Platy učitelů se zvednou

Končící vláda Petra Fialy (ODS) rozhodla o tom, že se v příštím roce zvýší tarifní platy pedagogů, a to až o několik tisíc korun hrubého měsíčně. Učitelé a akademici si přilepší v průměru o sedm procent, zatímco asistenti pedagogů a vybraní lektoři dostanou paušální přídavek ve výši dvou tisíc korun. Vyplývá to z návrhu vládního nařízení, které kabinet zveřejnil na svém webu a které bylo předloženo bez připomínek. Ministerstvo školství i ministerstvo práce uvedla, že úprava má být posledním krokem v dohodnutém růstu platů učitelů. Ten přitom sliboval, že průměrný plat učitelů bude dosahovat hranice 130 % průměrné hrubé mzdy v daném roce. Zatím se tak ale ani jednou nestalo.

„Platové tarify pedagogických pracovníků budou do 7. platové třídy včetně valorizovány o pevnou částku 2 000 korun a od 8. do 16. platové třídy pak budou navýšeny o sedm procent,“ prohlásila vláda na svých webových stránkách. Jak redakce Událostí247 spočítala, pedagogům by se mohl zvýšit tarifní plat až o 3 800 korun, akademickým pracovníkům pak až o 4 320 korun. Po zvýšení tarifů by měl mít asistent pedagoga základní plat mezi 18 630 a 31 760 korunami, učitelé si polepší na částky 28 680 až 57 980 korun a akademičtí pracovníci dosáhnou na 42 920 až 66 030 korun.

Proč platy rostou

Ministerstvo školství nedávno připomnělo vládní slib a také školský zákon, který jasně praví, že průměrný plat učitelů by měl odpovídat 130 procentům průměrné mzdy v zemi. Bohužel, realita byla trochu jiná a od roku 2015 se ke slíbené hranici 130 % průměrný plat učitelů ani jednou nepřiblížil. Ba naopak, byl mnohem nižší a Česko je tak obecně jednou ze zemí EU, ve které učitelé berou zdaleka nejméně peněz.

Na zajištění růstu tarifů bude podle propočtů ministerstva práce zapotřebí 11,87 miliardy korun. Po odečtení doplatků na minimální a zaručené mzdy se částka snižuje na 10,99 miliardy korun. Zvýšení má podle resortu přispět ke stabilizaci školství a posílení atraktivity učitelské profese.

Článek Tito státní zaměstnanci dostanou přidáno. Spočítali jsme, o kolik si polepší se nejdříve objevil na Události247.cz.

Nový školský systém

Už prvního září vešel v platnost nový školský zákon č. 267/2025 Sb. a ten s sebou přinesl hned několik zásadních změn. Tou nejzásadnější jsou nové rámcové vzdělávací programy RVP, tedy dokumenty, které mají definovat a udávat směr českého vzdělávání. Určují klíčové cíle, obsah učiva, očekávané výsledky i konkrétní znalosti a dovednosti, které mají žáci během školní docházky získat. Z těchto programů pak musí od školního roku 2027/2028 vycházet každá škola a nový systém se dotkne prvních až šestých tříd.

Nové rámcové vzdělávací programy začnou sice plošně platit až v roce 2027, školy se však mohou zapojit do testovací fáze už dříve. Výsledky poté projdou vyhodnocením a podle něj budou rámcové vzdělávací programy případně ještě upraveny. Tak či onak, jedno je jisté – školský systém jako takový projde významnou změnou a žáci se budou vzdělávat jinak, než tomu bylo doteď. Rámcové vzdělávací programy jsou totiž nastaveny tak, aby žáci získali klíčové znalosti, které jsou důležité pro život ve 21. století. Podle MŠMT se pak jedná o největší změnu ve vzdělávání za posledních 20 let.

Žáci se budou učit nové věci

Zatímco v minulosti se žáci učili podle předem daných osnov soustředěných na základní znalosti v konkrétních okruzích, nový vzdělávací program se soustředí především na rozvoj klíčových kompetencí. Žáci se tak budou učit například rozvíjet své kritické myšlení, budou motivováni k řešení problémů, naučí se lépe spolupracovat ve skupinách a budou výrazněji rozvíjet vlastní kreativitu.

Nový vzdělávací program má být přizpůsoben životu ve 21. století a měl by se více soustředit na předávání informací a budování schopností, které žáci využijí v reálném životě. Možná právě proto bude zrušeno i klasické známkování u prvních a druhých ročníků základních škol. Právě absence známkování má být do budoucna velkým přínosem pro individuální rozvoj dětí.

Článek Ve školách se už nebude učit tak jako kdysi. Nepůjde ani tak o vědomosti žáků, jako spíše o jejich kreativitu  se nejdříve objevil na Události247.cz.

Změna školského systému

Děti a rodiče se musí v následujících letech připravit na zásadní změny ve školském systému. V platnost totiž vstoupil zákon č. 267/2025 Sb., kterým se výrazně mění původní školský zákon č. 561/2004 Sb. K jeho schválení došlo už v květnu letošního roku a účinnosti nabyl od začátku letošního školního roku, tedy prvního září. Podle Ministerstva školství se dokonce jedná o vůbec největší změnu v systému českého vzdělávání za posledních 20 let. Co vše se mění a na jaké novinky se musí děti i jejich rodiče připravit?

