Do objektu Pražského hradu bez nože i dronu

Jak redakce Událostí247 ověřila na webu Pražského hradu, plošné kontroly všech návštěvníků, kvůli nimž se dříve před vstupem do památky tvořily dlouhé fronty, předloni po nástupu prezidenta Petra Pavla zmizely. I tak ale policisté některé návštěvníky před vstupem mohou namátkově zkontrolovat. A pokud by u nich našli zakázané předměty, klidně jim mohou vstup do objektu zakázat.

Problematické však je, že seznam zakázaných předmětů není na první pohled nikde k vidění. Lidem se tak klidně může stát, že do objektu vstoupí se zakázanými věcmi, aniž by o tom vůbec věděli. Z návštěvního řádu naříkal vyplývá, že lidé na Hrad nesmí přinést zbraně či třeba výbušniny. Používat se zde nesmí ani drony. Jak jsme však zjistili z informací webu Novinky, zakázány jsou i další, daleko běžnější předměty. Třeba nože. Kdo by měl, byť jen malý zavírací kapesní nůž, toho policisté do objektu nepustí.

V zahraničí jsou pravidla ještě přísnější

Třeba v Německu nesmí lidé od loňského podzimu nosit nože na veřejných kulturních či sportovních akcích, trzích nebo v dálkové hromadné dopravě. A jak jsme dále ověřili na webu německého Ministerstva vnitra, úřady mohou v případě potřeby ustanovit i další veřejné zóny, kde bude tento zákaz platit, například ve vybraných ulicích či centrech měst. Podobný zákon, jenž by nošení nožů na veřejných místech značně omezoval, se pak připravuje i v Rakousku, jak dodává server Kleine Zeitung.

Bezpečnostní pravidla tohoto typu mají podle redakce Událostí247 určitě své opodstatnění. V některých situacích sice mohou působit jako zbytečné omezování běžného života lidí, třeba když si v kapse omylem zapomenou malý zavírací nožík a policisté je kvůli tomu nevpustí dovnitř. Tomu by se ale dalo celkem snadno předejít větší informovaností lidí. Obecně však omezení nošení těchto nebezpečných předmětů kvitujeme. Obzvlášť v dnešní době, kdy různých incidentů a útoků na veřejnosti přibývá.

Článek Kdo bude mít po kapsách špatné předměty, tomu hrozí zákaz vstupu do tohoto objektu v ČR. Policie to zkontroluje se nejdříve objevil na Události247.cz.

Vítkův hrádek s novou plošinou

Nová vyhlídková plošina nabízí dechberoucí výhledy na lipenskou přehradu a za příznivého počasí i na vzdálené Alpy. A aby si krásný výhled mohl užít úplně každý, byla doplněna o dva nové dalekohledy. Kastelánem hradu byl jmenován Jakub Suchánek, který bude koordinovat i plánované aktivity na tento rok.

Daniel Procházka

21. listopadu 2024

Česko má nejkrásnější přírodní útvar na světě. Již brzy by se mohl stát novým divem světa

Hrad je zatím přístupný pouze o víkendech, v únoru však bude otevřen od úterý do neděle. Na léto 2025 je připraven program s názvem „Středověk na dotek“. Návštěvníci se mohou těšit na lukostřelbu, prakové střelby, šerm s různými typy zbraní, expozici středověkých práv, kovářskou dílnu, ferratu či interaktivního audioprůvodce.

Skvělá zábava i pro děti

Děti se zabaví v pohádkovém koutku nebo na dřevěném hradě, zatímco dospělí si užijí autentickou atmosféru díky zážitkové pedagogice. Obec Přední Výtoň již plánuje další rozvoj hradu na rok 2026. Mezi připravované projekty patří návštěvnické centrum, palisáda určená k simulaci dobývání a turniketový systém umožňující přístup do areálu kdykoli po zaplacení vstupného.

