Očkovací látky přichází vniveč

Již v prosinci web ČT24 informoval, že měsíčně se vyhodí stovky tisíc vakcín. Důvodem je skutečnost, že očkovací látka proti covidu-19 má krátkou dobu expirace a po jejím uplynutí je nutné vakcínu zlikvidovat. Například loni výrobci vakcín dodali Česku zhruba 13 milionů očkovacích látek, z čehož však lékaři využili jen asi 3 miliony, uvádí web ČT24. Celkem měl stát nakoupit 48 milionů dávek vakcín, z nichž velká většina bude zničena.

Už loni v srpnu ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) připustil, že zlikvidovány budou očkovaní látky v hodnotě 7 miliard korun, píše web Seznam Zprávy. „A to ještě nejsme na konci. Ze 48 milionů dávek bylo vyočkováno 17 milionů dávek. Co se nevyočkuje, musí zaplatit stát. Za vakcíny jsme zaplatili 21 miliard a zatím jsme vyočkovali za 7 miliard – 21 bez 7 je ten rozdíl, který když nevyužijeme, musí zaplatit stát,“ citují Seznam Zprávy srpnové prohlášení šéf resortu zdravotnictví. Stát tak zbytečně utrácí miliardy korun za vakcíny, které pak musí likvidovat.

Na cestě je dalších 10 milionů dávek

Web Echo24 připomíná, že smlouvy s farmaceutickými firmami byly uzavřeny ještě v době bývalé vlády. Ministerstvo nyní usiluje o rozložení objednaných dodávek na příští 3 roky. I přesto ale bude muset Česko několik miliard korun zaplatit, píše web Echo24. Dojednání dodatku, který by zaručil rozložení dodávek vakcín až do konce roku 2026, podle náměstka ministra zdravotnictví Jakuba Dvořáčka pomůže ušetři až 1,5 miliardy korun.

Pokud se nicméně změnu dodávek nepodař dojednat, bude stát muset zaplatit vše, k čemu se zavázal. „Jde o 10,8 milionů dávek za 5,4 miliardy korun,“ upřesnil pro Echo24 mluvčí resortu zdravotnictví Ondřej Jakob. V letošním roce bylo přitom vyočkováno jen zhruba 33 tisíc dávek, píše web Echo24.

Podobně jsou na tom i ostatní evropské země. Například sousední Polsko denně aplikuje zhruba 400 vakcín, píše web Fakt. Na skladech má Polsko 23,6 milionů dávek a jejich skladování není zadarmo. Každý měsíc stojí 774 tisíc zlotých (3,87 milionů korun). Další finance pak musí stát zaplatit za následnou likvidaci, uvádí server Fakt.

Článek Stát zbytečně utrácí miliardy korun za vakcíny proti covidu, které pak musí likvidovat. Očkovat už se totiž nikdo nechce se nejdříve objevil na Události247.cz.

Zájem o očkování narůstá

„Chřipková epidemie se zatím úplně nerozběhla,“ řekl Událostem247 epidemiolog Petr Smejkal. „Předpokládáme, že k nárůstu dojde v listopadu a v prosinci. Případy budou přibývat až do dubna, což je stav posledních let. Trošku se obávám, že letos může být chřipková epidemie horší než v posledních letech, protože lidé už nenosí respirátory a data z jižní polokoule ukazují, že tam ta chřipková epidemie byla oproti předchozím rokům horší,“ dodal Smejkal pro Události247.

„Zejména rizikové skupiny by se měly proti chřipce očkovat, doporučují to i dětem od šesti měsíců věku,“ uvedl pro Události247 epidemiolog. O tom, proč je dobré se proti chřipce očkovat, informuje také web Očkování-chřipka, kde lidé najdou podrobné informace. Velký zájem o očkování překvapil například zdravotníky v Olomouckém kraji, psal o tom web iDnes. „Očkujeme nejčastěji lidi nad 65 let, souvisí to s úhradou od pojišťovny. Hodně ale očkujeme i mladší ročníky,“ cituje iDnes lékařku Jarmilu Ševčíkovou.

Nebezpečná kombinace chřipky a covidu

Experti také varují před vlnou takzvané twindemie, tedy před souběhem epidemie chřipky a covidu. Hrozí například ve Velké Británii, psal o tom web CNN Prima News. Kombinace těchto nemocí může podle Zdravotně bezpečnostní agentury zabít desítky tisíc lidí. Podle britského deníku Mirror proto agentura doporučuje, aby se lidé nechali přeočkovat proti oběma těmto chorobám. Na celém světě dominuje nebezpečný kmen chřipkového viru H3N2.