Jednou z novinek jsou vzdělávací programy pro předškolní i základní vzdělávání. Jejich úkolem je jasně vymezit vzdělávací cíle, obsah výuky i dovednosti, které mají děti v jednotlivých ročnících získat. Nová pravidla začnou plošně platit od školního roku 2027/2028, a to pro první až šestý ročník základních škol. Mění se také postoje k přechodu prvňáčků z mateřské školy. Díky odkladové novele se ruší dodatečné odklady během prvního pololetí a o odkladech nebude rozhodovat pediatr.

Žádné známkování pro prvňáky a druháky

Další novinkou, se kterou se děti v budoucnu mohou setkávat, je úprava známkovacího systému. Studenti prvních a druhých ročníků základních škol by se místo klasického známkového hodnocení mohli setkávat s hodnocením slovním. Zkráceně a zjednodušeně – žádné známky z testů, žádné známky na vysvědčení. Někteří učitelé se obávají zvýšené administrativní zátěže, rodiče se zase bojí ztráty motivačního prvku. Spousta zastánců však tento krok vnímá jako cestu k lepšímu rozvoji dětí.

Další změnou je zavedení povinné výuky angličtiny už od první třídy. Školy, kde se dosud začínalo až ve třetím ročníku, budou muset svůj program upravit. Reforma rovněž počítá s širším využíváním projektové výuky, zapojením moderních technologií a zařazením nových témat, jako je péče o duševní zdraví či zdravý životní styl. Jak redakce Událostí247 informovala, mění se navíc i školní stravování. Vypadá to tak, že na žáky českých škol čeká mnoho příjemných změn.

Článek Vláda rozhodla: Školský systém se změní od základu, některé děti ani nebudou dostávat známky se nejdříve objevil na Události247.cz.

Méně masa a více ovoce a zeleniny

Vypadá to, že strávníkům se konečně blýská na lepší časy. Se začátkem školního roku totiž začala pro jídelny platit nová vyhláška, jak informovalo Ministerstvo zdravotnictví. Přináší nejzásadnější změny za posledních třicet let, a to více zeleniny, méně cukru a soli, ale také větší svobodu pro školní jídelny a důraz na praktickou podporu při zavádění změn. Podle resortu se denně ve školách stravují zhruba 2 miliony dětí od 2 do 19 let.

Cílem novely je přiblížit školní stravování současným výživovým doporučením, zvýšit kvalitu i pestrost jídelníčků a omezit nadměrný příjem soli, přidaného cukru a vysoce průmyslově zpracovaných potravin. Vyhláška počítá s přechodným obdobím do září 2026, které dává školním jídelnám čas na postupný přechod na nová pravidla. Podporu vyjádřilo i Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost (SPLDD), které v oblasti výživy s odborníky ze Státního zdravotního ústavu dlouhodobě spolupracuje. 

Novela myslí i na nejmenší

Do jídelníčků tak budou nově patřit suroviny, které dříve nebyly běžné či dostupné, jako například quinoa nebo mořské ryby. Servírovat se bude naopak méně brambor a snížit by se měly i průměrné porce masa. Každé denní jídlo musí podle návrhu obsahovat bílkoviny, sacharidy, tuky a ovoce nebo zeleninu. Minimálně jednou za dva týdny by žáci měli dostat rybu nebo bezmasé jídlo. Jídelny dostanou také podrobné návody, jak na to.

Například Státní zdravotní ústav (SZÚ) pro jídelny připravil nabídku receptů, videonávody, webináře nebo krajské semináře. Jak připomíná Ministerstvo školství, děti si nově mohou donést do jídelny i své obědy. Dříve tuto možnost měly jen ty se zdravotním omezením, jako je bezlepková dieta nebo cukrovka. Novela myslí také na dvouleté děti, které mohou chodit do mateřské školy, ale dosud nebyly ve vyhlášce zohledněny, a nastavuje finanční limity pro tuto věkovou kategorii.

Článek Velké změny pro děti ve školách už začaly platit. Tohle se týká každé domácnosti v ČR se nejdříve objevil na Události247.cz.

Nebojte si říci o pomoc státu

Rodičům může start do školního roku usnadnit například i Ministerstvo práce a sociálních věcí, které poskytuje tzv. mimořádnou okamžitou pomoc. Peníze lze použít třeba právě na učebnice a učební pomůcky, na školní aktovku, nebo dojíždění do školy. Existuje také projekt Obědy pro děti, který financuje Fond evropské pomoci chudým rodinám. Na stránkách organizace Women for Women můžete těmto rodinám také přispět.

Češi jsou ovšem národem vynalézavým, a i s problémem drahých pomůcek si nakonec poradili. Tak, jako už při spoustě jiných příležitostí, také v tomto případě si vzpomněli na to, že za levnými nákupy se odjakživa jezdilo do sousedního Polska. Pokud tedy řešíte podobné problémy a bydlíte nedaleko hranic, aby se vám to opravdu vyplatilo, potom neváhejte a na nákupy školních potřeba určitě vyrazte tam. Navíc to můžete spojit i s dalšími nákupy.

Ceny v Polsku jsou za stejné věci až poloviční

Když začneme nákupem aktovky v Česku, tak podle srovnávače cen Zboží stojí od 1300 do 2300 korun. Cena penálů je různá, podle toho, co v nich je. Začíná na 160 korunách, některá pouzdra však můžou stát i 500 korun. Sešity stojí většinou okolo 18 korun, ale začínají už na necelých 5 korunách. Jsou to však ty s nejmenším počtem listů. Obaly začínají na ceně 5,50. Většina obchodních řetězců ovšem na začátek školního roku připravila speciální slevové akce.

