,“ uvedl slovenský ministr obrany. Nákupem obě země zmodernizují vybavení svých armád. Česká strana se v NATO zavázala vybudovat do roku 2026 těžkou mechanizovanou brigádu s moderními tanky a bojovými vozidly. Podobný slib dalo také Slovensko, jak dále píše web Seznam Zprávy.

Článek Česko a Polsko pomůžou Slovensku chránit vzdušný prostor. Příslušnou deklaraci podepsali všechny tři země se nejdříve objevil na Události247.cz.

Výdaje dané zákonem

Mnoho státu, včetně Česka, ale výzev nedbalo. Ve světle války na Ukrajině se tak snaží resty z minulosti dohnat. Je to zcela patrné z aktuálních kroků. Vládní ODS i KDU-ČSL tlačí na to, aby se výdaje na obranu zvýšily na 2 procenta HDP už v roce 2024, čímž by došlo ke splnění závazku vůči NATO, jak píše ČT24. Mnohem reálněji uvažuje vládní hnutí STAN, které trvá na roce 2025. Důvod je jasný. Letos Česko plánuje na armádu dát 1,4 procenta HDP, což je 90 miliard korun, a tak by muselo jít o skokový růst.

Konkrétně by splnění závazku v roce 2024 znamenalo růst výdajů o více než 60 miliard korun, jak píše ČT24. A najít je v rozpočtu bude velmi složité. Dojít k tomu ale bude muset a jediné, co se aktuálně řeší, je kdy. Jak informuje ČT24, vláda by dokonce do budoucna chtěla obranné výdaje ve výši minimálně dvou procent HDP nařídit speciálním zákonem. Nebylo by to poprvé. O uzákonění armádních výdajů se pokoušela ODS už v roce 2017, jak informoval server E15. Tehdejší vláda Andreje Babiše požadavek nepodpořila.

Zbrojí celý svět

I tentokrát má návrh své odpůrce. „Já si to osobně nedokážu představit, protože ta armáda to není schopna pojmout,“ cituje člena sněmovního výboru pro obranu Radovana Víchu (SPD) server ČT24. Navíc se nedá říct, že by Česko armádu nefinancovalo dostatečně. Výdaje na obranu se zvyšují od zmiňovaného roku 2014 pravidelně. A to i přes koronavirovou krizi. Letos má armáda dostat 89,15 miliard korun. Přesto Česko patří mezi poslední v žebříčku výdajů na obranu v poměru k HDP.

Loni byla země mezi členy NATO sedmá od konce, píše server iDnes. Horší byla jen Albánie, Severní Makedonie, Španělsko, Slovinsko, Belgie a Lucembursko. Loňský rok byl ale ve znamení velkého zbrojení. Jak píše server Forbes, celkové globální výdaje na obranu poprvé v loňském roce překročily dva biliony dolarů. Letos trend ještě zrychlí s ohledem na válku na Ukrajině. Česku tak nezbyde nic jiného než se přidat a pumpovat do armády ještě více peněz. A to nejen kvůli splnění závazku vůči NATO, ale i kvůli sobě.

Článek Česko chce co nejdříve dávat dvě procenta HDP na obranu. Od kdy to bude se ale vláda nemůže shodnout se nejdříve objevil na Události247.cz.