Tento kmen se vyskytuje i ve Velké Británii a podle odborníků může smrtící vlna nemoci nastat už v říjnu, píše dále CNN Prima News. Nejvíce případů se má podle předpokladů objevit mezi dětmi. Zdravotně bezpečnostní agentura se obává podobné chřipkové sezony, která nastala na přelomu let 2017 a 2018. Po celém světě zemře ročně na chřipku 290 tisíc až 650 tisíc lidí, informuje o tom Světová zdravotnická organizace.

Článek Chřipka je zpátky v plné síle. V kombinaci s další známou nemocí může způsobit potíže, o kterých se lidem ani nezdálo se nejdříve objevil na Události247.cz.

Naděje se nenaplnily

Očkování ve spreji se přitom mělo stát nejlepší ochranou proti viru. Vycházelo se z toho, že se taková vakcína již používala úspěšně u chřipky. „Je to vlastně jedna z největších novinek ve vakcinologii. Bavíme se o respiračním viru, který se do těla dostává zejména přes sliznici. Ideou je tedy aplikace do nosu, kde by vakcína podpořila vznik slizničních protilátek. Obdobná vakcína proti chřipce už se běžně používá a jsou s ní dobré zkušenosti,“ uvedl pro web Seznam Zprávy molekulární genetik z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd Jan Pačes.

Závěry oxfordské studie jsou tak zklamáním. „Nosní sprej se v této studii neosvědčil tak dobře, jak jsme doufali,“ cituje web ČT24 autory studie. Překvapila je hlavně odlišnost výsledků od jiných testů provedených dříve v Číně a Indii. Přesto doufají, že podávání vakcín tímto způsobem může být dobrou cestou v budoucnu. Musí se ale vyřešit problémy, které se objevily. Vědci poukazují například na skutečnost, že většina lidí vakcínu v nosním spreji polkne, a tak skončí v žaludku.

Vědci to nevzdávají

Předejít by tomu mělo podání vakcíny do plic, což už dříve testovali v Číně. Další potíž, která se během studie vyskytla, je ale mnohem složitější. Není zcela jasné, jak fungují vztahy mezi různými typy imunitních reakcí v dýchacích cestách a ochranou proti infekci. „Nutně potřebujeme další výzkum, abychom vyvinuli vakcíny, které mohou zablokovat přenos pandemických respiračních virů pomocí bezpečných a praktických způsobů – a to ve velkém měřítku,“ cituje server ČT24 manažera vakcinačního programu Adama Ritchieho.

K nosním vakcínám se lidé upínali především kvůli možnosti tímto způsobem dostat očkovací látku do dětí. Velmi slibnou by také mohla být v situaci, kdy se objeví více smrtící varianta covidu-19 či jiná pandemie a bude nutné během krátké chvíle dostat vakcínu k velkému množství lidí, píše dále web ČT24. Vakcína funguje podobně jako mRNA vakcína, takže se snaží tělo ochránit tím, že do buněk dopraví informaci o tom, před čím se má chránit.

Článek Tohle se nepovedlo: Revoluční vakcína proti covidu, kterou chtěli podávat lidem, je k ničemu se nejdříve objevil na Události247.cz.

Jak šel čas

Ani americký Úřad pro potraviny a léky (FDA), který použití preparátů schvaluje, netrval na tom, aby očkování chránilo před nákazou, uvádí Novinky. A tak se také stalo. Přestože se původně mluvilo o tom, že vakcína bude spásná, protože před nákazou ochrání, postupně i politici přiznávali, že to tak není, píší Novinky. Zůstával ale alespoň slib, že očkování zajistí většině lidem bezpříznakový průběh nemoci. Na začátku roku 2021 se začalo mluvit o výhodách pro očkované, přestože bylo jasné, že budou roznašeči infekce stejně jako neočkovaní.

Nátlak, který později vypukl na ty, kteří vakcínu odmítali, není třeba připomínat. S odstupem času je přitom evidentní, jak to bylo zbytečné. Aktuálně očkování v rámci Česka nepřináší žádné výhody. Jediným benefitem vakcíny tak zůstává ochrana před těžkým průběhem. I ta ale není zdaleka stoprocentní. Ochranu před nákazou nezajišťují nejen první vyvinuté vakcíny, ale ani pozdější posilovací dávky, u kterých se předpokládalo, že budou účinnější. To evidentně neplatí, což potvrzuje i nákaza šéfa Pfizeru Alberta Bourly.