Teď se pojďme podívat na ceny v Polsku. Zajeli jsme tam na zkušební nákup do Lidlu. Překvapila nás tam cena školního batohu, který vyšel na 285 korun. Mají tam ovšem i dražší, a jak se říká, lepší. I tak ale vyjdou tak na 600 korun. Pouzdro, ovšem bez výbavy, stálo asi 150 korun. Nůžky, pastelky, tužky, pravítka, guma a ořezávátko vyšly asi na 250 korun. Pokud vás tedy čekají nákupy do školy, ale do Polska máte daleko, určitě využijte finanční pomoc od resortu školství.

Článek Jak ušetřit na školních pomůckách tisíce korun? Chytří Češi to už dávno pochopili. Ti ostatní se teď rychle inspirují se nejdříve objevil na Události247.cz.

Letní prázdniny 2025

Redakce Událostí247 vás pravidelně informuje o státních svátcích, pracovních dnech volna i prázdninách. Není tedy od věci, abychom se teď společně podívali i na nadcházející letní prázdniny, které letos budou o trochu delší než obvykle. Nebo to tak alespoň na první pohled vypadá. Jak se totiž můžeme dočíst na webových stránkách Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, letos totiž letní prázdniny začínají o něco dříve.

Daniel Procházka

23. února 2025

Prázdniny v Česku se zruší a nahradí je jiný den volna. Jak to dopadne na zaměstnance a studenty ve školách? Přinášíme odpovědi

Školní rok 2024/2025 bude letos ukončen už 27. června. Namísto obvyklých 62 dnů volna jich tak letos bude hned 65. Pro některé rodiny jde o vítanou příležitost prodloužit si dovolenou. Za mimořádnou délku prázdnin může jednoduchá souhra okolností – 30. červen letos připadá na pondělí. To znamená, že žáci obdrží vysvědčení již v pátek předchozího týdne, tedy 27. června. Ačkoliv na papíře vše vypadá skvěle, ve skutečnosti ale o výraznou změnu nepůjde.

Jak to s těmi prázdninami vlastně je

Ano, školní rok letos končí o něco dříve a na první pohled se tak může zdát, že si žáci a učitelé užijí o něco delší prázdniny než obvykle. Ve skutečnosti tomu tak ale vůbec není. Školní rok 2025/2026 bude začínat 1. září, což je například v porovnání s minulým školním rokem už o 3 dny dříve. Ve výsledku to pak znamená, že letošní letní prázdniny budou vlastně stejně dlouhé jako ty předešlé. Mění se jejich začátek, mění se jejich konec, ale výsledný počet dní zůstává neměnný.

Daniel Procházka

18. března 2023

Češi stále netuší, jak ušetřit na jídle. Inspirovat se přitom mohou u studentů, kteří vaří plnohodnotná jídla za pakatel

Naopak následující léto pak ale většinu žáků ani učitelů nepotěší. Jak je uvedeno na webu Školní Prázdniny, letní prázdniny v roce 2026 budou začínat 1. července a skončí 31. srpna. Ty pak budou trvat již výše zmíněných a klasických 62 dní. A ačkoliv se toto číslo nemusí zdát zrovna nízké, v porovnání s jinými zeměmi si mnoho volných dnů čeští žáci neužijí. To například v Litvě, na Maltě nebo v Rumunsku mají žáci letní prázdniny dlouhé 3 měsíce.

Článek Na žáky základních škol čekají brzké letní prázdniny, letos totiž začnou neobvykle dříve se nejdříve objevil na Události247.cz.

Letošní přijímačky – katastrofa

Letošní přijímačky byly naprostá hrůza – alespoň tak zkušenost s nimi popisuje většina deváťáků na sociálních sítích. Jak uvádí web TN, studenti si nejvíce stěžovali na zadání týkající se výpočtu objemu bazénu. Na první pohled celkem jednoduchý úkol se proměnil v naprostou noční můru – v zadání se totiž objevila zmínka o šikmém dně. Zmatek vyvolal i fakt, že hloubka bazénu nebyla po celé ploše stejná – v části pro neplavce měřila jeden metr, zatímco v plavecké zóně se dno svažovalo až ke dvěma metrům.

Lucie Cochlarová

29. března 2022

České školy zřejmě čeká zásadní změna. Vláda chce omezit výuku cizích jazyků

Žáci však nebyli jediní, kteří si na zadání stěžovali – velký problém s ním měli i samotní rodiče. „Mám 8letý gympl a vysokou školu a když na to koukám, jsem ráda, že jsem dělala přijímačky ještě v době, kdy stačilo mít trochu znalostí a rozumu. Toto je totálka. Nevím jak dnes, ale troufám si říct, že tohle by dříve nedala ani spousta maturantů,” napsala pod diskusi na Facebooku maminka Anna H.

Problémů bylo více

Další náročnou pasáží testu byla úloha s květinami, která měla hned několik navazujících kroků. I tato část testu vyvolala silné emoce, některé příspěvky studentů byly natolik expresivní, že se neobešly bez sprostých slov. Emoce ale často doprovázela i frustrace z vlastního výkonu. Někteří žáci se shodovali, že si byli v matematice jistí. Test je ale vyvedl z míry natolik, že pochybovali i o věcech, které běžně zvládají.