Daniel Procházka

23. srpna 2024

Stát rozjel parádní věc: Češi můžou získat zadarmo téměř cokoliv: Obědy, počítač nebo výlet do přírody. Stačí si říct

Hrad, nacházející se ve výšce 1053 metrů na šumavském hřebeni, byl založen ve 13. století Vítkem z Načeradce z rodu Vítkovců. Původně sloužil jako strážní pevnost na solné stezce a později, po roce 1948, zde operovala vojenská posádka. Díky Spolku pro obnovu Vítkova hrádku začala v 90. letech jeho obnova a dnes je Vítkův hrádek jedním z nejvyhledávanějších turistických cílů v regionu.

Článek V Česku se opět otevřel nejvýše položený hrad. Turisté se mohou těšit na novou vyhlídkovou plošinu, ze které jdou vidět i Alpy se nejdříve objevil na Události247.cz.

Začalo to nárůstem nákladů na pohoštění

Peníze určené pro Kancelář prezidenta republiky postupem času rostou. Zatímco v roce 1997 v čase prezidenta Havla si Hrad vyžádal ze státního rozpočtu 319 milionů korun, v roce 2016, kdy byl v úřadu už Zeman, potřeboval Hrad 458 milionů korun, informuje server Deník. Trend rapidního zvyšování výdajů zesílila Kancelář prezidenta republiky v roce 2020, kdy vynaložila rekordních 654,4 milionu korun, což bylo dokonce o 235 milionu více, než původně bylo schváleno. Důvodem byly hlavně dopady pandemie covidu-19, připomíná web iRozhlas.

Ani v loňském roce nestačil původně stanový rozpočet. Ten nakonec vzrostl o 197 milionů korun na celkových 620 milionů korun, píše web iDnes. Nabízí se otázka, proč Hrad při úřadování Zemana potřebuje o tolik více peněz. Vysvětlení se odkrývá několik. Už na konci roku 2013 se objevily informace, že několik výdajů v rámci takzvaných ostatních nákupů zaznamenaly obrovský nárůst, píše web Novinky. Třikrát tolik oproti létům, kdy úřadoval Klaus požadovala Zemanova prezidentská kancelář na pohoštění.

Vysoké odměny pro Mynáře

Svérázně se k této skutečnosti v té době vyjádřil bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. „Alkohol je drahá položka. Na druhou stranu se do značné míry vrátí spotřební daní do státního rozpočtu. Já s tím nemám problém,“ cituje jeho slova server Novinky. Zeman také pokračoval v tom, co se započalo za Klause. A tím bylo zvyšování platů v prezidentské kanceláři. Za Klausovy éry se sice snižovaly počty pracovních míst na Hradě, ale výdaje na platy neklesaly, připomíná web Novinky. Za Zemanovy éry některým úředníkům platy výrazně rostly.

Na nejvíce si v loňském roce přišel hradní kancléř Vratislav Mynář, který dostal 1 955 488 korun hrubého platu, k tomu získal na odměnách dalších 691 tisíc korun, uvádí web iDnes. To je zhruba čtyřnásobek průměrné úřednické odměny na vedoucí pozici. Velkou část peněz si z výdajů na Kancelář prezidenta republiky ukrojil také mluvčí hlavy státu Jiří Ovčáček, který si přišel na 1 042 479 korun hrubého platu a na odměnách dostal dalších 238 tisíc korun, uvádí dále web iDnes.

Odklon od Havlovy otevřenosti lidem

Celkem byly výdaje na platy na Hradě v loňském roce téměř 100 milionů korun, jak vyplývá ze Závěrečného účtu Hradu. Z uvedeného je zřejmé, že Zeman nastavil ve výdajích prezidentů ČR zatím tu nejvyšší laťku. Bude otázkou, jak se k tomu postaví nová hlava státu, která vzejde z lednových prezidentských voleb. Většina kandidátů slibuje změnu hlavně v jiné otázce. A tím je přístupnost Hradu veřejnosti. Havel byl tím, který po době komunismu začal Hrad postupně otevírat lidem.

Mezi lety 1990 a 2003 nechal zpřístupnit řadu prostor, do kterých se dříve běžný člověk nedostal, jako například Jelení příkop, Jižní zahrady nebo Královskou zahradu, připomíná web Aktuálně. Štědře také investoval do rekonstrukcí. Celkem se za Havlovy éry za renovace a údržbu zaplatilo 2,47 miliardy korun. Naopak Klaus příznivcem modernizací hradních interiérů i exteriérů nebyl. Při rekonstrukci Starého královského paláce se proto architekti soustředili hlavně na historickou přesnost, uvádí web Aktuálně.