Česko bez paxlovidu

Jak píše web Novinky, generální ředitel farmaceutické společnosti se nakazil nemocí covid-19, přestože podstoupil už čtyři očkování. Sám o této skutečnosti informoval na sociální síti Twitter. „Byl jsem testován pozitivně na covid-19. Jsem vděčný, že jsem obdržel čtyři dávky vakcíny. Cítím se velmi dobře, mám jen mírné příznaky. Izoluji se a budu se léčit paxlovidem,“ napsal Bourla. Z vyjádření šéfa společnosti, která stojí za jednou z vakcín, je patrné, že ani jeho onemocnění není bezpříznakové, jak bylo slibováno.

Šéf Pfizeru navíc přiznává, že bude užívat paxlovid. Jde o antivirotikum určené těm, u kterých hrozí zvýšené riziko závažného průběhu onemocnění. V Česku zatím tento přípravek není dostupný, jak informuje server iDnes. Ještě před týdnem ministerstvo zdravotnictví nemělo se společností Pfizer podepsanou smlouvu na dodání léků. Paxlovid využil při své nákaze i americký prezident Joe Biden, který měl v létě pozitivní test na covid-19 hned dvakrát během krátké doby. Web Novinky připomíná, že i šéf Bílého domu byl proti nemoci očkován čtyřikrát.

Článek Šéf Pfizeru se nakazil covidem i přesto, že za sebou má 4. dávku vakcíny. K čemu tedy vakcíny jsou? se nejdříve objevil na Události247.cz.

Lékárníci možnost očkování vítají

Česká lékárnická komora loni provedla interní průzkum, podle kterého by se do očkování mohla zapojit přibližně čtvrtina lékáren. V Česku jich jsou necelé tři tisíce. Některé by musely částečně upravit stavební prostory, jinde by na očkování vyhradili pravidelné hodiny. Provozovatelé lékáren budoucí možnost očkování vítají. Připomínají, že lékárníci jsou zdravotníci, kteří absolvují podobně náročnou školu jako lékaři. Navíc se mohou doškolovat, uvádí Blesk.

S návrhem však nesouhlasí někteří lékaři. „Očkování je lékařský zákrok. Procedura, která má své indikace, kontraindikace a rizika. Proto k němu přistupuji s respektem a každého předem vyšetřím. Znám pacientův stav i zdravotní historii. Není to jen o tom dostat injekci do ramene a odejít,“ uvedl pro Deník Jan Brleníček, který je praktickým lékařem a pneumologem. Pro Deník dále upozorňuje také na to, že po očkování musí člověk sedět nějakou dobu v čekárně, kde je mu v případě potíží k dispozici lékař či zdravotní sestra.

V pondělí si pro vakcínu proti covidu přišlo sedm lidí

V návrhu se hovořilo i o tom, že by mohli očkovat zubaři. Podle prezidenta České stomatologické komory Romana Šmuclera by měli očkování bez problémů zvládnout. „Vzhledem k tomu, že píchnout lokální anestézii je mnohem riskantnější než očkování, tak by to asi zvládli. Většina zemí EU má mnohem víc zubních lékařů na počet obyvatel než Česko, ale hlavně neví, co s nimi. Zubařů je moc a kazů ubývá,“ uvedl pro Události247.

Šmucler současně doplnil, že očkování proti covidu v ordinacích by neměl být problém. „Celá řada zubních lékařů chodila do očkovacích center proti covidu pracovat. Někteří chtěli ze začátku očkovat i ve svých ordinacích, ministerstvo zdravotnictví se stavělo proti.“ Jak píší České noviny, zájem o očkování se dlouhodobě snižuje. V pondělí vakcinaci podstoupilo pouze sedm lidí, což je od začátku roku zatím nejméně. Všichni si podle informací Českých novin přišli pro druhou dávku vakcíny.

Článek V budoucnu by mohli očkovat také lékárníci. Část lékařů ale vládní návrh kritizuje se nejdříve objevil na Události247.cz.

Má podle vás očkování v současné době ještě smysl? 

Jsme v situaci, kdy očkování splnilo svou funkci. Svůj význam, jako v minulém roce a při dřívějších variantách, už nenaplňuje. 

Co lidé, kteří na očkování ještě nebyli? Doporučil byste jim ho i nyní? 

Ti, co nebyli, by to měli zvážit. Ne kvůli omikronu, tam ten efekt není tak vysoký, ale spíše jako prevenci do budoucna a na varianty, které tady byly a mohly by se vrátit. Ale naléhavost očkování se teď trochu snižuje. Je složité doporučovat, ať se očkujete, když stávající efekt není tak markantní. 

Je podle vás správně, že se zrušila povinnost dokazovat se očkováním pří návštěvě restaurací nebo kulturních akcí? 

Varianta omikron změnila poměry, vyžadování očkování při hromadných aktivitách, včetně návštěvy restaurací či kultury, začíná ztrácet svůj význam. Kopírujeme to, co se děje ve světe. Nemůžu říct, že by to bylo špatně. 