Lucie Cochlarová

10. května 2022

Do škol by se mohla vrátit branná výchova. Podle poslance Horáka by děti mohly střílet ze vzduchovky

Ať už byly testy sebevíc těžké a pro spoustu studentů některé jejich části nesmyslné, SCIO má na to jasný názor. „Rozsah požadavků na vědomosti a dovednosti uchazečů jednotných přijímacích zkoušek je předem znám a lze se s ním seznámit na stránkách Cermatu,” píše SCIO na svém webu. Výsledky zkoušek budou známy až 15. května, a tak žáky i jejich rodiče čeká ještě několik týdnů nejistoty.

Článek Žáci devátých tříd si stěžují na letošní přijímačky. Bylo to těžké, někteří neudrželi nervy na uzdě se nejdříve objevil na Události247.cz.

Nový systém známkování

Tradiční známkovací systém v podobě, v jaké ho známe dnes, se datuje už do roku 1905. Jeho pravidla se v průběhu času, zvlášť v období protektorátu, mírně měnila, dodnes však zůstává všem známý systém tradičních jedniček, dvojek až pětek. Jenže Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy je toho názoru, že je čas na změnu. Redakce Událostí247 se v jedné z jeho tiskových zpráv dočetla o tom, že klasické známkování bude pro 1.–3. ročníky základních škol kompletně zrušeno.

Redakce Událostí247 zjistila, že pokud by byla tato změna implementována na první i druhý stupeň základních škol, jak uvádí Český statistický úřad, dotkla by se minimálně 1 000 346 žáků.

Daniel Procházka

4. července 2024

Vláda řekla: Zrušíme známkování ve škole. Rodiče dětí neví, co si o tom myslet

Klasické známkování bude nahrazeno slovním ohodnocením, které by pro žáky mělo být příjemnější a méně stresující. Pro učitele by to však znamenalo práci navíc – ti by totiž podle školního inspektora Tomáše Zatloukala museli podrobně sbírat informace o každém žákovi, což pro ně bude mnohem časově náročnější. Samotný systém je však celkově přínosný, a to nejen pro žáky, ale také pro jejich rodiče. Ti díky němu získají mnohem lepší přehled o slabých či silných stránkách svého dítěte.

Proč je slovní hodnocení lepší

Redakce Událostí247 zjistila, že se zrušením systému klasického známkování souhlasí mnoho stávajících, i bývalých učitelů. „Systémy hodnocení, které v současnosti existují, jsou nedokonalé, stejně jako učitelé, kteří je používají – včetně mě. Ze známek si toho student moc neodnese. Když žák dostane jedničku, jeho radost brzy vymizí, protože na něj brzy bude čekat další test. Co ale přetrvává, je zklamání ze špatné známky. Za ty jsou často doma trestáni a když pak přijde nový test, jsou frustrovaní, demotivovaní a tuší, že ani ten nedopadne dobře. Nejhorší je, že kolikrát ani neví, co mají zlepšit,“ řekla pro Události247 Kamila H., která učila na základní škole přes 20 let.

Lucie Cochlarová

29. března 2022

České školy zřejmě čeká zásadní změna. Vláda chce omezit výuku cizích jazyků

Výhody slovního ohodnocení:

• Lepší a obsáhlejší zpětná vazba
• Příležitost naučit studenty sledovat pokroky ve svých dovednostech
• Studenti získají přehled o svých slabých a silných stránkách
• Lepší vztah s učitelem – komunikace o učení je smysluplnější než známkování
• Nepřítomnost stresu a frustrace ze snahy získat potřebnou známku

Článek Konec známkování ve školách. Ministerstvo školství přichází s novinkou, špatné známky už nikdo nedostane se nejdříve objevil na Události247.cz.

Hodnocení žáků

Tradičně bývá hodnocení žáků na základních školách vyjádřeno známkami na škále od jedničky do pětky, přičemž vyšší čísla znamenají horší výkon. Tento způsob hodnocení, který je stále běžný na většině škol, může u dětí vyvolávat úzkost, strach z neúspěchu a obavy z reakcí okolí, ať už jde o rodiče nebo spolužáky. Již nyní však existují školy, které se rozhodly jít jinou cestou a místo klasických známek zavedly slovní hodnocení.

Daniel Procházka

20. ledna 2022

„Brzy nám může chybět až deset tisíc učitelů,“ varuje šéf školských odborů František Dobšík. Malý růst učitelských platů vnímá jako podraz

Tento systém spočívá v tom, že učitelé poskytují žákům podrobnou zpětnou vazbu, kde popisují jejich pokroky, silné stránky i oblasti, na kterých je třeba zapracovat. U prvňáčků je slovní hodnocení částečně běžné – například na pololetním vysvědčení často najdeme jen jedinou známku, většinou jedničku. Slovní hodnocení má své výhody i nevýhody.

Na jedné straně se zdůrazňuje, že děti získávají přesnější představu o tom, co zlepšit, a nejsou vystaveny tlaku kvůli porovnávání s ostatními. Na druhé straně je tento systém pro učitele časově náročný a někdy i subjektivní, protože hodnocení může být ovlivněno osobním pohledem pedagoga. Další komplikací je práce s rodiči, kteří nejsou vždy připraveni slovní hodnocení svým dětem správně interpretovat.