Rekonstrukce areálu Hradu probíhaly i za úřadování Zemana. Ten se ale proslavil v rámci přístupnosti Hradu negativním způsobem. V létě roku 2016 byly zavedeny bezpečnostní kontroly. Důvodem měla být ochrana proti teroristickým útokům, později mělo jít o ochranu během covidové pandemie, připomíná web Seznam Zprávy. Návštěvníkům to ale přineslo hlavně potíže ve formě front. Teď, na konci svého mandátu, Zeman volá po zrušení bezpečnostních prohlídek, připomíná web Seznam Zprávy. Policie to ale v aktuální situaci odmítá.

Článek Zeman utrácel ze všech prezidentů nejvyšší částky. Do Hradu se přitom mohli návštěvníci podívat jen málokdy se nejdříve objevil na Události247.cz.

Podivný spěch

Pokyn ke skartaci dal 29. listopadu 2021 hradní kancléř Vratislav Mynář. Na likvidaci tajných dokumentů dal skartační komisi dva dny. Dvě úřednice musely tak rychle zničit stovky složek, jak píše server SeznamZprávy. Skartovány totiž byly veškeré dokumenty z let 2013 až 2017. Navíc byly zlikvidovány i dvě zprávy z roku 2021, přestože nepodléhaly skartaci a měly tak ještě zůstat několik let v archivu. Zaměstnankyně bezpečnostního odboru, které skartaci prováděly o tom okamžitě informovaly ředitele administrativní sekce Jana Nováka, uvádí SeznamZprávy.

Pochybení zapsaly úřednice také do protokolu. „Plněním pokynu vedoucí KPR (Kanceláře prezidenta republiky), že má být v co nejkratší době zničeno co nejvíce utajovaných dokumentů z let 2013–2021, došlo omylem ke zničení dvou důvěrných dokumentů došlých do kanceláře v roce 2021, kterým skartační lhůta vyprší až v roce 2023,“ cituje server SeznamZprávy z protokolu. Nabízí se tak logická otázka, proč Mynář se skartací tolik pospíchal a dal úřednicím k provedení jen dva dny. Odpověď je velmi jednoduchá.

Kancléř bez prověrky

Pracovnice měly o dva dny později nastoupit na homeoffice a nemohly by tak v v blízké době pokyn provést. Přesto v celé věci zůstává ještě několik otazníků. Proč dal Mynář pokyn ke skartaci i u dokumentu o výbuchu ve Vrběticích a proč tak naléhal na rychlost. Jasnou odpověď může dát jen sám kancléř. Spekulace jsou ale nasnadě vzhledem ke skutečnosti, že ke skartaci došlo na konci listopadu a v lednu chtěla tajnou zprávu prověřovat policie v souvislosti s otisky prstů osob, které nemají prověrku. A tu nemá například právě hradní kancléř.

Kvůli tomu je hlava státu také dlouhodobě kritizována. V roce 2013 při svém prvním nástupu do funkce prezident Zeman totiž tvrdil, že je Mynářovou povinností o prověrku požádat, „jinak mu hrozí ztráta místa kancléře“. Národní bezpečnostní úřad ale kancléři v roce 2015 prověrku odmítl udělit, kvůli čemuž následně Mynář podal na úřad správní žalobu. Tu v roce 2019 stáhl s odůvodněním, že se obává spravedlnosti procesu Hrad pak oznámil, že pro výkon funkce kancléři plně dostačuje současná prověrka na stupeň vyhrazené.

Článek Kolem skartovaných tajných zpráv se objevují nové skutečnosti. Úřednice spěchaly, měly totiž od Mynáře krátkou lhůtu se nejdříve objevil na Události247.cz.

Prezident potřebuje nepřetržitou péči

Podle vedení Senior Home Group se společnost zatím se zněním výběrového řízení neseznámila, takže se nemůže vyjadřovat k tomu, jestli se ho zúčastní. Smlouvu s Kanceláří prezidenta republiky měla uzavřenu na dobu určitou do konce dubna. Domácí péče o prezidenta je v principu hrazena z veřejného zdravotního pojištění v rozsahu, který je dán zákonem. To, co je nad rámec, platí na základě uzavřené smlouvy prezidentská kancelář.