Řadě očkovaných lidí se nelíbí, že přišli o své výhody. O tom ale očkování nebylo, že? 

Primární výhodou očkování je, že tito lidé jsou v extrémně nízkém riziku, že budou mít těžký průběh. To považuji za význam očkování, nikoliv to, že bude fungovat jako propustka. Toto bylo naplněno. 

Jaká je situace lidí, kteří byli na dvě dávky očkování – měli by jít i na třetí? 

V případě nedokončeného očkování bych třetí dávku doporučil. Stále totiž nevíme, jak se bude situace vyvíjet dál. Z minulosti ale víme, že některé varianty mají možnost vrátit se v původní nebo adaptované podobě. Lidé, kteří byli očkováni třemi dávkami, mají vůči koronaviru silnější imunitu. Každopádně u varianty omikron už příspěvek očkování není tak velký, jako u předešlých variant. Ukazuje se totiž, že ani tři dávky nejsou schopny zabránit možnosti nákazy. 

Měla podle vás vláda očkování více propagovat a dělat účinnější kampaň? 

Už jsem několikrát zmínil, že se důvěra nedá vynutit. Kampaně totiž vedou i k protireakci, což na někoho může působit tak, že čím více se na lidi naléhá, tím víc je to poté kontraproduktivní. Spíše by se mělo vysvětlovat a vést rozumnou diskuzi. Je to pracnější a komplikovanější cesta, ale s mnohem lepším výsledkem i dopadem na budoucí očkování. Pokud ho ale budeme vynucovat, tak vždy přijde i protireakce. 

Většina opatření se ruší. Znamená to ale konec koronaviru? 

Řada států proklamuje, že se už bude jednat o běžné infekční onemocnění. Chřipka je tady s námi a každoročně má své oběti, a tak je to třeba vnímat i v případě covidu. Už to bude v režii každého z nás, jak k tomu budeme přistupovat. Ale říct, že tento rok covid končí, to by nebylo správné. 

Teď už se jen čeká na to, kdy vláda zruší povinnost nošení roušek a respirátorů. Mělo by k tomu dojít? 

Jedno poučení bychom si odnést mohli – a to je právě nošení roušek. Vždy jsme koukali s úžasem, jak je nosí Asiaté a dívali jsme se na ně zvláštně. Roušky ale přínos mají. Ne, že by se měly nosit všude, ale tam, kde se setkávají neznámí lidé, je určitě použít můžeme, abychom snížili riziko přenosu. A taky, pokud nebudeme v kondici a dáme si roušku, tak ostatním dáme najevo, že nejsme fit a nechceme nikoho ohrozit. Vyšleme tak signály, že nechceme být rizikem. 

Článek Vakcinolog Petráš: Očkování začíná ztrácet svůj význam, třetí dávku bych ale doporučil se nejdříve objevil na Události247.cz.

Jde jen o domnělé vedlejší účinky

Potvrzení nežádoucích účinků je obtížně prokazatelné a závisí na mnoha faktorech. Agentura proto označuje vedlejší účinky jako domnělé. „Nahlášené případné vedlejší účinky byly pozorovány, ale nemusí mít nutně souvislost s vakcínou,“ uvedla mluvčí EMA Zala Grudnik. Nejpoužívanější vakcínou v rámci EU s více než 545 miliony aplikovanými dávkami je Comirnaty od společností Pfizer/BioNTech.

Nahlášeno bylo u této očkovací látky přes 522 tisíc nežádoucích účinků. Nejčastěji se jednalo o únavu, lehký otok v místě vpichu, bolest svalů a kloubů, horečku a průjmy. S některým z těchto příznaků se setkal zhruba každý desátý očkovaný. Nevolnosti a zvracení postihlo méně než jednoho člověka z deseti. U méně než setiny očkovaných se pak dostavily problémy se spánkem a nadměrné pocení. Nejvzácnějším vedlejším účinkem u Comirnaty byla krátkodobá částečná paralýza svalů ve tváři. Ta postihla jednoho očkovaného z tisíce.

Co se objevuje vzácně?

U očkovací látky Spikevax byly nahlášeny podobné vedlejší účinky jako u Comirnaty. Moderny se v rámci EU aplikovalo více než 103 milionů dávek a domnělých vedlejších účinků je evidováno zhruba 124 tisíc. Vzácně, a to u jedné z deseti tisíc dávek, se objevilo podezření na způsobení zánětu srdečního svalu a blan. Specifický nežádoucí účinek pak má vakcína Vaxverzia. U ní se řadí mezi nejčastější vedlejší účinky také citlivost a tvorba modřin v místě vpichu.