Změna u vysvědčení

Ministerstvo školství plánuje zavést slovní hodnocení do všech prvních tříd základních škol od školního roku 2027/2028. Tento způsob hodnocení by se měl používat nejen na vysvědčeních, ale i v průběhu celého školního roku. Ve druhých třídách bude tento systém následovat o rok později. Na základě výsledků a zpětné vazby pak ministerstvo rozhodne, zda rozšíří slovní hodnocení i na vyšší ročníky.

Daniel Procházka

14. října 2022

České školství je lidem pro smích. Změny se dotknou všech. Počínaje kuchařkami, konče řediteli

Hlavním cílem této změny je zmírnit stres spojený se školou a podpořit u dětí vnímání vzdělávacího procesu jako příležitost k osobnímu rozvoji, nikoliv jako soutěže. Odborníci navíc doufají, že tento krok přispěje ke snížení počtu odkladů školní docházky, které jsou v Česku dlouhodobě nadprůměrné.

Článek Vysvědčení bude končit. Známky už nebudou, stát má nový plán klasifikace žáků se nejdříve objevil na Události247.cz.

Vánoční prázdniny

Letos vánoční prázdniny začínají v pondělí 23. prosince 2024 a končí v pátek 3. ledna 2025. Celkem vás čeká 16 dní volna, což je dostatek času na oslavy, odpočinek i zimní radovánky. Školní vyučování bude pokračovat až v pondělí 6. ledna 2025, což dává prostor nejen pro sváteční pohodu, ale i pro zážitky mimo domov. Rodiny tak mohou vyrazit klidně i na čtrnáctidenní dovolenou.

Daniel Procházka

18. prosince 2021

Bílé Vánoce? Meteorologové předpovídají, že se ochladí. Prozradili, jaká bude letošní sněhová nadílka

Dny vánočních prázdnin 2024/2025

• 23. prosince (Po) – volno
• 24. prosince (Út) – volno (Štědrý den)
• 25. prosince (St) – volno (1. svátek vánoční)
• 26. prosince (Čt) – volno (2. svátek vánoční)
• 27. prosince (Pá) – volno
• 28. prosince (So) – volno
• 29. prosince (Ne) – volno
• 30. prosince (Po) – volno
• 31. prosince (Út) – volno (Silvestr)
• 1. ledna (St) – volno (Nový rok)
• 2. ledna (Čt) – volno
• 3. ledna (Pá) – volno
• 4. ledna (So) – volno
• 5. ledna (Ne) – volno
• 6. ledna (Po) – začátek vyučování

Co podniknout?

Dlouhé prázdniny dávají českým rodinám možnost podniknout dlouhou dovolenou. Kam ale vyrazit? České hory jsou v tomto období skvělým místem pro lyžování nebo relaxaci. Mnoho hotelů a penzionů připravuje speciální vánoční a silvestrovské balíčky, často doplněné o wellness. Doporučujeme rezervovat s předstihem, protože poptávka bývá velká.

Daniel Procházka

13. prosince 2021

Češi míří za atmosférou adventních trhů k sousedům. „Chceme si užít Vánoce,“ říkají

Pokud vás zima neláká, můžete vyrazit k moři. Mnoho lidí využívá vánoční svátky k cestám do exotických destinací, kde si mohou užít slunce a teplo. V případě, že vyrážíte na dovolenou autem, věnujte pozornost aktuálnosti havarijního pojištění a povinnému ručení. Při delších cestách může být užitečné sjednat si cestovní pojištění, které pokryje případné nenadálé výdaje.

Článek Vánoční prázdniny budou letos delší než obvykle, rodiny mohou klidně vyjet na 14 dnů na dovolenou se nejdříve objevil na Události247.cz.

Slovní hodnocení je potřeba se naučit

Podle odborníků má známkování negativní dopad na psychiku dětí. Ministerstvo plánuje zavést změnu hodnocení v nižších ročnících základních škol v průběhu let 2024 až 2027, píšeo tom web TN. Řada škol už nyní své studenty neznámkuje a učitelé jim většinou píší hodnocení. Podle ministerstva školství je však takové slovní hodnocení pro pedagogy velmi náročné, uvádí web TN.

„Rozhodně nechceme místo známek zavádět povinné slovní hodnocení formou dopisu,“ řekl webu Lidovky ředitel odboru základního vzdělávání a mládeže Michal Černý. „To je velmi pracné a někteří učitelé ho prostě nezvládnou. Kriteriální hodnocení se po krátkém proškolení může naučit každý,“ dodává Černý. Slovní hodnocení se donedávna prezentovalo jako nejlepší alternativa známek a bylo doporučováno i ministerstvem jako příklad dobré praxe, připomínají Lidovky.

Děti je potřeba pozitivně naladit

„Na naší škole už tuto praxi praktikujeme několik let, i když někteří kolegové na to mají jiný názor. Podle mě je důležité děti alespoň v první třídě pozitivně motivovat a ne trestat špatnými známkami. I když někteří rodiče byli překvapeni, že jejich prvňáček nemá na vysvědčení jedničku, nakonec si na naše hodnocení zvykli a jsou rádi,“ uvedla pro Události247 učitelka první třídy Helena Heroudková.

Slovní hodnocení si pochvaluje i maminka malé Jarmilky. „U nás v první třídě měli v prvním pololetí jen slovní ohodnocení. Pokud byl výkon horší, napsala paní učitelka, jen smutný smajlík. Teď ve 2. třídě už dává učitelka všechny známky, ale myslím, že převládají 1 a 2. Dcera tedy jiné známky než jedničky, výjimečně dvojky, nenosí,“ řekla Událostem247 Jarmila Horáčková z vesničky nedaleko Hodonína.