Senior Home Group se o Zemana začala starat na konci listopadu, když byl po téměř dvou měsících propuštěn z Ústřední vojenské nemocnice. Prezident se pohybuje na vozíku a zdravotní sestry se o něj starají nepřetržitě 24 hodin denně. Server Seznam Zprávy před nedávnem uvedl, že Hrad za služby pro Zemana zaplatil do konce ledna zhruba 689 tisíc korun. Jestli má na novou firmu nějaké speciální požadavky mluvčí Jiří Ovčáček říct nechce. Na dotaz Událostí247 stroze odvětil: ,,Bez komentáře.“

Podlomené zdraví má na svědomí špatná životospráva

Zdravotní stav Miloše Zemana je terčem pozornosti dlouhou dobu. Už jako předseda Poslanecké sněmovny a premiér neskrýval vášeň pro tabák, nezříkal se alkoholu a jeho jídelníček často obsahoval nezdravá jídla. V době, kdy předsedal vládě, se opakovaně potýkal s ledvinovou kolikou, kvůli které skončil i v nemocnici. K málo známým zdravotním potížím patřil i úraz z března 2001, kdy si při státní návštěvě Indie natáhl šlachy na noze a několik dní používal hůlku.

Když byl prezident Zeman na podzim 2021 přijat do nemocnice, důvod jeho hospitalizace Hrad nezveřejnil a začaly se rojit spekulace. Lékaři tehdy nutnost péče zdůvodnili komplikacemi spojenými se Zemanovým chronickým onemocněním. Člen prezidentova lékařského konzilia chirurg Pavel Pafko řekl, že má chronické jaterní onemocnění a naznačil, že jde o cirhózu jater. Zeman několikrát uvedl, že trpěl nechutenstvím.

Článek Zeman hledá někoho, kdo se o něj postará. Hrad za zdravotní péči o prezidenta zaplatil za tři měsíce téměř 700 tisíc korun se nejdříve objevil na Události247.cz.

I Ovčáček si pohoršil

Hrad po rozhodnutí soudu začal požadované informace sám zveřejňovat. „Vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Vratislav Mynář se rozhodl zveřejnit v rámci otevřenosti vůči veřejnosti výši platů vedoucích zaměstnanců Kanceláře prezidenta republiky,“ napsal v pondělí mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.

Ten stejně jako Mynář dostal v roce 2021 nejnižší odměnu od roku 2018. Odměny prezidentova mluvčího činily za loňský rok 170 200 korun. Jeho čistý plat pak byl 744 tisíc korun. Pro srovnání, v roce 2019 byl čistý plat ředitele tiskového odboru témě 627 tisíc korun, na odměnách pak dostal 219 tisíc korun. V roce 2019 měl výrazně vyšší odměny také hradní kancléř, který dostal 733 tisíc korun. Tedy o zhruba čtvrt milionu více než v roce loňském.

Kdo další měl čistý platí vyšší než milion?

Jak upozorňuje server Forum24, Petr Mužík, tedy Mynářův zástupce pobíral v loňském roce plat přes milion korun čistého a k tomu odměny ve výši témě 227 tisíc korun. Plat přes milion korun čistého měl v roce 2021 také ještě ředitel administrativní sekce Jan Novák, který na odměnách loni dostal skoro 317 tisíc korun.

O právo na informace o platech hradních úředníků se s prezidentskou kanceláří soudila Kristýna Bašná. Ta uspěla s kasační stížnosti u Nejvyššího správního soudu v květnu 2020, kdy soud zhodnotil celý případ jako modelovou situaci, kdy by mělo převážit právo na poskytnutí informací. Na základě tohoto rozhodnutí pak Bašné vyhověl Městský soud v Praze a Hrad musel informace o platech úředníků zveřejnit.

Článek Hrad zveřejnil roční platy vedoucích zaměstnanců. Kancléř Mynář dostal i s odměnami téměř dva miliony korun se nejdříve objevil na Události247.cz.