Nejvzácněji se objevila trombóza a Guillan-Barrého syndrom. Vakcíny Janssen bylo vyočkováno 19 milionů dávek a nahlášeno bylo 35 tisíc nežádoucích účinků. Vzácně šlo o kýchání, závratě, bolest v krku nebo vyrážky. Velmi vzácně se objevilo také zvonění v uších. U Novavaxu, který byl schválen teprve nedávno, zatím chybí data. V Česku bylo k 1. únoru dle Státního úřadu pro kontrolu léčiv nahlášeno v souvislosti s očkováním proti covidu-19 necelých 12 tisíc nežádoucích účinků.

Článek EMA zveřejnila seznam nežádoucích účinků po očkování proti covidu. Řadí se mezi ně například i problémy se spánkem se nejdříve objevil na Události247.cz.

K růstu má ještě více pomoci paxlovid

Zhruba 32 miliard dolarů má mít Pfizer jako tržbu z vakcín a 22 miliard dolarů z přípravku paxlovid. Analytici navíc odhadují, že farmaceutické společnosti porostou v roce 2022 tržby ještě rychleji. Činit mají 105,5 miliardy dolarů. V roce 2021 zvýšil Pfizer čistý zisk o 140 procent na téměř 22 miliard dolarů (467,1 miliard korun), informuje server iRozhlas.

V dřívějších letech přitom zvyšovala farmaceutická firma své zisky a tržby jen nepatrně. V roce 2018 činily tržby Pfizeru zhruba 40,8 miliardy, o rok později 41,2 miliady a v roce 2021 o půl miliardy více. Vakcína proti covidu-19 ale americké společnosti přinesla velký úspěch. Očkovací látka, kterou vyvinula společně s německou společnosti BioNTech, je založena na technologii mRNA. Vakcína se už používá ve více než 160 zemích na světa.

Šéf Pfizeru je spokojený

Letos má Pfizer v plánu vyrobit přes čtyři miliardy dávek vakcín proti covidu-19. Loni poslala farmaceutická firma do světa o miliardu méně. A ve velkém chce společnost vyrábět i nový lék. Pilulek paxlovid chce letos Pfizer vyrobit nejméně 120 milionů. Přípravek má snižovat počet hospitalizací a úmrtí u vysoce rizikových pacientů.

„V prvních dnech pandemie covidu-19 jsme se zavázali využít všechny zdroje a odborné znalosti, které jsme měli k dispozici, abychom pomohli chránit populaci po celém světě proti tomuto smrtícímu viru a také nabídnout léčbu, která pomůže vyhnout se nejhorším následkům,“ cituje generálního ředitele Pfizeru Alberta Bourla server iDnes. Svůj závazek firma podle svého šéfa splnila.

Článek Vakcína na covid se Pfizeru vyplatila. Farmaceutická společnost loni zdvojnásobila své tržby se nejdříve objevil na Události247.cz.

Nová generace vakcín

Tato nová vakcína poprvé spojuje tři technologie vakcín do jedné. Jedná se o imunitní zaostřování, samosestavující se nanočástice a dodávání DNA, informuje CNN Prima News. Další výhodou je, že by se mohla skladovat při pokojové teplotě.

A new #COVID19 #vaccine in development by @TheWistar scientists uses immune focusing and self-assembling nanoparticles to offer stronger, broader, and more durable protection from a single, lower dose — including protection from #variants. https://t.co/0GXXQicEjf @CellReports pic.twitter.com/Aw9dlpx4TQ

— The Wistar Institute (@TheWistar) February 1, 2022

„Jedná se o jednu z prvních vakcín nové generace, která bude mít pokročilejší funkce a širší ochranu všech skupin populace,“ říká autor studie Daniel Kulp podle CNN Prima News. Současné vakcíny zahrnují nemodifikovanou receptorovou vazebnou doménu spike proteinu SARS-CoV-2. Vakcína z nové studie však ke všem svým přednostem blokuje „imunitní rušivá“ místa, informuje server CNN Prima News. Může tak přivodit silnější hladinu ochranných a neutralizačních protilátek.

Podle vakcinologa však nelze dělat ukvapené závěry před klinickými testy na lidech. „Těch vakcín je vícero. Těžko zatím říct, na co se tato konkrétně zaměřuje,“ sdělil Událostem247 vakcinolog Marek Petráš.

Testovalo se na myších, výsledky jsou slibné

„Potíž se současnými vakcínami spočívá v tom, že neutralizační protilátky časem klesají,“ cituje The Jerusalem Post autora studie Kulpa. Při testech byly využity laboratorní myši. Po půl roce se ukázalo, že ochrana byla prodloužena oproti vakcínám z první generace, píše dále Jerusalem Post.