Článek Konec známkování na prvním stupni? Nesmysl, myslí si většina Čechů se nejdříve objevil na Události247.cz.

Dlouhodobá izolace dětí

Podle zjištění společností PAQ Research a Kalibro z konce minulého roku žáci za dobu pandemie ztratili v průměru asi tři měsíce učení. Nejde ale jen o objem zvládnuté látky: Psycholožka Ludmila Mrkvicová na dotaz Událostí247 pojmenovala další nebezpečí spojené s izolováním dětí pouze v domácím prostředí. Zkušenosti z uplynulých let jasně prokázaly, že nejen malé děti, ale kupodivu i adolescenti trpěli ve zvýšené míře depresemi, nejistotou, selhávali v navazování sociálních kontaktů.

„Následky jsou skutečně markantní už nyní, prakticky u všech, bez ohledu na věk. Svou roli samozřejmě hraje typ osobnosti, jak je kdo citlivý, vnímavý, psychicky křehký apod. Ale konstatovali jsme že, výraznější důsledky byly patrné na puberťácích a adolescentech. To nás překvapilo o to víc, že přece mládež tohoto věku je zvyklá spolu komunikovat skrze média. Přesto došlo u některých až k tomu, že se úplně stáhli a už vůbec nechtěli „jít“ do dalších kontaktů,“ shrnuje své zkušenosti psycholožka pro Události247.

Ztráta motivace

Další uzávěra by podle ní měla nedozírné následky. Podobný názor zastává i Zuzana Štrajtová, učitelka Střední školy zemědělské a zahradnické v Olomouci. Událostem247 potvrdila, že dopad dlouhého odloučení její třídy byl opravdu devastující. Nejhůře se potýkala se ztrátou studijní morálky a motivace žáků. „Strašně je překvapilo, že najednou se po nich chtějí nějaké výkony. Mysleli si, že se to nějak udělá jako loni, učitelé že to za ně nějak udělají a oni vítězně odejdou s certifikátem,“ popisuje kantorka.

„Vypadnou ze školního rytmu, ztratí pracovní návyky. To jde strašně rychle. Ale než se pak ten „motor“ zpátky nahodí! Už tak je problém nastartovat je po prázdninách, i když už jsou ve věku, kdy by měli vědět co chtějí. Nastavujete režim minimálně celé září, než se zase „rozjedou.“ A teď v podstatě vypadli na dva roky. Monitor nevydrží sledovat ani těch 40 minut,“ stěžuje si Štrajtová pro Události247. Stejně jako dr. Mrkvicová považuje případnou další distanční výuku za prohlubování už tak velmi bolestného problému.

Článek Učitelé, psychologové i ekonomové se hrozí znovuzavedení distanční výuky se nejdříve objevil na Události247.cz.

Podle ministra školství nejsou výsledky tak hrozné

„Srovnání výsledků z letoška je velmi relevantní vzhledem k roku 2019 a rokům předchozím. V jarním zkušebním období 2022 u didaktických testů společné části maturitní zkoušky neuspělo 13,7 procent těch, kteří zkoušku skládali poprvé,“ řekl Událostem247 ministr školství Petr Gazík. V tomto údaji nejsou zahrnuty opravné termíny loňského ročníku a náhradní termíny, píše iDNES.

V roce 2021 maturanti neuspěli v 11,2 procentech případů, o rok dříve to podle Cermatu bylo 14,1 procenta studentů. Z českého jazyka nebyla úspěšná 9,4 procenta prvomaturantů, loni byl přitom přitom podíl neúspěšných maturantů pouze 4,7 procenta, vyplývá dále z údajů Cermatu. Téměř stejné to bylo také u matematiky, kterou nezvládlo 10,1 procenta školáků. Oproti minulým rokům v tomto případě ale podle Cermatu došlo ke zlepšení.

Minuty navíc nepomohly

Moc dobře si letos podle Cermatu nevedli ani studenti v angličtině. Zatímco loni jich zkoušku nezvládlo 6,3 procenta, tento rok se jejich podíl zvýšil o 0,1 procentního bodu. Státní didaktické testy se konaly od 2. do 4. května. Jak píší České noviny, k maturitním didaktickým testům se přihlásilo zhruba 73 800 studentů, z toho asi 70 100 poprvé. Oproti rokům 2019 a 2020 měli studenti novelou vyhlášky na vypracování testů víc času, upozorňují České noviny.

V českém jazyce se jim prodloužil o deset minut na celkových 85 minut, v cizím jazyce o stejnou dobu na 110 minut a na zkoušku z matematiky měli studenti 135 minut. Podle ministerstva školství se delší čas osvědčil v minulém školním roce, kdy byl prodloužen s ohledem na distanční výuku, vysvětlil pro Události247 ministr Gazdík. Maturanti, kteří v květnovém termínu u didaktických testů neuspěli nebo se z konání zkoušek omluvili, mohou jít ke zkouškám znovu 1. až 6. září, uvádí iDNES.

Článek Každý desátý pohořel u maturity z češtiny. Výsledky zkoušek jsou letos horší než loni se nejdříve objevil na Události247.cz.

Klesají počty pozitivních žáků ve vaší škole?