„Současné účinky vakcíny by mohly dokonce zamezit šíření nakažlivých variant, jako jsou delta nebo omikron,“ slibuje si spoluautor studie David B. Weiner pro Jerusalem Post. Důležité je, že všechny myši, které dostaly nanočásticovou vakcínu zaměřenou na imunitu, byly chráněny před smrtí, a to za použití jedné dávky, informuje Jerusalem Post. Naopak většina myší, které dostaly standardní, neimunitně zaměřenou vakcínu, zemřela do 10 dnů po tom, co je výzkumníci vystavili viru.

Článek Nová nanočásticová vakcína od amerických vědců by mohla být průlomová. Mohla by se skladovat i při pokojové teplotě se nejdříve objevil na Události247.cz.

Všechno mohlo jít rychleji

Epidemiolog Roman Prymula byl hostem CNN Prima NEWS, kde připomněl, že omikron má už tři subvarianty. „Jedna z nich v Dánsku způsobila poprask,“ řekl s tím, že tato mutace se údajně šíří ještě rychleji než omikron. Někteří odborníci si myslí, že díky omikronu pandemie konečně skončí. Prymula to však tak růžově nevidí: „Pokud bude omikron poslední, tak ano, pandemie skončí. Nikdy ale nemůžeme říci, že nevzniknou nové mutace.“

K tomu, že se vláda v úterý rozhodla od 18. února zrušit plošné testování ve firmách a ve školách, mohlo podle Prymuly dojit i rychleji. Je ale rád, že toto rozhodnutí nakonec vůbec padlo. O dalších případných mutacích si epidemiolog myslí, že by mohly být mírnější. „Může se stát, že vznikne další životaschopná mutace. Evolučně ale vidíme, že mutace jdou spíše směrem lehčího průběhu,“ doplnil.

Izrael si čtvrtou dávku vakcíny pochvaluje

Ohledně podávání dalších posilujících dávek vakcíny proti covidu má Prymula jasno. Pro ŽivotvČesku uvedl, že čtvrtá a další dávky situaci neřeší. „Zatím se tvrdilo, že tři dávky mají účinnost 70 procent. Nekonečné zvyšování dávek problém nevyřeší, protože pokud by nestačily tři dávky, těžko bude stačit čtvrtá, protože tady je problém s tím, že omikron má odlišnou antigenní výbavu a my musíme navodit vysoké hladiny protilátek, abychom se mu byli schopni vyhnout, proto se dává třetí dávka.“

Cesta přes čtvrtou dávku je podle experta krátkodobá. Myslí si, že by spíše měly přicházet nové vakcíny druhé generace, které budou korespondovat s tím, co zde právě v danou chvíli bude. „Navíc se ukazuje, že lepší imunogenitu mají schémata, kdy se lidé přeočkovali jinou vakcínou,“ dodal. Jako první země na světě začal podávát čtvrtou dávku vakcíny Izrael. Podle tamní studie zvyšuje protilátky až pětinásobně.

Článek Epidemiolog Roman Prymula má jasno: Další dávky vakcíny proti covidu nedoporučuje. Vysvětlil z jakého důvodu se nejdříve objevil na Události247.cz.

Mysl do velké míry ovlivňuje také tělo

Nocebo efekt je dle zjištění TN přesným opakem známého placeba. To je látka, která je pacientovi podávána jako lék. Na rozdíl od běžných léčiv však neobsahuje žádné účinné látky. Často se může jednat třeba jen o vitamínovou tabletu. Zásadní však je, že pacient věří, že lék dostal. Protože psychika ovlivňuje fyzický stav, víra a očekávání v uzdravení často skutečně přispívá ke zlepšení zdravotního stavu pacienta, píše dále TN.

Účinky noceba pociťujeme, pokud očekáváme negativní reakci na lék. Tu pak můžeme prožít i přesto, že léčivá látka dané příznaky nezpůsobuje. Američtí experti procházeli data z 12 klinických studií, které zkoumaly vakcíny proti covidu. Přišli na to, že nocebo efekt mohl až za 76 procent všech běžných nežádoucích reakcí po první dávce, a za téměř 52 procent po dávce druhé.

Co na to přední český vakcinolog?

Dosavadní zkušenosti s covidem ukazují, že informace o vedlejších účincích mohou způsobit, že lidé budou běžné potíže mylně přisuzovat vakcíně, nebo budou přehnaně analyzovat svůj zdravotní stav, informují Novinky. Ted Kaptchuk, jeden z autorů studie, ale i přesto podle Novinek tvrdí, že by lékaři neměli před svými pacienty nic zamlčovat. Zkušenosti s tím, že si pacient přivodí některé nežádoucí účinky po podání vakcíny, mají ovšem dle Novinek i experti v Česku.

Udalosti247 oslovily předního českého vakcinologa Marka Petráše, který zjištění vědců potvrdil: „Je pravda, že pokud se soustředíme na danou léčbu, nebo dané očkování, tak můžeme být úzkostliví a může se nám zdát, že jsme víc unavení, nebo že nás bolí klouby a svaly. Jedná se většinou o symptomy, které nelze objektivně prokázat.“ Podle Petráše je tento efekt vidět především při studiích, kdy se porovnává skupina lidí, kteří dostávají placebo a skupina, která dostává příslušný lék.

Studie týkající se očkování prokázaly, že lidé, kteří dostávali placebo, cítili i přesto nežádoucí účinky léku. „Děláme proto jakousi základní linii těchto příhod, které může dotyčná osoba zaznamenat, aniž by skutečně byla součástí podávání daného léčiva, nebo vakcíny,“ dodává vakcinolog. V České republice nahlásilo nežádoucí reakce po očkování proti covidu přes 10 tisíc lidí.

Článek Vědci přišli na to, že některé nežádoucí účinky po očkování si lidé vsugerují sami. Může za to nocebo efekt se nejdříve objevil na Události247.cz.

Novavax se nesmí používat jako posilovací očkovací látka

V České republice je aktuálně schváleno pět očkovacích látek proti covidu. Jak informuje Deník, Pfizer/BioNTech a Moderna jsou účinné na bázi moderní mRNA vakcíny. Látky Johnson & Johnson a AstraZeneca jsou složeny z jiného viru. Ten byl upraven tak, aby obsahoval gen pro produkci spike proteinu z viru SARS-CoV-2. Nová proteinová vakcína se aplikuje ve dvou dávkách. Druhá dávka se podává s třítýdenním odstupem. Určená je zatím pouze pro lidi starší 18 let. 

Důležité je také říci, že se tato očkovací látka nesmí podávat jako posilovací. Dostat ji tedy mohou jen ti lidé, kteří se jdou proti covidu očkovat poprvé. Zatím podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka není jasné, jestli se s novou vakcínou bude i přeočkovávat. Jako lékař se ale prý domnívá, že by to v budoucnu mohlo být možné.

Nová vakcína bude v budoucnu působit i na omikron

Novavax patří mezi proteinové vakcíny, které obsahují v laboratoři vyrobený spike protein. Stejným proteinem v přírodní podobě se virus váže na lidské buňky. Na stejném principu fungují i další běžné vakcíny, například proti chřipce nebo proti původci rakoviny děložního čípku. Účinnost nové očkovací látky je velmi vysoká. Podle výrobce se pohybuje okolo 90 procent. Jak upozorňují Lidovky, studie však probíhaly především v době, kdy k dominantním variantám patřily alfa a beta.

Novavax už ale vyvíjí i novou verzi očkovací látky přizpůsobenou právě omikronu. Co se týká vedlejších účinků tohoto preparátu, jsou velmi podobné jako u ostatních přípravků. Nejčastěji je to citlivost až bolest paže v místě vpichu, únava a bolest hlavy a svalů. Tyto projevy se mohou častěji vyskytovat u mladších lidí do 65 let. „Ochota se očkovat je uváděna jako vyšší než u aktuálně dostupných vakcín,“ napsali výzkumníci. Výhodou látky je i to, že je možné ji skladovat v obyčejných lednicích.

Článek Novavax míří do Česka. Jak funguje? Možná se začnou očkovat i ti, kteří dosud váhali se nejdříve objevil na Události247.cz.

400 tisíc neočkovaných

V České republice je podle dat ministerstva zdravotnictví až 400 tisíc neočkovaných lidí starších 60 let. Podobné číslo se od léta snažila přesvědčit k očkování vláda Andreje Babiše (ANO). Doposud se však příliš nepohnulo. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) by se situace měla změnit s novou vakcínou od společnosti Novavax. Válek věří, že přesvědčí statisíce lidí k očkování, a to kvůli tradičnějšímu principu fungování.

Podle vakcinologa Daniela Dražana lidé, kteří odmítají očkovaní, tento typ vakcíny však nepoužijí. „Je to jen domněnka, ale já se domnívám, že ne. Je to jen taková berlička, na kterou se spoléháme. Ale myslím si, že lidé, kteří odmítají očkování tuto vakcínu nevyužijí,“ sdělil Dražan Událostem247.