Počty pozitivních žáků při pondělních testováních v naší škole rozhodně neklesají. Naopak mírně stoupá počet žáků, kteří nám oznamují pozitivní výsledek z PCR testu, na který šli individuálně. Velkou komplikaci pro chod školy představuje stoupající počet pozitivních pedagogických i nepedagogických zaměstnanců.

Dá se říci, kdy počet pozitivních testů začal výrazně stoupat?

Po Vánocích. Ať už se bavíme o pozitivních testech žáků, tak i pedagogů. Když porovnávám letošní leden s loňským prosincem, měli jsme v lednu přibližně dvojnásobný počet pozitivních žáků, a zaměstnanců ještě více.

Jak tedy vnímáte fakt, že vláda povinné testování ruší?

Nejsem odborník na danou problematiku, epidemiologové by to zřejmě vysvětlili lépe. Ale podle mého laického pohledu by to mělo svůj význam v okresech, kde čísla klesají.

Takže plošná opatření vám příliš smysl nedávají?

Přesně tak. Od začátku pandemie je podle mého názoru špatně, že se postupovalo plošně. Nebrala se v potaz situace v jednotlivých krajích či okresech. Samozřejmě tam, kde je epidemie na ústupu, nemá logiku dále testovat. Kde jsou však čísla stále vysoká, mi to přijde předčasné.

A když budeme hovořit pouze za vaši školu, která je v Praze?

Tak bych konec testování ještě odsunul.

Odmítají testování někteří žáci, resp. jejich rodiče?

Většina žáků i rodičů s testováním souhlasí, nemáme nikoho, kdo by testování ve škole vysloveně odmítal. Když v minulém roce začínalo testování ve školách, byly okolo toho trochu organizační problémy, ale nyní již máme my i žáci vše zaběhnuté.

Škola tedy běží bez problémů?

Testování nám nijak zásadně nekomplikuje chod školy. Všichni to zvládají bez větších problémů, i proto se domnívám, že se mohlo s ukončením testování ve školách ještě počkat.

Článek „Ukončit testování ve školách je předčasné. Čísla pozitivních žáků jsou stále vysoká,“ říká ředitel pražské střední školy se nejdříve objevil na Události247.cz.

Proč Pedagogická komora požaduje přijetí mimořádného opatření, které by ředitelům škol umožnilo vyhlásit distanční výuku, případně ředitelské volno?

Již před rokem jsem navrhoval, aby možnost přejít na distanční výuku na týden až 14 dní byla součástí školského zákona, ale ministr školství Robert Plaga návrhy Pedagogické komory ignoroval. Znovu jsme to navrhli loni na podzim, kdy se počty nakažených žáků dostaly na historická maxima, ale pan ministr byl kategoricky proti. Plaga nesouhlasil ani s prodloužením vánočních prázdnin, což udělala řada států včetně Polska nebo Slovenska.

Jak to?

Ze zahraničních zkušeností bylo jasné, že se omikron naší zemi nevyhne. V českých školách řádí minimálně týden. Než nový zákon projde parlamentem, může být aktuální vlna nákaz na ústupu. Proto Pedagogická komora vládě navrhla přijmout mimořádné opatření, které by platilo dočasně, než bude schválen speciální zákon. Mělo by v něm být totéž, co obsahuje zmíněný zákon o mimořádném ředitelském volnu a mimořádném vzdělávání distančním způsobem pro období epidemie onemocnění COVID-19.

Jak se podle vašich informací šíří omikron mezi učiteli a žáky?

Bohužel extrémně rychle, takže už jsme u některých věkových kategorií žáků opět pokořili maxima z loňské podzimní vlny. Přesná čísla bohužel nejsou k dispozici, protože je jednotlivé krajské hygienické stanice nezveřejňují. Opakovaně jsem o data žádal, ale z ministerstva školství mi odpověděli, že je nemají, ať kontaktuji ministerstvo zdravotnictví. To mi ale údaje neposlalo ani na základě žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím.

Jak hodnotíte práci hygienických stanic, je podle vás adekvátní situaci?

Hygieny prostě nestíhají. Hlavní problém je, že mají málo trasovačů. Když je denně pár tisíc nakažených, ještě to zvládají, ale jakmile stoupnou čísla nad 10 000 denně, celý systém trasování zkolabuje. Potřebovaly by o 1 000 zaměstnanců více. Prý platí časovačům jen 100 Kč na hodinu. To pak na tuto nevděčnou práci těžko seženou nové externisty. Od ledna je systém částečně zautomatizován, alespoň tedy ve školách. Nejvíce mi vadí, že hygieny nezveřejňují statistiky o výskytu koronaviru ve školách.

Je k něčemu antigenní testování? Jaká je podle vašich zkušeností spolehlivost těchto testů?

Plošné testování funguje jako prevence. Jednak odradí část rodičů, aby do školy poslali dítě s jasnými příznaky kovidu. Dále zachytí část bezpříznakových žáků, kteří by nakazili spolužáky ve škole. Vláda pro školy nakoupila nejlevnější testy na trhu, takže kvalita asi nebude nic moc. Prodejní cena činí 5 korun za jeden test (vysoutěženy ovšem byly za třikrát vyšší částku). Antigenní testy, které deklarují, že zachytí omikron, stojí pětkrát víc. Pokud vím, tak následné PCR testování potvrdí zhruba polovinu antigenních testů, které vyšly pozitivně.

Mají školy alespoň dostatek testů, nehrozí zdržení, jak jsme tomu byli svědky v minulosti, kdy logistika celkem vázla?

Rychlý nákup testů by šel udělat pouze v případě nouzového stavu, ale ten nová vláda zrušila. Minulá vláda zase „ušetřila“ tím, že loni na podzim přestala ve školách testovat úplně. Výsledkem byla covidová tsunami. Děti roznesly covid přeš školy do rodin a výsledkem bylo přes 2400 mrtvých v listopadu a skoro 3000 zemřelých v prosinci. Testy pro zaměstnance si školy musely nakoupit samy. Šlo to z peněz určených na pomůcky pro žáky. Za Pedagogickou komoru jsme se proti tomu veřejně ohradili.

Jsou informace z ministerstva zdravotnictví dostatečné, rozumíte jim, vědí učitelé, jak se chovat, jak postupovat…?

Opatření se neustále mění. Počet změn v posledním měsíci je už neúnosný. Ani ministr zdravotnictví neví, co přesně platí. Tápou i trasovači z hygien. Podle mě v tomto naprosto selhala hlavní hygienička Pavla Svrčinová, která musí krajské hygieny metodicky vést. Ředitelé škol jsou zahlceni manuály a pokyny z ministerstva školství, které jim chodí do datových schránek. Velmi chybí web pro rodiče, kde by našli jednoduché infografiky, co aktuálně platí a jak mají postupovat.

Článek Prezident pedagogické komory: Vláda školám nakoupila nekvalitní testy na covid. Podle něj hygieny nestíhají se nejdříve objevil na Události247.cz.

V médiích se množí zprávy o tom, jak školy kolabují. Liší se nějak situace na základních školách oproti těm středním?

Myslím si, že ta situace je velice obdobná, i když možná ty střední školy jsou na tom ještě o trochu hůř než my, protože tam mají více předmětů dělených do skupin a více se tam ti žáci promíchávají, takže ty karantény tam mají větší dopad.

Co školy více paralyzuje, karantény celých tříd nebo karantény učitelů?

Samozřejmě, že karantény učitelů, protože v případě, že se jedná o třídu, lze nějakým způsobem nahradit výuku. Třeba určitou formou distanční nebo hybridní výuky a podobně. Ale v případě, že nemá, kdo učit, tak je to samozřejmě horší.

Školy jsou nuceny jednat takřka z minuty na minutu. Spolupracují rodiče bez problémů? 

Z větší části ano, protože i rodiče si uvědomují, že je naším společným zájmem to, abychom jejich děti nějakým způsobem vzdělávali. Pokud možno ve zdravém prostředí, takže většina rodičů spolupracuje.

Myslíte si, že jsou opatření, která teď ve školách fungují, dostatečná?

Záleží jak která. Např. opětovné rozšíření nošení roušek ve školách je diskutabilní. Je totiž otázkou, do jaké míry jde o věc, která to dokáže nějakým způsobem usměrnit a omezit. Protože ono stoprocentně uhlídat, aby po celou dobu děti nosily roušky, není úplně jednoduché. A jenom to samo o sobě vydržet třeba šest hodin denně v roušce, to pro děti také není snadné.

Teď se ta opatření trošku mění, respektive připravuje se změna. Vzhledem k současné situaci, kdy se to může zhoršovat, tak se navrhuje, že by ředitel školy mohl rozhodnout o distanční výuce nebo delším ředitelském volnu. 

Uvítal byste, aby tento nástroj ředitelé měli?

V případě, kdy ve škole nemá kdo učit, tak je potřeba to nějakým způsobem vyřešit. Tam je důležité to, aby třeba u mladších žáků ten nástroj byl navázán na možnost ošetřování člena rodiny. Aby se nestalo, že se nebude mít kdo starat o malé děti, které musí zůstat doma. Já doufám, že osobně to nebudu muset jako ředitel využít, ale samozřejmě, když už nic jiného nezbývá, tak se hledají různé cesty.

Je trasování, které školy musí provádět, administrativně hodně náročné? 

Samozřejmě administrativně náročné to je, obzvlášť pokud se testovalo dvakrát týdně, pak ta administrativa ještě narostla. Ale v současné době se alespoň podařilo to, že vyhledání těch kontaktů, nemusí provádět škola ručně. Tedy nevypisují se všichni žáci do tabulek jeden po druhém, ale evidenční systémy školy ve většině umí trasování na základě třídní knihy a údajů z ní provést automaticky. Ale pak se to samozřejmě musí zadat do systému. Dělá to buďto ředitel, zástupce, a nebo někdo pověřený, třeba z kanceláře.

Vedle distanční výuky se na mnohých školách praktikuje hybridní výuka. Co to obnáší pro učitele?  

Hybridní výuka je v podstatě ta nejsložitější forma výuky. Část třídy zůstávala ve škole a část třídy zůstávala doma v karanténě. Učitelé vyučují jak ty žáky, kteří jsou ve škole, tak zároveň i žáky doma určitou formou distanční výuky. Jde o dvojnásobnou výuku. Bohužel naše školy nejsou technicky vybaveny na to, aby tato výuka mohla probíhat kontinuálně prostřednictvím přenosu z té dané třídy. Pro učitele je to mnohem náročnější. 

Článek Omikron tvrdě dopadá na školy. Podle prezidenta Asociace ředitelů základních škol Luboše Zajíce je nošení roušek ve školách diskutabilní se nejdříve objevil na Události247.cz.