„Podle informací, které máme, jsem přesvědčen, že to budou statisíce lidí, možná to bude kolem půl milionu a budou to lidé z rizikových skupin,“ řekl ministr Válek. Část odmítačů očkování má totiž problém přímo s mRNA vakcínami, kterými se většinou očkuje. Vakcína od společnosti Novavax je podle informací Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) takzvaně proteinová, tedy jiného typu než dosud schválené vakcíny. Nová očkovací látka bude zatím dostupná jen pro dospělé.

Neznámé účinky proti omikronu

Výsledky klinických studií v USA, Mexiku a Velké Británii na 45 tisících účastnících ukázaly zhruba 90procentní pokles příznakového onemocnění oproti skupině, která dostávala placebo. „Studie sice nezahrnovaly účinnost proti variantě SARS-CoV-2 Omikron, nicméně společnost Novavax již oznámila, že vyhodnocuje svou vakcínu proti této variantě. Jak to společnost udělala pro předchozí varianty včetně Alpha, Beta a Delta,“ uvedl dříve SÚKL.

Vládě u neočkovaných lidí ještě zbývá prostor k vyšší proočkovanosti. „Na konci prosince bylo 77 % respondentů výzkumu očkovaných, další 2 % se očkovat chtěli a 5 % říkalo, že neví. Očkování vylučuje 10 % lidí. Lze tedy předpokládat, že míra proočkovanosti dospělé populace lze teoreticky zvýšit až na 85 %. Ochota k očkování však od konce listopadu stagnuje. Zájem zůstává nízký mezi mladšími, dospělými bez maturity a členy chudších domácností,“ citovalo Echo24 výzkum Život během pandemie.

Článek Vláda očekává, že nová vakcína od Novavaxu přiláká neočkované. Podle vakcinologa Dražana to stanovisko odmítačů očkování pravděpodobně nezmění se nejdříve objevil na Události247.cz.

Kdo má nově nárok na očkování posilující dávkou? A jaká vakcína se nyní aplikuje?

Už od pondělního rána slyším, že rodiče dostávají SMS zprávy s tím, že jejich dítě může absolvovat třetí dávku očkování. Systém vychází z toho, že dítě mělo alespoň dvanáct let, bylo očkované, a od dokončeného očkování uplynulo pět měsíců. V tomto případě má nárok na posilující dávku vakcíny Comirnaty od firmy Pfizer/BioNTech ve stejném složení jako u dospělých. 

Kde se děti mohou nechat přeočkovat? 

Jsou k dispozici očkovací centra. Od šestnácti let jsou stejná jako pro dospělé, u mladších dětí jsou pro očkování vyhrazena jen určitá místa. Měla by to být místa, kde je k dispozici pediatr. Očkovat mohou i praktičtí lékaři, které rodičům doporučujeme kontaktovat, zda očkují sami, nebo jejich kolegové, případně pak centra. Pediatři nyní mají vakcíny pro děti od pěti do jedenácti let, ale i vakcíny určené k přeočkování dětí od dvanácti let. 

Kdy by se měly očkovat děti, které covid v minulých dnech či týdnech prodělaly? 

Je důležité, aby dítě nebylo v karanténě nebo izolaci. U dětí, které covid prodělaly, je třeba poradit se s lékařem. Jejich očkování je možné odložit o tři až šest měsíců po prodělaném covidu. 

Měli by být u očkování dětí také rodiče? 

U věkových skupin od šestnácti let to není nutné. Pokyny jsou dané na stránkách ministerstva, kde rodiče vyplní daný dotazník. U očkování ve skupině od dvanácti let by ale rodiče být měli. 

Myslíte si, že se přeočkování bude týkat i nižších věkových skupin? 

Teď to není na místě, nejmladší děti od pěti do jedenácti let se očkují nyní. Proti stávající vlně jsou očkované, co bude za pět nebo šest měsíců, to si netroufáme odhadovat. Předpokládáme, že v té době nebude období vysokého rizika nákazy. Co bude na podzim, to nevíme. Uvidíme, v budoucnu to může být tak, podobně jako u chřipky, že se bude podávat jedna dávka přímo na cílenou mutaci. 

Podle vědecké pracovnice WHO neexistuje žádný důkaz o tom, že by zdravé děti přeočkování potřebovaly. Souhlasíte s tím? 

Tento názor je nepochybně ovlivněn dostupností vakcín pro celý svět, včetně toho rozvojového. V podmínkách naší republiky, kde vrcholí epidemie, je správné umožnit dětem zvýšení ochrany. Proto doporučujeme podávat posilující dávku. 

Článek ,,Měli bychom dětem umožnit zvýšení ochrany,“ říká o přeočkování pediatrička Hana Cabrnochová se nejdříve objevil na Události247.cz.